Dovolená u moře - už nikdy, nikdy víc!
Vykulila jsem oči a pohoršeně vykřikla, ale africký hoch se nedal rozhodit, pokračoval v činnosti a levou rukou na mě ukázal vztyčený palec, jakože fakt dobrý.
Když můj drahý přikrauloval z nedalekého zálivu, ráchal už se spokojený Tunisan se svým harémem černých plachet ve vlnách a co chvíli na mě vrhal vlhké pohledy. Tenkrát jsme se s přítelem rozhodli, že naše dovolené budeme trávit aktivně. Dnes už vím, že jsme si úplně nerozuměli.
Zatímco já jsem si pořídila minišortky, slušivý klobouček a cestovní balení laků na nehty, můj milý nakoupil cepíny, mačky, stan odolný proti zasypání středně velkou lavinou a adrenalinové injekce, co se píchají do srdce při zástavě.
Někdy předloni jsem od partnera začala dostávat podivné dárky. A tak moje kamarádky rozbalovaly pod stromečkem prstýnky, já zateplovací bombarďáky. Když jsem vloni dostala k narozeninám spacák do mínus 22 stupňů se speciálním vakem na hlavu proti omrznutí obličeje, pochopila jsem, že se něco chystá, a Bibione to fakt nebude. A nebylo.
Jako zahřívací dovolenou zvolil můj sportovní druh vysokohorský přechod Julských Alp. (Když nepočítám to, jak jsem se v prváku na vejšce omylem přihlásila na kulturistiku a půl roku tam musela chodit, nikdy jsem nebyla sportovní typ) V Alpách jsem pochopila, že tahat na zádech půlkilový sprchový gel s vůní levandule je v horách, kde není voda, poměrně optimistické.
Drápala jsem se do kopců a na mém spáleném obličeji se mísily slzy s prachem, potem a výčitkami. Přítel se proměnil z velkoměstského studenta v sadistického kamzíka a já zůstala velkoměstskou kozou, co si místo opalovacího krému zabalila samoopalovací. Tehdy to každých dvacet metrů vážně vypadalo na rozchod! A když mi můj drahý na kolmé kluzké skále začal rozverně říkat Tenzingu (slavný himalajský šerpa) a píchat mě treckovou holí do zadku, zrodil se ve mně plán, jak toho tyrana nenápadně zprovodit ze světa.
Toužila jsem po splachovacím záchodě a okurkové masce! V noci ve skalách jsem s vykulenýma očima okusovala nehty, poslouchala chrápání z přítelova spacáku a odháněla lihovým vařičem šestinohé příšery, které se na mě sbíhaly ze všech světových stran.
Vzpomínám na jedno ráno. Zdálo se mi zrovna o knedlících s uzeným a chlazeném pivíčku v hospodě U Medvídků. Probudila jsem se hlady a zimou v opuštěném údolí 2000 metrů nad mořem a dva metry od mé sytě rudé krosny se pásl ohromný býk. Přítel spokojeně podřimoval a ohromné zvíře zapomínalo zaujetím přežvykovat. Mučila mě žízeň a hlad a tak jsem se opatrně natáhla k igelitce Tesco, v níž sídlilo veškeré naše živobytí. Býk mě zaujatě sledoval a přežvykoval jako v kině. Sotva jsem tašku otevřela, vyběhla s divokým pískotem rodina hysterických neuvěřitelně přežraných myší a já zjistila, že z poslední půlky chleba zbyla kůrka s myšími bobky uvnitř. Bezva. Nejbližší krám dva dny ostré chůze po hřebenech hor. Uronila jsem slzu.
Po dvouhodinové lopotě ve skalách jsme narazili na překrásné jezero, u kterého stála opuštěná chaloupka. U chaloupky postával asi osmdesátiletý stařeček a kolem se mezi gigantickými lejny páslo stádo krav a koz. Dědeček nemluvil lidskou řečí, ale pantomimicky předvedl dojení kozy a zašoupal významně palcem a ukazováčkem, čímž myslel EURO. Vrazila jsem mu tu tvrdou měnu a před očima mi vyskočila plastická vidina orosené sklenice plnotučného mléka. Následovala jsem stařečka do dřevěné komůrky a s hrůzou sledovala, jak vylovil zpod skříně oblemcaný lavór se žlutou tekutinou a dvěma prsty z něj vylovil tři utopené mouchy. Od té doby chovám hlubokou nedůvěru k mléčným výrobkům s nápisem „selský, pravý a z venkova“.
Zeptala jsem se stařečka pantomimou na pitnou vodu a on ukázal prstem směrem k jezeru. Pořádně jsme se napili a nabrali vodu na dva dny. Mléko udělalo své a tak když jsme se se stařečkem loučili, optala jsem se, jestli si u něj můžu dojít na záchod. Trochu mě rozhodilo, že zase ukázal na jezero.
A takhle to v divočině chodí. Za doprovodu několika krav jsme se vydali na další túru, budilo nás slunko, uspávala únava a já pomalu zapomínala na to, co jsem vždycky považovala za nezbytné a nepostradatelné. Kde byly všechny ty pracovní stresy, notářsky ověřené kopie životně důležitých dokumentů, ranní pach odlakovače na nehty a fronty před jezdícími schody v metru. Co je to suši proti borůvkám, co je to hodina na rotopedu proti třítisícové hoře.
A tak jsem postupně přestala remcat, plakat a vyčítat – a lezu po horách.
A mám nový objev! Před týdnem jsem si myla hlavu v norském vodopádu tři sta kilometrů za polárním kruhem, mejdlíčkem. Vodopád padal přímo z ledovce a jeho mrazivá voda měla lokální anestetický účinek. Řvala jsem jako lední medvědice a kouřilo se mi z hlavy. Seděli jsme pak u ohně a dlouhá světlá noc mi ve vlasech vykouzlila překrásné lesklé vlny. Zatraceně, roky si v koupelně pálím hlavu kulmou, tupíruju, stříkám na sebe preparáty za několik stovek a nic. A pak si umeju hlavu mejdlem v ledový vodě a na hlavě mám Sophii Loren! Normální zázrak přírody! Jojo, v září jedeme na prodloužený víkend do Alp. Jestli najdu vodopád, vlezu tam úplně celá, to bude teprve zkrášlující kůra!
Žádný přecpaný pláže s obšourníkama a slunečníkama za 5 euro, ale poctivá a drsná romantika namoženého zadku a smradlavých ponožek. A skoro zadarmo!
Renata Fíková
Ta, co má tři
Nechala jsem se vyhecovat ke třetímu dítěti. Když má tři děti William a Kate, tak jaképak s tím štráchy. Kontinent stárne, je třeba přiložit břicho k dílu.
Renata Fíková
Jiný stav, jiný mrav
Celý život jsem optimista. Takový ten druh optimisty, který přesazuje muškáty ve chvíli, kdy se na naši planetu řítí smrtící meteorit.
Renata Fíková
Zadej heslo
Mám nový mobil. Vědí to už úplně všichni. Každý den v devět mi v něm cosi zvoní a nejde to vypnout. Je to melodie z Hvězdných válek.
Renata Fíková
Přešlapy
Zlomila jsem si prst na noze. Nedává se to do sádry. Nikdo Vám tím pádem nevěří, jak moc trpíte. Nikdo Vás nepustí sednout. Nikdo nechápe, proč čtyři týdny chodíte v botách svojí babičky.
Renata Fíková
Výchova dětí v Čechách
Když jsem ještě nevěděla, co chov malých lidí obnáší, plánovala jsem si, jak budu jednou se svými dětmi obrážet výstavy, číst jim Malého prince a celé hodiny rozmlouvat o přírodovědě, dokud z nich nevyroste laureát Nobelovy ceny.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 105
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 9192x