Turecká káva

V bufetu na stojáka na nádraží v Otrokovicích vidím na cedulce napsáno: turecká káva - 13 kč. No, dneska bych už si ji tedy nedal. Jednak proto, že jsem se doma naučil pít kavu instantní, a tam kde mají dobrý stroj zase nějaké to presso, jednak proto, že jsem měl příležitost ochutnat pravou nefalšovanou Tureckou kávu s velkým T. A ta není ani trochu podobná tomu, co známe z českých hostinců.

Třináct korun není pravda mnoho, a potřebuje-li člověk svou dávku kofeinu a jiná možnost není, asi nebude jiná volba. Ale... nejspíš už bych neměl příliš pochopení pro to, když někdo bude trvat na tom, že chce svého turka za každou cenu, a strčte si to ošizený presso někam. Jsou lidé, kteří chtějí chroupat stůj co stůj kousky mleté kávy mezi zuby, a na všechny novoty budou hledět s pohrdáním. Zvyk je železná košile.

Studentky Ilke a Zeynap, které jsme na týden ubytovali v rámci mezinárodního studentského výměnného programu, nám ovšem ukázaly tureckou kávu jinak. Byl bych hlupák, když už u mě doma bydlí Turka, abych si od ní nenechal uvařit kafe, že? Zeynap je hrozně ráda, že mám zájem, a přináší svou jemně namletou kávu. Potom se shání po nejmenším plecháči, jaký máme doma. Hrozně se směje, když vyndáme ten nejmenší hrnec, protože i ten je moc velký. Říká, že káva se připravuje v nádobě, která se nazývá džezva, a že má být malá, vysoká a útlá. Ještě víc se směje, když vidí naše hrnky. Také jsou příliš velké, ale nakonec přeci najdeme alespoň něco přijatelně malého. Potom naleje studenou vodu do plecháče a nasype do ní kávu, několik lžic. Také přidá cukr. Zastudena to míchá a teprve potom na nejmenším plameni ohřívá. Ohřívá je to správné slovo, protože rozhodně se voda nemá vařit. Už to nemíchá, jen z hladiny sbírá pěnu a přendává ji do hrnků. Potom, když se po nějaké době po okrajích plecháče objeví náznak varu a káva ještě více zpění, odstaví ho z ohně. Nechá chvilku odpočinout a nakonec přelije kávu do šálků.

Možná se někomu bude zdát, že výsledek nemůže být jiný, než když prostě povaříte vodu a nalijete na kávu. Ale Zeynap a Ilke nás ubezpečují, že takhle se to tedy rozhodně dá pouze zkazit. A docela jim dávám za pravdu. Takhle dobrého turka jsem vážně ještě nepil. A piju ho i teď, kdy tohle píšu. A zítra si někde koupím tu džezvu, abych to neprasil v tom plecháči, co jinak tahám na hory.