medu nebude

Včely letos málo létají, je moc sucho, všechno už je v květu, moc fouká a když už prší, tak příliš. Medu bude letos málo a bude milej, drahej pane... totiž drahej, milej pane!

Jako by to bylo jiný rok jinak. Skoro není věci, která by nebyla dražší než byla loni, akorát se nad tím už nikdo nepohoršuje. Naopak to shledáváme zcela normálním a ekonomické zákonitosti nás učí, že je to nejen přirozené, nýbrž též žádoucí. Ale včelař nechce hrozit pohromou pokolením, jen se připravuje na nastávající trh. Někteří to, pravda, v tom líčení katastrofy ohledně ceny medu a vyhynutím včel a následně též člověka, trochu přehánějí.

A tak slýcháme, že včela je vlastně důležitější tvor než člověk a kdyby jí nebylo, do čtyř let lidstvo kompletně vyhyne spolu s celou květenou. A taky že to pravil TEN Einstein, takže je to fakt vážný. Nikdo se netrápí tím, aby si ověřil, jestli génius skutečně něco takového řekl, rádi se ale trápíme představou, jak hyneme s poslední kapičkou medu na lžičce, kterou jsme pracně urvali pro svoje děti.

Je skoro s podivem, že včely ještě nevyhynuly, když přihlédneme k tomu, jak s nimi lidé zachází. Cpou je do beden, váží je, dávají jim elektrošoky aby získali jejich jed a matkám kradou kašičku, aby sami večer potěšili manželku. Když se včelstvo projeví přirozeně a vyrojí se, hned je kolem toho haló a volají se hasiči a hledá se ten sprej na hubení potvor.

Vyrojené včelstvo se označí za hrozbu, přenašeče chorob (obzvláště v dnešní době už drsná nadávka) a je humánním způsobem zasáhnuto. Ohněm a mečem. Na parazity má člověk všechny představitelné formy hubení a tak, v pláštíku přítele, vhání nebohým včelám do úlů kouř všeho druhu a barev. Med, kterej si včely pracně nanosí po nanokapénkách do úlu, aby přežily příští zimu, si toho času mícháme do čaje my.

Přitom, a to je vyzkoušené, když člověk nevandruje do toho, co funguje, věci se navracejí v přirozeném řádu. Jenomže my jsme se v minulosti moc cpali proteiny a tak teď máme na přírodu svaly. A mozek je taky sval. A používáme této síly, abychom ukojili svou nenasytnost. Přírodu vem čert.

Med bude letos drahej, milej pane... A já se směju, protože rozčilovat se není zdravé.