Naši bezpečnostní experti vyslovili varování před výrobky firmy Huawei. Nejsou první. V Polsku a Kanadě už došlo i na zatýkání.
Přeci jen nebezpečí, že vám cizí mocnost, ne zrovna přátelsky naladěná, jediným zmačknutím tlačítka shodí infrastrukturu státu, není možno podceňovat.
Náš moudrý pan prezident v tom má ale jasno. Čínskou firmu Huawei hájil velmi usilovně. Učinil tak při vystoupení na televizní stanici, kterou vlastní čínská společnost, jejíž prezident je momentálně v čínské vazbě a přitom je i nadále oficiálním čínským poradcem našeho pana prezidenta. A otázky mu dával spolumajitel (nebo zaměstnanec?) oné čínské televize.
Na adresu ředitelů našich bezpečnostních služeb pan prezident sdělil: „Dělají to z blbosti, nebo za cizí peníze.“
Možná podle sebe soudím tebe. Pana prezidenta samozřejmě za blbého nepovažuji (ani nemohu, protože bych znevažoval výsledek voleb), tedy obhajuje firmu Huawei asi za cizí peníze. Tomu ostatně odpovídá i fakt, že Hrad má s touto firmou smlouvu, podle které bude propagovat jejich výrobky a firma za tuto propagaci zásobuje Hrad svými mobilními telefony. Tohle se snad ani nedá komentovat.
Na druhé straně náš chytrý pan prezident ohledně mobilních telefonů v roce 2013 prohlásil: „Já mám mobilní telefon, který mně věnovali moji přátelé, jmenuje se Aligator.“ K tomu dodám, že telefony Aligator jsou určeny především seniorům a vyznačují se velmi jednoduchým ovládáním. V podstatě neobsahují žádné pokročilejší funkce, jako internet apod. Některé mají k dispozici rovněž tísňové tlačítko, po jehož stisknutí je odeslána poloha. O tomto SOS tlačítku ostatně hovořili i náš pan prezident, když dodal, že si telefon bere jen na lyže pro případ nouze.
Pokud i nadále náš pan prezident mobilní telefon nepoužívá, k čemuž se hrdě hlásí, tak když bude držet v ruce pravděpodobně nejnovější model této značky, jak se údajně chystá demonstrativně příští týden učinit, tak se možná zděšeného zástupce firmy zeptá, jestli k němu dostane i externí klávesnici. Čočku fotoaparátu na zadní straně bude možná považovat za ono SOS tlačítko. Pak zjistí že to tlačítko nefunguje, ale to nebude taktně komentovat. Na rozdíl od ředitelů našich tajných služeb nepovažuji našeho pana prezidenta v otázce těchto technických záležitostí za fundovaného.
A potom tedy k těm možnostem o té blbosti a cizích penězích, jak je zmínil pan prezident, proč to všechno vlastně náš prezident dělá, mi vychází jako výsledek spíše ta varianta první.
