Pompeje - z horka mrazí

Kdo by neznal Pompeje, aspoň z vyprávění nebo literatury. Ale teprve při procházce si uvědomíte ten rozsah a hrůzu tehdejší katastrofy. 

Obyvatelé Pompejí žili v přesvědčení, že Vesuv je vyhaslý, a varovným signálům nevěnovali pozornost. Nespojovali je s aktivitou Vesuvu. Byli zvyklí na drobné otřesy země a výrony plynů z Vesuvu. Na začátku října roku 79 vyschly všechny studny ve městě, ale varování stále nebylo dostatečně silné; celý starověký Řím pak strnul hrůzou, když zřejmě 24. října došlo ke katastrofální vulkanické erupci, která pohřbila město a zaclonila slunce v pravé poledne.

Obyvatele města usmrtily plyny, resp. pyroklastická vlna, což je mrak přehřátých plynů, popela a kamenů vyvrhnutých ze sopky. Podle současných výzkumů přitom zahynulo asi 10 000 osob. Erupce trvala nepřetržitě 3 dny, v důsledku čehož bylo město pokryto vrstvou popela o výšce asi 6 metrů. Obyvatelé se ale vlastně udusili. Proto byli nalezeni tam, kde zrovna byli - v kuchyni, na dvoře, v komnatě. V žádném úkrytu. Smrt byla rychlá. Fotky jejich podob jsou hluboké. 

Pompeje byly objeveny až v roce 1748. Od té doby byly provedeny rozsáhlé archeologické práce a odkryto mnoho zachovalých budov s nástěnnými malbami. Část města zůstává úmyslně netknuta i nadále, aby budoucí generace archeologů mohly odkrývat s technikami, které dnes ještě neznáme. 

Město samo o sobě mělo v době katastrofy asi 20 000 obyvatel. Tedy od jednoho konce ke druhému hodně přes kilometr. Ulice byly zapuštěné pod úroveň podlah jednotlivých domů. Do vozů se tak lépe nakládalo, vykládalo i nastupovalo. A na rozích ulic byly velké kameny, které sloužily jako přechody. Člověk tak nemusel sestupovat dolu a zase nahoru. 

Zachovali se i staré chrámy, nebo aspoň jejich části. Ale jejich poboření jde na vrub zemětřesením ještě před touto katastrofou. 

Znovuobjevení Pompejí způsobilo Evropě kulturní šok. Všudypřítomnost erotického umění doslova převrátila dosavadní pohled na antickou kulturu. Vulkanický popel, který město zasypal, dokonale zakonzervoval budovy a předměty a umožnil nám tak poznat vzhled starořímského města střední velikosti a život jeho obyvatel. Právě všudypřítomná erotika vedla tehdejší historiky k naivním pokusům prohlásit město, či alespoň domy, ve kterých se erotika nacházela (což byly téměř všechny) za nevěstince. V této souvislosti se také objevily zkazky o „Božím trestu“ seslaném na Pompeje. Podle soudobého poznání se však Pompeje nijak neodlišovaly od jiných antických měst.

Podívejme se jak vypadala komnata jednoho asi opravdového nevěstince včetně malířské výzdoby na stěnách. 

Během prvních vykopávek byly občas nalezeny dutiny ve vrstvě popela, které obsahovaly lidské pozůstatky. Dutiny byly vyplněny sádrou, což vedlo k získání věrných podob Pompejanů, kteří nestihli utéct, v jejich posledním okamžiku. Výraz zděšení je jasně viditelný v jejich tvářích. Pohled na tyto odlitky je šokujícím a velmi hlubokým zážitkem.

Francouzští a italští geologové tvrdí, že Vesuv opět vybuchne. Dnes by bylo v ohrožení asi 700.000 lidí. Vědci zpozorovali, že pod zemskou kůrou v této části Itálie se hromadí magma, k čemuž docházelo i před poslední erupcí ještě ve středověku. Jejich studie publikovaná v časopise Nature naznačuje, že k další erupci může dojít již brzy. „Zkoumali jsme, jak se pod Campi Flegrei praská a hýbe zem. Tento pohyb naznačuje, že kaldera se dostává do kritického stadia, kdy další její aktivita může vyústit do možnosti erupce, "vysvětluje Christopher Kilburn z University College London. 

Posledních sedmdesát let prochází kaldera obdobími deflace a inflace, kdy se průběžně zvyšuje a zase snižuje. Vzhledem k velikosti kaldery by erupce zřejmě byla mnohem ničivější než veškeré erupce Etny v lidských dějinách. Už jen proto, že v bezprostředním sousedství kaldery žije přinejmenším jeden milion lidí a dalších šest milionů žije v „zóně erupce.“ 

Doplňující texty z Wikipedie.