New York odspoda a seshora

Počasí se výrazně zlepšilo. Tak jsme do toho šlápli a dali si dost do těla. Pár kilometrů jsme určitě nachodili, ale i najezdili metrem a autobusy. 

Po ránu začínáme na Highline. To je vyřazená železnice která se používala až do roku 1980. Sloužila k obsluze místních továren a skladů. Krásné je, jak byly domy stavěny kolem ní. Takže vlastně to vypadá jako tunely skrz mrakodrapy. Dvacet let zarůstala a pak si místní uvědomili její potenciál, zatlačili na radnici a ta jí přestavěla do zelené promenády, z které se otvírají zajímavé pohledy na město. 

To jsme se na město podívali zespoda. A teď pár minut autobusem a stojíme pod klasikou všech klasik. Ta se prostě nesmí vynechat. 

Měli jsme to sice trochu v oparu, ale i tak to stálo za to. Tou krásou se kochejte spolu s námi bez komentáře. 

A teď zase o kus dál. Grand Central Terminal je vlastně hlavní nádraží. Ale marně jsem pátral po vlacích. Logicky. Koleje jsou kompletně schované pod zemí. Nádraží se stavělo na místní poměry neuvěřitelně dlouhých 10 let a otevřeno bylo v roce 1913. Srovnejte to např. s Empire State Building který vyrostl za necelé dva roky. 

Zase se trochu projdeme ruchem všedního dne. 

Vlastenectví je tu vidět na každém rohu. Lépe řečeno na každé fasádě. Ale i ve výlohách, v oknech ... .

A když máte štěstí, tak narazíte i na fasádu, která má dokonce nějaké zdobné prvky. 

Dáme si trochu duchovna. Dorazili jsme ke katedrále sv. Patrika. Její umístění uprostřed mrakodrapů působí na nás Evropany řekněme trochu zvláštně. 

Postavena byla v novogotickém stylu v 19. století. Staršího tady ostatně ani nic být nemůže. Ale uvnitř je to fakt hezký kostel. V Evropě máte mnoho starších kostelů, větších, významnějších. Ale tenhle působí tak neuvěřitelně světle a čistě. Dle mého názoru prostě hezky. Vstupme.

A zase ven. Provoz je neuvěřitelný. Troubení v podstatě neustálé. Přesto přejít křižovatku není problém. Světla jsou respektována a řidiči k chodcům neuvěřitelně ohleduplní. Příjemné je, že po přepnutí na červenou pro chodce vám semafor ukazuje kolik máte ještě sekund na dojití přes ulici k chodníku. 

Dali jsme nějaké točené pivo. Láci tu nečekejte. Obhlídli na radu našeho dítka steakárnu kam jednou večer zajdeme a na závěr dne jsme si nechali "Křižovatku světa" Times Square. 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Tomáš Flaška | úterý 15.5.2018 9:22 | karma článku: 27,23 | přečteno: 748x