Delta Mississippi

Procházka v bažinatých lesích u ústí Mississippi je pro otrlé. Kdo nemáte rádi hady, plazy obecně, a jinou havěť, tak tento blog radši ani neotvírejte. 

To si tak jedete podél Mississippi, nebo i přes ní ....

... a pak si zastavíte na svačinku. Parkoviště jako každé jiné, akorát vedle něj voda. Jako skoro tady všude. A než stačíte vybalit jídlo, tak už k vám pluje. Zvědavost je velká, ale respekt před vámi naštěstí taky. Takže si drží odstup. A vy též. A oba jste připraveni na ústup. On odplavat a vy rychle skočit do auta a zabouchnout za sebou dveře. 

Pak už zajedete k návštěvnickému centru. Tam vám v klidu dají mapičku kudy chodit. Řeknou vám, kde jsou momentálně k vidění aligátoři, v kterém úseku cesty jsou vedle ní ve vodě hadi a můžete vyrazit. Je jen vaší zodpovědností jak se budete v přírodě chovat. Tady si na nějaké vodění za ručičku nehrají. Maximálně vám pohrozí pokutou za krmení zvěře. Ale to si stejně rozmyslíte. 

Jedinou útěchou je, že jdete po hotovém chodníčku. 

Rozhodně bych nechtěl být tím, kdo tu stezku budoval. A vůbec ne nějakým tím průkopníkem, který to tu před pár stovkami let objevoval. A už vůbec ne tím původním obyvatelem, který tu před tím pořád žil. 

A dojdete k místu, které vám označili v návštěvnickém centru. A opravdu tam je. Aligátor. Dali jsme mu familierní pojmenování "Alík". 

Tak jdeme dál.  

Legrace přestane když vám místní obyvatelé začnou lézt i přes chodníček. To hodně zpomalíte a místo na přírodu začnete podstatně víc koukat i pod nohy. Naštěstí to jen přešel a zase zmizel na druhé straně do vody. 

U posledního kousku si uvědomíte, že jste celou cestu měli koukat nejen pod nohy a kolem sebe, ale i nad sebe. No, přečkali jsme to :-)