Obhajovat šátek je neznalost!

Přesto, že na toto téma bylo napsáno mnoho slov, tak jejich obsah nepopisuje pravou podstatu věcí. V tuto chvíli nemyslím diskuzi o škodlivosti či prospěchu pronikání islámu do Evropy. Zde se naše společnost většinově shodne, že cítí reálné nebezpečí ohrožení hodnot, které vyznává. Jedná se o vysvětlení paní ombudsmanky. Pokud je skutečně takové, tak máme problém především s paní Šabatovou a vznikem privilegií pro muslimskou komunitu. Její zdůvodnění rozhodnutí je samo o sobě chybné.

 „Veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že Střední zdravotnická škola nepřímo diskriminovala stěžovatelku, neboť jí na základě NEUTRÁLNĚ  formulovaného školního řádu zakázala nosit muslimský šátek, který je projevem jejího náboženského přesvědčení NAVENEK,“ stojí v interním dokumentu k jejímu rozhodnutí.

Zde si povšimneme dvou zdůrazněných slov. NEUTRÁLNĚ formulovaný regulativní předpis je základem jeho účelu a působení. Pro platnost každého předpisu musí být neutrálnost k subjektu či skutečnosti, kterou reguluje, nezbytná. Pokud nebude jakýkoliv řád, který reguluje nějakou činnost (školu, nemocnici nebo kotelnu) neutrální, tak nemůžeme nic regulovat. V konkrétním případě školní řád reguluje činnost na zdravotní škole z řady hledisek. Jedním specifickým hlediskem je i způsob oděvu při výuce a odborné praxi. Zde je o to důležitější, že pokud tuto skutečnost nebude upravovat, nakluše nositelka s nesterilním šátkem i na sterilní operační sál jako sestra.  

Proto rozhodnutí ředitelky bylo správné. Studentky před nástupem na školu se mohou seznámit se školním řádem a rozhodnout se. Případně mohou školní řád zákonným postupem napadnout. Ale do doby rozhodnutí jej dodržovat. Rozhodnutí ombudsmanky bylo nekvalifikované, protože právě postrádalo neutralitu, a bylo ovlivněno osobním postojem.

Mnohem závažnější je nepochopení projevu náboženského přesvědčení NAVENEK. Tuto část rozhodnutí měla dotyčná paní prostudovat mnohem více. Ona si pouze přečetla ustanovení z Listiny základních práv a svobod (LZPS), kde je náboženská svoboda zaručena. Kdyby četla pozorně, tak by došla i k tomu, že naše LZPS vylučuje vázanost zásad demokracie na nějakou ideologii či náboženství – jsme tedy sekulární stát. I škola zřizovaná státem, krajem, či obcí je sekulární, což má i další důsledky.

Především to znamená, že náboženské vyznání je vždy vnitřní záležitostí jednotlivce a nelze je regulovat, dokud tomuto vyznání jednotlivec nepropůjčí, díky svému jednání, určitou vnější formu – potom je možné přistoupit k regulaci. Laicky řečeno – pokud budu jednat tak, že budu porušovat zásady sekulárního státu, mohu být regulován.

Z výkladu práv o náboženském vyznání plyne, že ústavní garance svobody k náboženskému vyznání je spíše proklamativní a vztahuje se k vnitřnímu vztahu občana k víře, kdežto jeho projevy navenek a směrem k ostatním svobodným občanům mohou za určitých podmínek podléhat regulaci. Což se i děje v zákoně o církvích - protože věřící mají právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru zákonným způsobem. Sám, s jinými, soukromě či veřejně bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony atd.  Důsledkem je, že zákon neposkytuje plnou volnost soukromému projevu náboženství, a ten může být upraven podzákonným předpisem, případně řádem organizace. V opačném případě by věřící získali výhody oproti občanovi bez víry a byl by porušen obecný princip rovnosti v čl.1 LZPS, který zakazuje diskriminaci na jedné straně a odmítá privilegia na straně druhé. Opět laicky řečeno – pokud by v řádu sekulární školy bylo povoleno nosit muslimský šátek (rozuměj tím projevovat náboženské přesvědčení navenek), tak se jedná o privilegium, a žáci bez víry by mohli požadovat jiné privilegium související s jejich svobodou. A předpis by nebyl neutrální.

A v neposlední řadě. V čl. 15 LZPS  je ústavně zaručeno i právo změnit své náboženství nebo víru, nebo být bez náboženského vyznání. Jelikož je to zakotveno v ústavě, tak to ukazuje na naše principy, které je stát povinen chránit. Dožadování práv muslimů v tomto případě je spíše výsměchem našemu právnímu řádu. Žadatel totiž vyznává hodnoty, které jsou v rozporu s naší ústavou. Nebo jste snad zaznamenali, že islám umožní svobodně opustit tuto víru nebo dokonce být bez víry?