Mělo by být pravidlem, že když poslanci nějaké strany budou navrhovat opatření ve školství, tak by měli povinně absolvovat minimálně měsíční stáž ve škole. V případě obědů zdarma je ideální vrazit jim naběračku v jídelně ZŠ.
Ta míra neznalosti a neinformovanosti (nechci použít hrubší slova) je v případě myšlenky obědů zdarma zarážející. Obávám se, že to není výjimkou ani u jiných výtvorů politiků. Zároveň zde musí být přítomná i hluchota a jakási zarputilost prudit ty, kteří se pohybují v této oblasti a situaci znají. Bylo by dobré, aby nějaký poslanec zvedl zadek, případně vyslal svého dobře placeného asistenta, a napochodoval v převlečení za školníka, kuchařku (či nedej bože učitele) do průměrné základní či střední školy. To, co by uviděl by mohlo být takovou katarzí politika, že by jej přešlo využívat hlavu pro hloupostroj "co krok, to nápad, co nápad to hloupost".
V každém případě by v převlečení za školníka a vybaveni záchodovým zvonem (nebo pérem-z ocele) mohli realizovat svůj um při odstraňování kelímků jogurtu (Mléko do škol !), červeného jablíčka či pomeranče (Ovoce do škol !) z útrob záchodové mísy, která přetéká. Případně, v převlečení za kuchařku by si vyzkoušeli uvařit obědy pro naše budoucí budovatele blahobytu. Následně poté mohou vydávat jídlo těm rozzářeným dětským očím v jídelně. Mohli by docenit ty vytříbené jazýčky, které jsou zpitomělé konzumní propagandou o chutnosti mletého koňského ve sladké žemli, nebo jsou vychovány z rodiny o gurmánské výjimečnosti brambůrků s kolou. Zároveň by jistě ocenili ty vracející se porce jídla a hřálo by je u srdce, jaké mají vděčné strávníky. Jistě by také napomohli v parlamentu s dotací pro ředitele škol, kteří by požádali o zřízení pobočného vepřína, včetně mzdových nákladů na školního prasáka (tedy hlídače prasat). I tak budou dotace nižší než ztráty z nehospodárnosti. Protože barely na biologický odpad či čističky nebudou stačit. A to nemluvím o nemožnosti vychovávat děti k tomu, aby pokud možno dojídaly, chovaly se s úctou k těm, co jim vaří, nebo se starají o jejich zdravý vývoj. Svoboda ve stravování se zvrhla v tvůrce nemocí nové generace.
V každém případě tento nápad je tak nesmyslný, že jeho obhajoba svědčí buď o mdlém duchu, nebo o naprosté neznalosti prostředí. Každý "argument", který bude vznesen na obranu takto navrhované podpory nejde obhájit-pokud tedy diskuze probíhá mezi lidmi určité intelektuální úrovně. Jako záměr je hrubě nevýchovný, je až nemorální, je výsměchem realitě, popírá ekonomickou teorii a patří mezi postupy, které mají neprosto rozvrátit zbytek zdravého školství a debilizovat jej.
Aby nebyla mýlka-nejsem nelida, ale pomoc skutečně potřebným, tedy těm, co prokazatelně mají hluboko do kapsy, včetně těch, kterým to rodiče prokouří, propijí, progamblují, se jistě může najít. Třeba i v tom, že z těch miliard na obědy zdarma by stát odsypal peníz do fondu ředitele školy, který by mohl rozhodnout o žádosti na příspěvek ke stravování. Nebo skutečně adresovat podporu těm potřebným, neboť některé děti skutečně potřebují pomoc. Kdo ale pomůže od noční můry těm navrhovatelům tohoto nesmyslu?
