Těch pár slov je reakcí na informaci, že německá vláda se rozhodla přijmout více, než 1000 dětí z táborů na řeckých ostrovech. Vyjadřuji tím vděčnost a údiv nad odvahou a lidskou empatií, navzdory jejich zkušenostem s imigrací.
Jsem moc vděčný za postoj německé vlády. I když mají různé zkušenosti s přijímáním imigrantů, nebojí se dětí, které by mohly ohrozit bezpečnost Německa. Tomu se říká státnická odvaha, politická noblesa, soucit a zodpovědnost vůči lidem, nejen vlastním, ale i těm cizím potřebným, přesvědčení o sounáležitosti s jinými zeměmi. Na rozdíl od naší vlády, která má strach z dětí, které by mohly být nebezpečné pro naší zemi.
Vždy v tomto kontextu mi přicházejí na mysl slova ochránkyně lidských práv prof. Válkové: "Kde jsou ti sirotci? Ztratili jsme tolik hodin debat, kvůli dětem a mohli jsme se zabývat důležitějšími věcmi". Ministr vnitra Hamáček se dušoval, jak to je vyloučené, že to právně nelze...Tomu se dá říci: zbabělost, egoismus, nezájem a zájem se točit kolem sebe a získávat volební body.
Je to zvláštní, ale tak to bývá mezi námi lidmi, že máme v sobě zakódovaný cit pro děti. Děje - li se křivda dětem, tak většina z nás je dotčena, vždy se postaví ze ukřivděné. Jak to, že v tomto případě to již tak nefunguje. Je to nějaké znecitlivění, panický strach, který ochromuje city i vůči dětem? Čím to, že dokonce fotografie z válečných oblastí vzbuzují u některých zlost, nenávist a dají to patřičně jiným na vědomí?
My jsme děti nemohli nalézt, protože jsme se rozhodli dělat selekci - jen ty opravdu neškodné, bezpečné....a našli jsme mnoho výmluv, proč to nejde. Němci si je našli, protože měli o ně zájem, dokonce si vybrali ty těžce nemocné. To je úžasné, to je ctí.
"Na evropské úrovni se jedná o vytvoření koalice zemí, které budou ochotny děti z přeplněných táborů v Řecku převzít". Naproti této koalici se staví koalice států V4, které nejsou zatím ochotny převzít ani jednoho, podle vyjádření jejich představitelů. Jak to je možné?
Informace z IROZHLAS.CZ
