Přestávají mě bavit věčné stížnosti studentů. Na gymnáziu obzvlášť.

Slyším to každý den. Od rána do večera. Ano, přesně tak, je to věčné fňukání slabých lidí bez odhodlání, co nejsou schopni na sobě zapracovat, anebo na to prostě nemají. Kde tedy jsou? Mluvím o druhu studentů základních a hlavně středních škol, kteří si myslí, že věci budou stále podle nich.

Příklad spokojených studentůsnc.edu

Co mám na mysli?

„Ta učitelka je kráva“, “Ať jde do háje, kdo se to má učit“, “Já to nechápu. To se nedá naučit“. A stovky dalších výroků proti učitelům a proti učení jako takovému. V poslední době tohle slýchávám od téměř každého, koho na škole potkám. Je to tohle normální? Připadá si tím někdo zajímavý? Podle mě to je spíše solidní ponížení.  Jak vůbec může student gymnázia říct: „Toho učení je strašně moc, ti učitelé si myslí, že nemáme nic jiného na práci, než se učit.“ Největší vtip na tom je, že opravdu nemají. Ti studenti, kteří tyto věty opakují nejvíce právě nemají jiné záliby než sedět u sociálních sítí anebo se jen tak toulat po venku či po městě. Nakonec obviní samotné učitele, a doma rodičům předloží samé lži, a naivní maminky a tatínkové takové blufy ještě opičkují na třídních schůzkách. Jen zřídkakdy tohle slyším od aktivních sportovců, kteří trénují nejméně 3x týdně, a učení v 8 večer po příchodu z tréninku mají plné zuby. Sportovci, kteří zároveň mají zájem o studium totiž mají jisté odhodlání, které je vede určitým směrem a mají pevnou vůli. Proč ji nemají i ostatní?

Spousta studentů bohužel na školu vůbec nepatří.

Smutné zjištění po půlroce na gymnáziu bylo, že tolik mladých lidí si vůbec nezaslouží být na maturitním oboru. Ať je to gymnázium, nebo průmyslová škola, je to absolutně jedno. Jak by to také mohlo fungovat, když člověk, který málem propadá na základní škole z fyziky se chce stát elektromechanikem? Spousta lidí chce na gymnázium, a přitom na základní škole nerozkládali mnohočleny. Pomalu samotná druhá mocnina jim dělá problémy. Kde je ta úroveň? Studenti se obecně můžou řadit na 2 skupiny. Na ty, kteří se nikdy neučili, a inteligentní jsou od narození a na ty, kteří se možná měli touhu učit, ale zkrátka jím to nejde. Diskutabilní je, kdo bude ve finále úspěšnější. Někdy vítězí pouhá pracovitost a odhodlání, před vědomostmi.

Kde se stala chyba? Základní školy, SCIO..

Těchto důvodů, proč to tak dnes je více. Je to buď ryze individuální problém, ale z velké většiny problém školství. Stále se upravují školní vzdělávací programy a učitelům z toho jde hlava kolem, když musí každý rok učit s jiným materiálem a jiným stylem. Základní školy dnes nezajišťují tak kvalitní vzdělání, jak tomu bylo dříve. Jsou tu přece od toho, aby žáky výborně připravili na střední školu, a v drtivé většině tomu tak není. Jak jsem již zmiňoval, jsou studenti, kteří to tam mají, a kteří ne. Já sebe posoudit nemůžu, ale jedno s jistotou říct můžu. Má základní škola mě připravila více, než kvalitně, a nyní je to citelně znát. Za to jsem neskutečně rád, avšak daleko více rád bych byl, kdyby to tak fungovalo na každé škole. Učitelů ubývá, žáků také, peníze už nejsou vůbec, a do toho nepozorní a nezainterestovaní rodiče. Na své potomky vůbec nehledí, a myslí si, že školy samotné děti něco naučí. Rodiče by měli od začátku vést své dítě k tomu, aby se vzdělávalo a aby se učilo učit. Tak, jak by to mělo být u všech, a ne jen u mě. Dítě třeba nemusí být génius, ale později bude zvládat učební obor s maturitou, a to je daleko víc, než obyčejný učňák. Mnohdy ale rodiče spolknou absurdní kecy svých dětí, že učitel to, a jiný učitel zase to. Jistě, náš miláček je přeci dokonalý, jak by on mohl lhát. Půjdeme do té školy, a ukážeme jim, zač je toho loket. Gratuluji, to je řešení…  A jak se vlastně tito lidé na střední školu či gymnázium dostanou? Jsem pro znovu zavedení klasických přijímaček. Tam se teprve projeví, kolik toho dítě má v hlavě. SCIO je naprosto nepovedený systém, který pouští na dané školy studenty, kteří tam evidentně nemají co dělat. Velkou vinu na tom má také fakt, že si žák může poslat až 3 přihlášky. Mít pouze jednu je dle mě zase málo, a budí to velkou nejistotu, také ale motivaci. 2 přihlášky by mohly být ideálním řešením. Otázkou zůstává, zda-li by opět nevznikali situace, kdy se na školu dostane žák až 150. pod čarou apod.

Nakonec…

se opět dostávám k porovnávání individualit. Každý je dobrý na něco, a vyniká v něčem jiném. Jedno bych chtěl ale podotknout. Ať se lidé, co nemají dispozice ani odhodlání nepouštějí do toho, na co zkrátka nemají. Opět zde chybí kapka reálného smýšlení a nepodporování sebe samotného. Je to mé velké přání, aby se tito lidé probudili, a přestali věčně rýpat do učitelů, kteří se ve velké většině snaží nám samotným pomoct, a na naší škole obzvlášť. Přiznávám,  v některých případech jsou učitelé nesnesitelní, ale v mém případě jsou nesnesitelní právě studenti, kteří nemají žádné odhodlání, žádný cíl, a žádnou vůli. Každý strůjce svého štěstí. A je to pouze vliv celé dnešní společnosti, kdy je v největším trendu svádět věci na ostatní, a nehledět na své nedostatky. Opět téma k vnitřnímu zamyšlení, kolik pro co děláme, a kolik toho můžeme udělat…