Válka na Ukrajině hýbe celým světem. Z morálního hlediska je jasné, oč jde, i když to někteří zpochybňují buď proto, že mají jasno, tedy že podporují agresi a nebo proto, že úplně jasno nemají.
To mě napadlo, když současný papež před nějakou dobou vyzýval k míru na Ukrajině. Ovšem nezaznamenal jsem, že by jednoznačně vyjádřil, že agresorem a příčinou je Rusko a musí být poraženo. Trochu mi to připomnělo Ježíšův styl, že se má milovat každý, i ti špatní, a vlastně se mají odložit i všechny morální zásady.
Nevím, jestli to je jen následný výklad Ježíšovy "filosofie" nebo to byl opravdu jeho styl, protože se taky někdy projevoval agresivně, máme-li věřit Bibli, kde se popisuje třeba jeho ničení stánků kupců před chrámem. V každém případě tenhle styl všeobjímající lásky někdy od věřících slyším. A přijde mi dost nemorální. Moc neladí s představu, že náboženství je/bylo zdrojem morálky.
Chápu, že v době Ježíšově se to rvalo neustále, a tak tendence k všeobjímající lásce mohla být užitečná, aby se lidi alespoň trochu "zklidnili". Ale principiálně nebo v už civilizované společnosti je taková láska morálně naivní a vlastně už nemorální. Naše společnost je morálně mnohem dál právě díky tomu, že vrahy a agresory nemiluje, ba je odsuzuje a trestá.
Přesně tohle morální stanovisko mi ve vyjádření papeže chybělo. Chybělo jasně sdělení, co je zlo. Mám takový pocit, že zdrojem toho přístupu je právě všeobjímající láska. Víru v této podobě proto považuji za nemorální. Současný papež se mi docela líbil svou skromností a mnohými výroky, ale tohle se mu opravdu nepovedlo. Jestli je zdrojem takového názoru víra, pak by bylo lepší, kdyby byl papež spíše ateista, protože ti nejlepší z ateistů mají zřejmě výrazně morálnější zásady než současný papež. Když uvážíme k jak závažné věci se tu papež vyjadřoval. A to nemusíme ani vzpomínat pravoslavného moskevského patriarchu Kirilla, který žehná Putinovu masovému vraždění.
Základ morálky je jistě emoční, ale to je jen výsledek, který není dosahován jen základními emocemi, ale musí být daleko inteligentnější a sofistikovanější. Třeba v případě války jsme se na Mnichovské zradě přesvědčili, že uhýbání agresorovi nejen nepřinese mír, ale naopak válku podpoří a rozšíří. S jídlem prostě agresorovi chuť, říká historická zkušenost, podpořená třeba čerstvou zkušeností obsazení Krymu. Ateisté samozřejmě umí být taky nemorální, ale myšlení těch nejmorálnějších z nich není deformováno naivními emocemi jako je víra. Jak řekl kdysi jeden moudrý stařec: Víra je nejednou morální berlička. Když člověk nemá dobrou morálku, snaží se jí nahradit vírou. A protože je víra morálce cizorodý element, víra může morálku narušovat. Historicky byla morálka s vírou sice spojena, ale dnes se od jejího deformačního vlivu již osvobozuje.
