Naše uklízečka v práci na mě něco rychle mlela francouzsky a protože drby a vtipy ve fránině v rychlosti nedávám, nevypadal jsem zřejmě moc chápavě. Proto přešla do angličtiny. Páni, její angličtina byla fakt dobrá.
Musím poznamenat, že se to událo v Belgii a dotyčná byla muslimka. Takže uměla nejméně ještě arabsky, kromě angličtiny a frániny. To mě docela impreslo, takže jsem si jí začal trochu všímat a podle kultivovanosti projevu tipuju, že asi má nějakou vysokou školu.
To mi připomnělo situaci, když jsem asi před 12 lety získal svou první práci na plný úvazek po příchodu do Belgie. Živil jsem se předtím jako fotograf, ale příjmy byly spíš nárazové (jedna z fotek z té doby níže). Proto jsem se nechal zaměstnat na stálý úvazek jako vrátný (nebudeme si kazit dojem tím, že půlkou svého úvazku jsem dělal technika multimédií, tedy nějaké ty telekonference, digitální fotografii, promítání prezentací v sále, atd.). Jeden můj známý mi vtipně říkal skoro vždy, když mě ve vrátnici viděl, že jsem nejchytřejší vrátný v Evropě. Ovšem po komunikaci s naší uklízečkou už mi takové hodnocení přijde jako nepravděpodobné.
Můj pobyt ve vrátnici vyvolával zábavné situace jako třeba když jeden vysoce postavený politik při kontrole ve vrátnici začal předvádět své údajné znalosti z teoretické fyziky, které byly spíše souborem sebraných povrchních dojmů z denního tisku. Asi byl trochu překvapen, když mu ten vrátný odvodil jednu z rovnic speciální teorie relativity a ukazoval mu, proč se mýlí. O práci jsem přišel možná i proto, že jsem při jedné oslavě ve firmě opilý prohlásil, že bych za 2 až 3 měsíce dělal práci nejvyššího šéfa lépe než on. Ne že bych byl tak dobrej, ale on byl tak nemožnej. :-)
Do podobné klamavé situace jsem se dostal ještě za totáče, kdy na Ostravsku bylo kádrově "doporučeno" začít svou kariéru po vysoké škole v dělnické profesi. A tak jsem pracoval jako třetí tavič na vysoké peci v NHKG, tedy v Nové huti Klementa Gottwalda. Třetí tavič to zní ještě honosně, ale ve skutečnosti jsem lopatou házel "bláto" do stroje zvaného ucpávačka, který pak ucpával odpich. Tu práci jsem dělal já a Romové. To telefonu jsem se všem pro pobavení hlásil jako "inženýr, třetí tavič" a všichni z toho měli Vánoce. Když jsem z tohoto vysokopecního závodu 12 odcházel do aspirantury na vysoké škole, paní na personálním koukla do papíru a udiveně prohlásila: "Ale Vy jste opravdu inženýr." A já na to: "No, vždyť jsem to celý rok říkal, ne?"
Zažil jsem ještě dvě podobné situace. Jednou, když jsem šel nabízet prázdninovou práci asi 5000 studentů Vysoké školy báňské na Krajský národní výbor - odbor pracovních sil. Paní mě viděla a prohlásila, že kopáčskou práci pro mě už nemá. Asi nevypadám na první pohled moc bystře, jinak si to neumím vysvětlit. A byla překvapena tím, co jí nabízím.
Za druhou situaci můžu sám, protože jsem se rozhodl, že svou služební cestu z Prahy do Olomouce protáhnu až do rodné Ostravy a pojedu za rodinou. Vzal jsem tedy na záda batoh plný osobních věcí. Sekretářka generálního ředitele Železničních staveb prohlásila, když mě viděla, že ti sportovci už odešli. Na to já: "Já jdu ale prokádrovat vašeho generálního ředitele." Dělal jsem totiž šéfa katedry v Ústředním dopravním institutu, vzdělávací to organizaci Ministerstva dopravy, kde měl dotyčný složit nějaké zkoušky.
Takže?, až budete příště mluvit s vrátným, kopáčem nebo s uklízečkou, otestujte si pro jistotu nejdřív jejich jazykovou vybavenost. Pamatuju si, jak jsem kdysi v Mense otestoval jednu dámu, které vyšlo IQ 157 a při další komunikaci jsem zjistil, že je to uklízečka a nemá ani střední školu. Takže i uklízečka může překvapit. :-)
