Tento paradox identity pochází ze starého Řecka. Théseus byl aténský princ, který lodí dojel na Krétu a tam v Knóssu zabil Minotaura. Tomu totiž do té doby Řekové museli pravidelně posílat lidské oběti.
Théseus k této plavbě použil třicetiveslici. Se svou družinou se po zabití Minotaura, což byla bestie s obřím lidských tělem a býčí hlavou, žijící v labyrintu, šťastně vrátil do Athén. Řekové jeho čin měli za mýtický a hrdinský a proto zachovávali jeho loď po staletí, zhruba od roku 1400 př.n.l. do roku 300 př.n.l., tedy přes 1000 let. Pochopitelně v průběhu tak dlouhé doby prkna této dřevěné lodi postupně hnila, a tak je Řekové nahrazovali novými, až nakonec vyměnili všechna. Otázka zní, byla to pak ještě Théseova loď nebo ne?
Kdo si nechce život moc komplikovat, může skončit v této první jednoduché úrovni. Už z ní je jasné, že identita objektu je přece jen něco ne vždy jasně definovaného. Kdo se v tom chce patlat dál, jeho chyba... ať pokračuje na vlastní nebezpečí:
Abychom věc ještě zkomplikovali, představme si, že máme původní loď ne ze starých, ale čerstvě vyrobených prken. Řekněme z prken vyrobených v sobotu. Pro jistotu tuto si tuto původní loď ze sobotních dílů označme jako loď P, protože bude na pravé straně loďařské dílny. A zopakujme si, že je to loď na pravé straně a je ze sobotních dílů.
Začneme z ní postupně odebírat sobotní prkna a nahrazovat je prakticky stejnými, ale nově vyrobenými, a to zhotovenými v úterý. A z těch původních, sobotních tedy odebraných z lodi na pravé straně postupně postavíme vedle druhou loď L, a to na levé straně. Dostaneme tedy novou loď na levé straně, ale je ze starých sobotních prken. A jaksi "původní" loď na pravé straně bude z nových úterních dílů.
Která je ale ta původní loď? Ta nová vlevo z původních sobotních dílů, nebo ta původní pravá, teď už z nových, tedy úterních dílů? Nebo jsou původní obě lodě a loď se nám rozmnožila?
Asi budeme mít tendenci prohlásit za původní loď novou levou loď, sestavenou ze starých, sobotních prken. Je to přece jen ta stará loď, jen rozebraná na jednom místě a složená jinde. Ale nezmění se náš názor, když bychom novou loď vlevo nestavěli a tato prkna spálili nebo prostě jen ty díly nechali ležet na hromadě, takže by na levé straně žádná loď nebyla?
A co kdybychom měli obě lodě, ale nevšimli bychom si, že pravá loď už není složená z původních sobotních prken, ale z nových úterních? A co kdybychom loď vlevo schovali za plentu?
Ona identita není tak prostá věc, jak se na první pohled zdá. Když se vlna blíží k pobřeží, je to stále stejná vlna, i když se skládá každou chvíli z jiných molekul vody? A když se v člověku za několik let vymění všechny atomy těla, je to pořád tentýž člověk. A když bude mít protézu ruky? A když bude mít celé nové androidí tělo, jen hlavu původní. Nebo jen původní mozek? A co když tělo zůstane a vyměníme jen mozek? A je dítě a tentýž člověk jako dospělý opravdu stejný člověk?
Dle mého je identita ve struktuře, a to do takové úrovně, až kam ji vnímáme. Identita je tedy fenomenologická. Když budeme vyměňovat prkna, uvidíme, že jsou jiná nebo uvidíme ten proces výměny. Když se ale vymění za nějako dobu všechny atomy člověka, je to pro nás týž člověk, protože tu výměnu neregistrujeme. Když někdo vymění všechny díly lodi, ale my o tom nebudeme vědět, bude to pro nás stejná loď. Tedy stejné bude to, co jako stejné vidíme. Jestliže postřehneme změny, už je to něco jiného, alespoň trochu jiného.
Zpracováno na základě článku Zdeňka Kratochvíla Théseova loď.
----------------------------------------------------------
Myšlenkové krystaly jsou výstižné věty nebo příběhy, které velmi stručně a jasně vysvětlují nějaký problém, nebo zřetelně formulují otázku. Toto je třetí myšlenkový krystal. Níže jsou první dva už publikované:
Myšlenkové krystaly 1 - Existuje svobodná vůle?Myšlenkové krystaly 2 - Matrix, svět jako "iluze"
