Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Má nositel Nobelovy ceny pravdu a existují časové krystaly?

V roce 2012 přišel americký fyzik Frank Wilczek s nápadem časoprostorových nebo časových krystalů. Časový krystal je vlastně periodicky se opakující děj. Má ale skutečně vůbec něco společného s časem jako fyzikálním pojmem?

Když se na věc podíváme povrchně, nemělo by jít o něco šokujícího. Periodických dějů přece kolem sebe vidíme spoustu. Východy a západy Slunce, roční období, kmitání pružiny, zvukové kmity. Proč nejsou tyto děje také časovými krystaly?

Podívejme se přesněji na to, jak je definován časový krystal. Je to periodický děj, který má svoji nezávislou délku periody, i když zdroj, který dotyčné kmitání spustil, dává podněty v jiné frekvenci, než je frekvence časového krystalu. Například pravidelné údery do bubnu, které se dějí 1x za vteřinu, vyprodukují zvuk o frekvenci např. 30 Hz, což je 30 kmitů za vteřinu.

Jenže pak nejsou časové krystaly nic tajemného, že. Je to každé kmitání, jehož frekvence je dána "konstrukcí" kmitajícího systému, nikoliv frekvencí podnětů, které toto kmitání způsobují. Všechny zvuky hudebních nástrojů, které drží daný stejný tón, jsou časovými krystaly, pohyb kyvadla v gravitačním poli je časový krystal, a také i všechny (přinejmenším novodobé) hodiny.

Že časový krystal byl tak nazván Frankem Wilczekem, nositelem Nobelovy ceny, a posléze vyroben v podobě překlápěcích se spinů (vnitřních kvazirotací částic) inicializovaných laserem, zní sice prestižně a kvantově tajemně, ale odvádí to od podstaty samotného jevu, který nemá s kvantovou mechanikou a lasery prakticky nic společného, pokud je to jev podle definice výše. Tento název je tedy spíše projev fyzikálně esoterického "náboženství". Fyzika je úžasný, obdivuhodný obor, na němž stojí základy lidské civilizace a vyprodukoval už tolik fascinujících a originálních myšlenek, že si občas nějaký ten povrchní pokleslý termín může dovolit. :-)

(Některé věci z fyziky občas kritizuju, protože ji miluju, stejně jako třeba literární kritik kritizuje literaturu prostě proto, že k ní má vztah.)

Ono když se na ten název podíváme také z hlediska psychologicko-jazykového, kde fyzika nemá kompetence, zjistíme, že spojení periodického děje a pojmy krystalu trochu neesteticky skřípe a jestli tento název ve vás vzbuzuje naději, že jsme se dostali na kloub samotnému času, tak to bude zklamání ještě větší. Tady sice fyzika kompetence způli má, ale silná fyzikální souvislost chybí. Pořád nikdo totiž netuší, co je to čas, takže tyto "časové krystaly" o jeho podstatě neřeknou vůbec nic. Nebo možná jen asi tolik, co budík na vašem stole.

Prostě "časové krystaly" je marketingově "přetažený" termín. Tento termín není ani zdaleka tak výstižný jako např. pojem černá díra nebo velký třesk. Je tak trochu jako dnešní titulky novin - neodpovídající tomu, co označuje. 

Takže když dnes rozsvítíte lampu či zapnete televizi, poline se z nich světlo a tím jste vlastně vytvořili proud "časových krystalů". Dokonce bych řekl, že jsou to ještě dokonalejší "časové krystaly" než ty Wilczekovy, neboť mají blíže k času jako takovému. To je patrné z definice jednotky času, sekunda. Je to doba trvání určitého počtu kmitů fotonů specifické frekvence, tedy světla.

-

P.S.: V hezkém popisu "časových krystalů" na serveru Aldebaran si můžete přečíst, že odpůrci existence časových krystalů "brzy přinesli důkaz, že stabilní periodická struktura v čase, která by jevila znaky krystalické látky (tzv. časový krystal), není uskutečnitelná. Zastánci časových krystalů se ale nevzdali a v roce 2016 Norman Yao z Kalifornské univerzity nabídl recept na vytvoření takového krystalu. Předchozí důkaz neexistence byl sice správný, ale týkal se jen látky v termodynamické rovnováze. U nerovnovážného systému je konstrukce časového krystalu možná."

Přeloženo do češtiny to znamená, že hodiny musíte natahovat nebo do nich dát baterku. Když do nich baterku nedáte, nebudou tikat. Pardon, nevytvoří žádné časové krystaly. :-))))))

Autor: Jan Fikáček, Ph.D. | neděle 5.3.2017 17:40 | karma článku: 34,75 | přečteno: 1971x

Další články autora

Jan Fikáček, Ph.D.

Je nekonečno matematický nesmysl? Úžasný prof. Loebl v Opavě

Matematik prof. Martin Loebl, CSc. je předsedou Učené společnosti ČR a působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Minulý pátek měl na Opavské universitě úžasnou přednášku s názvem O výpočtech a nesmyslech.

8.9.2026 v 9:07 | Karma: 14,23 | Přečteno: 467x | Diskuse | Věda

Jan Fikáček, Ph.D.

Feynman: „Kvantové mechanice nerozumí nikdo!“ Chcete mu odporovat?

V úterý minulého týdne jsem se zúčastnil XXII. semináře o filosofických otázkách matematiky a fyziky ve Velkém Meziříčí. Zejména mě zajímala přednáška Prof. Duška „O interpretacích kvantové teorie“. I to, proč Feynmanovi nevěřit.

26.8.2026 v 9:07 | Karma: 16,33 | Přečteno: 369x | Diskuse | Věda

Jan Fikáček, Ph.D.

Můžeme přírodu vidět takovou, jaká je?

To je klasická otázka kvantové mechaniky. Většina fyziků (třeba Bohr) si zřejmě myslí, že ne, a to kvůli Heisenbergovým relacím neurčitosti. Einstein si myslel, že ano. Ani jedna strana ale vlastně nemá tak úplně pravdu.

18.8.2026 v 9:07 | Karma: 14,59 | Přečteno: 370x | Diskuse | Věda

Jan Fikáček, Ph.D.

Proč je existence stolu méně jistá než existence elektronu

Richard Feynman jednou prohlásil s vtipem sobě vlastním, že: „Elektron je teoretický nástroj; je však při porozumění přírodě tak mimořádně účinný, že bychom téměř mohli tvrdit, že existuje.“

19.5.2026 v 9:07 | Karma: 31,16 | Přečteno: 1953x | Diskuse | Věda

Jan Fikáček, Ph.D.

Proč není realita jediná a pevná

Kvantová mechanika a teorie relativity znejistily to, co bylo statisíce let pro člověka jistotou, jaký je svět kolem nás. Vysvětlíme si, kde se vzala ta jistota a proč dnes mizí. A taky oč se opřít k získání jistoty nové.

27.4.2026 v 9:07 | Karma: 17,06 | Přečteno: 529x | Diskuse | Věda

Nejčtenější

Metro E: Návrh nové linky Pražany spíš nadzvedl. Proč a kudy má vést?

ilustrační snímek
7. září 2026  14:37

Vznikne v Praze pátá linka metra? Čtvrtá trasa D se teprve staví a pražští radní již plánují další...

Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy

Žlutý rohový dům ukrývá poklad. Školní jídelna je vidět od Malostranské...
4. září 2026  12:01

Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...

Přes sto let staré turbíny stále pracují. Česko ukrývá unikátní průmyslové dědictví

Weisshuhnův kanál a elektrárna
10. září 2026  17:15

Voda, turbína a poctivé řemeslo. Zdánlivě jednoduchý princip dokáže fungovat neuvěřitelně dlouho....

V motolské nemocnici hořelo. Musely se evakuovat dvě desítky pacientů

Osmnáct pacientů se muselo evakuovat při požáru ve Fakultní nemocnici Motol a...
3. září 2026  21:42

Ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka v Praze ve čtvrtek odpoledne hořelo. Nikdo se nezranil, ale...

Chytrá mapa ví, kde rostou! Dirigent Národního divadla našel hřiby jako z pohádky

Václav Zahradník se synem Vaškem. Jejich revírem jsou lesy kolem šumavského...
8. září 2026

Po dlouhém suchu se situace v českých lesích konečně mění. Aktuální mapa Českého...

Ve Znojmě si lidé mohou vybrat z devíti kandidátek, Solařová (ANO) lídryní není

ilustrační snímek
11. září 2026  14:20,  aktualizováno  14:20

Lidé ve Znojmě si budou v říjnových komunálních volbách vybírat z devíti kandidátek. Je to o dvě...

Kanalizace pro přehradu za miliardu. Splašky z Vlachovic potečou do Slavičína

Letecký pohled na budoucí vlachovickou přehradu
11. září 2026  15:52,  aktualizováno  15:52

Půjde o nejvýznamnější stavbu z hlediska pitné vody v Česku. Vlachovická přehrada má vzniknout u...

Městská firma Sako Brno Solar se má sloučit s mateřskou společností Sako Brno

ilustrační snímek
11. září 2026  14:01,  aktualizováno  14:01

Městská společnost Sako Brno Solar, která má na starost zřizování fotovoltaických elektráren na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 348
  • Celková karma 15,05
  • Průměrná čtenost 2977x
Vystudoval chemii (SŠ), kybernetiku, řízení, ekonomii a teorii systémů (interdisciplinární studia - VŠ), je obecně uvažujícím člověkem někde na pomezí mezi přírodními vědami a filosofií. Roky vyučoval filosofii fyziky a filosofii virtuální reality na PřF a MFF UK v Praze. Od roku 2021 Ph.D. se zaměřením na filosofii fyziky a matematiky. Pracoval jako evropský expert pro "Future Technologies", 7 let pak v jedné z nejvyšších evropských pozic v počítačové bezpečnosti. 8 let pak finanční expert na evropské úrovni. V letech 1991-7 byl předsedou společnosti Mensa ČR. Je členem světové vědecké Společnosti pro filosofii času. Absolvent Oxfordského kurzu Filosofie vědy.

Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen) na FB. Kontakt: jfikacek@gmail.com
 
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.
×

Rušivé reklamy na mobilu končí

Vyzkoušet