Nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2012 Franz Wilczek vymyslel kdysi tak zvané časové krystaly. Teď vědci objevili jejich nový druh, o němž dokonce někdo prohlásil, že je nesmrtelný.
Časový krystal je podle Wilczeka vlastně jakési kvantové perpetuum mobile. Že by druhý zákon termodynamický přestal na kvantové úrovni platit? To je onen zákon o nutném růstu entropie, tedy o nutné dezorganizaci každého systému. Vždyť se supervodivý proud zdá bt úplně bez ztrát. Že by mohl proudit věčně?
Když se začtete do posledního článku o časových krystalech s názvem "Fyzikové odemkli kvantovou nesmrtelnost pomocí revolučního časového krystalu" (Physicists Unlock Quantum Immortality With Revolutionary Time Crystal), zjistíte, že ten věčný život skutečně trval miliónkrát déle, než jak dlouho vydržely předcházející časové krystaly. Ovšem i tak to bylo jen 40 minut. Tedy už název článku je pavědecký blábol.
Vypadá to, že i podstata časových krystalů je spíše mediální humbuk než věda, tedy alespoň ten nabubřelý název. Ano periodické procesy v kvantové mechanice existují, ovšem ty existují i našem přirozeném světě. Jsou to třeba (kyvadlové) hodiny, tep srdce, dýchání apod. A fungují mnohem déle než 40 minut. A nikoho nenapadne, že by to měly být perpetua mobile.
V kvantovém světě navíc existují periodické pohyby, které vydrží mnohem déle než 40 minut. Už takový elektron se svým spinem, tedy podivnou formou rotace, žije hodně dlouho. To by byl mnohem lepší kandidát na perpetuum mobile než něco žijícího směšnou hodinu. Ne že by to nebylo zajímané a časem třeba i praktické, ale plácání o tom, že by to mohlo být perpetuum mobile je prostě nevědecké.
Ostatně ani ty supravodivé a jiné kvantové jevy nemohou fungovat nekonečně. Stačí si představit, že bychom takové trvání měli empiricky prokázat. Trvalo by nám to nekonečně dlouho, takže to neprokážeme nikdy. Ve fyzice jako v empirické vědě totiž o pravdě rozhoduje důkaz pokusem nebo pozorováním.
Navíc se za vědecké může považovat pouze to, bereme-li to logicky, co je tzv. falsifikovatelné, tedy co jde ukázat jako zjednodušení, jako něco jiného, než jak se to jeví. A nekonečno pak může být vědecké jen tehdy, můžeme-li ho negovat, je-li ve skutečnosti něco jiného. Jak je to možné? Prostě tak, že nejde o skutečné nekonečno, třeba nekonečně dlouho trvající supravodivý proud, ale trvající tak dlouho, že to přesahuje náš horizont.
----------------------------------
Další textíky o nekonečnu:
Nekonečno jako mechanický bůhKde končí nekonečnoProč v matematice nekonečno existuje a v realitě nikoliv
