Zatím panoval názor, že těžší prvky jako zlato nebo uran vznikají při výbuchu supernov. Problém je ale v tom, že i když máme velmi dobré modely tohoto procesu, těžší prvky v nich nevznikají a nevznikají. Kde se tedy to zlato bere?
Tento problém byl vyřešen při pozorování události, kterou astronomové zaznamenali 17. srpna 2017. Zaregistroval ji detektor gravitačních vln LIGO a pár vteřin poté několika satelitů zaznamenalo spršku velmi tvrdého gama záření. Šlo tedy poprvé v historii o současné pozorování jak gravitačních vln z nějakého děje, tak elektromagnetického záření.
Oproti srážce černých děr, za jejichž registraci padla nedávno Nobelova cena, byla tato událost výrazně delší, ale jinak to na srážku také vypadalo. Analýzou gravitačních vln se podařilo zjistit, že nešlo o černé díry, ale o srážku dvou neutronových hvězd, tedy objektů takové velikosti a hustoty, že černou díru ještě nevytvoří. Jejich hustota je ale taková, jako je hustota atomového jádra, tedy obrovská. Čajová lžička její hmoty by vážila nějaký ten milion tun.
Neutronové hvězdy mají poměrně unifikovanou velikost 20-25 km a hmotnost zhruba dvou Sluncí. Budou-li těžší, změní se v černou díru. Nejvyšší hory na nich mají pár milimetrů. Neutronové hvězdy jsou ty objekty, které ve speciálních případech vytváření pro nás zaznamenatelné pulsary nebo magnetary. Pulsar je rotující neutronová hvězda, která v důsledku silného magnetického pole vyzařuje "nahoru" a "dolů" svazek paprsků. Ten když opakovaně zasahuje Zemi, vytváří dojem signálu mimozemšťanů.
Při analýze gama záření ze srážky zmíněných dvou neutronových hvězd bylo zjištěno, že se v produktech výbuchu, který byl srážkou způsoben, nachází zlato, uran, platina a mnoho dalších těžkých kovů. Odhad váhy vytvořeného zlata a platiny činí několik desítek hmotností Země. Tam se tak dostat s náklaďákem! :-)
Chcete-li se o věci dovědět malinko více, pak třeba v článku Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky.
