"Kde jsou mé blatníky!?" je známá Svěrákova hláška z filmu Obecná škola. Synek mu sebral z kola blatníky a ona pak vypadal ... dost zabláceně. Svěráka jsem nechtě napodobil, když jsem nedávno vyrazil v Belgii na trénink.
Vše ale začalo potupou. Vyrazil jsem na trénink na svém horáku a i když jsem jel slušným tempem do kopce, předjel mě nějaký profík na silničce. Žiju v Belgii, takže špičkové profíky, jako je třeba Remco Evenepoel (poslední mistr světa na silnici), Wout van Aert nebo Tom Boonen, občas na kole potkám. OK, už nejsem nejmladší, moc netrénuju, takže žádná ostuda, že mi ujíždí profík. Na někoho přitom ale dozadu pokřikoval. Ten někdo mě předjel vzápětí a to byla ženská !!! Ostuda !!! To se mi nestává, že bych na tréninku nestačil na holku, která navíc nejede naplno. Před zničením mého sebevědomí mi spolu s mým věkem pomohl nápis na rámu kola oné dámy. Bylo tam napsáno Lotte Kopecky. A to je letošní vicemistrně světa na silnici.
Na tréninku byla docela zima a foukal opravdu studený vítr, tak jsem se ze silnice vydal do lesa. Předpověď nehlásila déšť a v lese bylo sucho. Na horáku mám jen zadní blatník, a když hrozí déšť, jedu na silnici. Tam moc nekličkujete, a když má horák tak tlusté trubky, jako můj Specialized, při přímém směru, když jedete rychle, hlavní trubka blatník v podstatě nahradí. Viz foto:
Jenže najednou začalo lít jak z konve, a to jsem byl hluboko ve Forest de Soignes. A v lese musíte kličkovat mezi šutry, kořeny a kalužemi, takže rámová trubka přestala nahrazovat přední blatník. Jak jsem dopadl, si můžete prohlédnou na fotografii níže. Déšť také snížil teplotu vzduchu a protože jsem promokl, docela mi byla zima. Bylo asi 5 stupňů. Nějak jsem se nemohl dostat do vyššího tempa a tím se i více zahřát. Tak jsem si připomněl své mládí, kdy ještě neexistovalo funkční prádlo nebo návleky na tretry. Nedopadl jsem ale jako tenkrát, kdy jsem měl po tréninku pod trikem třeba i led, nebo mi chodidla rozmrzala 15 minut. A nejvíce bolela po pár minutách, kdy se do chodidel zpátky dostávala krev, protože byla zcela odkrvená. Jo mládí. :) Tentokrát byly jen promrzlá.
Jo, a když jsme mluvili o posledním mistrovi světa v silniční cyklistice Remcovi Evenepoelovi, tak chci poznamenat, že skoro každý trénink jedu kolem hospody v Tervurenu, kde sídlí jeho oficiální fankub, viz foto z neděle níže. Ono sice pršelo, ale v Belgii jezdí cyklisti i v dešti, jen občas skončí v hospodě. Kol bylo před ní asi dvacet.
Chcete-li si přečíst o mých jiných cyklistických eskapádách v Belgii, zkuste třeba blog Jak jsem se na den stal profesionálním cyklistou a vyhrál 30 tisíc :-).
