Nejednou je možné v Česku zaznamenat pohrdlivé poznámky na adresu humanitních oborů. Názory, že jsou tyto k ničemu a že je to zbytečné vyhazování peněz, jsou celkem časté. K čemu je dobrá třeba taková filosofie? Úplně k ničemu?
Znáte krásný bonmot, že filosofie (vědy) je vědcům užitečná asi tak, jako ornitologie ptákům? Víte, že geniální fyzik na vozíčku Stephen Hawking, napsal ve své knize Velkolepý plán, že je filosofie mrtvá a že poznání teď táhne jen fyzika a další přírodní věky?
Že je ornitologie ptákům zcela neužitečná, si ale snad mohou "myslet" jen ti ptáci, neboť nechápou, že ti divní lidé, kteří se snaží zachránit některé jejich druhy, jsou právě většinou ornitologové. Ptáci určitě ani moc nechápou, že je někdo zachraňuje. Zdá se, že Stephen Hawking, který celý život toužil po Nobelově ceně, ji nedostal zřejmě právě proto, že moc neuměl filosoficky uvažovat. Nestal se náhodou tak trochu tím "ptákem", který si myslí, že mu "ornitologie" není k ničemu, i když právě "zachraňuje jeho druh"? Proč tento názor?
K Nobelově ceně totiž je potřeba nějakého konkrétního zlepšení či objevu, neboť Nobelův výbor se drží blízko experimentálně ověřených posunů vědy, aby se neblamoval, že dá svoji cenu ne příliš ověřené obecné teorii, která se nakonec ukáže nesprávnou. Takových konkrétních výsledků je možné dosáhnout buď tak trochu náhodou (viz např. náhodný objev reliktního záření) nebo častěji úzkou specializací. Pokud se ale někdo zabývá teoretickou fyzikou jako Hawking, je většinou nutné, aby v ní udělal nějaký zásadní pokrok, neboť právě z takového pokroku vyplyne mnoho závěrů, které je možné potvrdit buď experimentálně nebo pozorováním, což Nobelův výbor právě ocení. Toto větší množství konkrétních předpovědí významně zvyšuje pravděpodobnost, že bude nějaký brzy ověřen. Takový zásadní pokrok musí ale jít hluboko do základů vědy, a proto zcela zákonitě potřebuje filosofii (vědy) a historii vědy. To Einstein ukázal velmi přesvědčivě.
Příkladem tady může být kvantová mechanika, které je dnes základem veškeré elektroniky, a ze které začaly vypadávat konkrétní výpočty a tím i praktické aplikace jen díky sice ne příliš kvalitní aplikaci, přesto ale aplikaci filosofie. Šlo o pozitivistickou filosofii, která spoluvytvořila tzv. Kodaňskou interpretaci, s jejími superpozicemi poloh či jiných vlastností částic, dualitou vln a částic, Heisenbergovými relacemi neurčitosti, Schrödingerovou kočkou atd. (Nebudeme zde rozebírat chyby této interpretace, jen upozorníme na jeden blog, kde se tak činí - Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödinger?ovy kočky. Ostatní texty obsahující kritiku Kodaňské interpretace jsou na konci blogu.) Ani jedna z teorií relativity by nevznikla bez filosofických úvah (Einsteina) o prostoru a čase.
Vypadá to tedy, že se Hawkingovi "mrtvá" filosofie "pomstila", její pohrdlivé přehlížení (tedy zcela opačný přístup než Einsteinův) se mu vymstilo. Filosofie byla mrtvá, ale spíše jen v jeho hlavě. Bez filosofického základu tak nebyl schopen formulovat velmi obecnou koncepci, která by ovlivnila svět podobnou silou, jako teorie relativity nebo kvantová mechanika. (Podrobněji třeba v blogu Proč nedostal Hawking Nobelovu cenu.)
Koho ale v normálním životě zajímá nějaký vzdálený intelektuál a jeho Nobelova cena, že? Chtělo by to nějaký daleko lepší argument ve prospěch filosofie. A ten tady je a ukazuje, jak filosofie dopadá zcela zásadně na náš každodenní život. Jde o myšlenku, že poznání světa by mělo být empirické (ověřené pokusy či pozorováními, a pak bude fungovat v praxi) a mělo by být logicky konzistentní (poznání nemůže být nesmyslné, rozporné). Toto je filosofická myšlenka, a je úplně jedno, jestli vznikla z hlav filosofů nebo ne, i tak je to filosofie (vědy), tedy to nejobecnější poznání. A právě tato prostá myšlenka je základem veškeré současné vědy a techniky, všech přírodních i společenských věd, veškeré naší civilizace. Díky jejímu použití ve vědách máme výrobu a rozvod tepla a elektřiny, všechny motory, veškerou elektroniku, lékařství, potravinářství. Filosofie se tak ukázala jako nejsilnější lidský obor, jejíž plán ostatní vědy pouze naplňují, třebaže někdy nevědomě.
Protiargument může být: "OK. Filosofie je matkou všech věd, ale dnes je již k ničemu." Věc je ale v tom, že čím obecnější je uvažování, tím delší je časový horizont jeho praktické aplikace, nicméně tím zásadnější má výsledky. Praktické aplikace nejobecnějšího myšlení jsou pomalé, těžko viditelné (jako třeba pohyb kontinentů nebo užitečnost ornitologů ptáky), přesto zcela zásadní. Uvedli jsme příklad kvantové mechaniky, která se formulovala a poté zdokonalovala několik desetiletí (vlastně pořád se vyvíjí), jejíž vznik a rozvoj by nebyl bez filosofie pozitivismu možný. Někdy před sto lety se i díky filosofii rozjelo něco, co stále více a více mění naše životy. Kvantovou mechaniku stavěly sice fyzika s matematikou, bez filosofie by ale taková stavba nebyla vůbec možná. 100 let, to už je daleko kratší perspektiva, a přesto změna obrovská. Filosofie opět ukázala svoji superiorní sílu. A troufám si tipnout, že bez filosofie se nepovede ani formulace teorie "všeho", tedy formulace kvantové gravitace, což je hlavní cíl současné teoretické fyziky.
To, že extrémní sílu filosofie nevidíme, neznamená, že neexistuje. Spíše jsme jako obyvatelé Pompejí před výbuchem, kteří si myslí, že když Vesuv neměl dlouhá léta na jejich město žádný vliv, bude tomu tak i nadále. Nebo spíše jsme jako obyvatelé ostrova Santorini, kteří nechápou, že jejich ostrov sopka stvořila a kdykoliv i může jejich životy velmi zásadně změnit.
Určitě vzbuzuje u filosofie despekt, že sto filosofů má na nějakou otázku tisíc různých názorů, a ty názory navíc vypadají zcela neužitečně. Část tohoto dojmu je sice vytvořena tím, že mnoho lidí filosofickým koncepcím moc nerozumí, ale je třeba také přiznat, že některé koncepce jsou nesmyslné, jiné přesložitěné, zbytečně používající nesrozumitelný jazyk. Tento dojem je ještě zvýrazněn tím, že obecný lid považuje za filosofii i "filosofický" pokec v hospodě. Navíc nesmyslně většina lidí má za to, že se filosofie týká hlavně lidí, což vůbec není pravda. Filosofie je nejobecnější poznání o světě, ale protože je člověk ve vesmíru zanedbatelné nic, člověka filosofie (kromě teorie poznání) vůbec nezkoumá. To dělá psychologie, sociologie, do níž patří i etika, politologie, ekonomie apod.
Nevýznamnost člověka ve vesmíru si můžeme doložit fotografií Země jako modré tečky, pořízené z okraje Sluneční soustavy (viz níže). A tento pocit si můžeme zdůraznit tím, že další planetární soustava je neuvěřitelné 4 světelné roky daleko, a takových soustav je na 200 miliard jen v naší galaxii. A takových galaxií, s obrovskými prázdny mezi sebou, je také nejméně 200 miliard. Z tohoto pohledu se jeví názor, že člověk je významný v nejobecnějším uvažování o světě, jako neuvěřitelná sebestřednost.
Vraťme se ještě k chybným filosofickým koncepcím. U kvantové mechaniky se v případě "Kodaně" jasně ukázalo, že do extrému přehnaná filosofie může být zásadně užitečná. On totiž metaforicky řečeno, pokřivený obraz světa v křivém zrcadle, je stále obraz, který poskytne mnoho informací, a je tak daleko lepší než žádný obraz. A za druhé, filosofie svým velkým množstvím řešení stejného problému inspiruje, neboť nabízí mnoho variant k použití. Má velkou fantazii a kreativitu.
Kdybyste byli vládci světa a věděli byste, že třeba sto tisíc filosofů bude předkládat koncepce, které budou zcela k ničemu, ale mezi nimi jeden pak předloží takovou, která v důsledku povede k naprosto revolučním změnám v technologiích, platili byste to množství filosofů, neboť byste nevěděli, který z nich je ten pravý? To se totiž nikdy nedá dopředu u základního výzkumu poznat. (Nechme teď stranou otázku, je-li pokrok užitečný a jestli nakonec nezničí samu civilizaci.) "Není nic praktičtějšího než dobrá teorie." napsal jeden z nejslavnějších lidí, který dnes není příliš populární, nicméně v tomhle měl zřejmě pravdu. A ukazuje se, že ta praktická síla obecného poznání je přímo neuvěřitelná. Filosofie je jako rozpínání vesmíru nebo pohyby kontinentů. Vypadá to, že se nic neděje, ale tento pohyb je zcela zásadní.
Ani u historie a politologie člověk asi nebude pochybovat o jejich užitečnosti, neboť nás mohou poučit, jak se vyhnout válce, kterou asi ani žádný kritik humanitních oborů nechce. Dokonce je možné, že tady pomohou i genderové obory, neboť je statistik je známo, že muži jsou podstatně agresivnější než ženy, tedy větší zastoupení žen v politice by mohlo být ku prospěchu. Kdyby místo Erdogana, Putina, Babiše, Trumpa byly ženy, politika by nebyla tak agresivní jako dnes. Ostatně soudě dle českého parlamentu, nutné racionální "kvalifikační" předpoklady, které podle některých podivných názorů ženy nemají, nejsou v politice vůbec potřeba. :-) Nejsem žádný znalec těchto genderových studií ani psychologie, takže ani nemíním nijak tvrdě prosazovat názor, že účast žen v politice by výrazně snížila její agresivitu. Ale možné to je.
----------------------------------------------------------------
Kritika Kodaňské interpretace kvantové mechaniky:
Nevědecké pohádky moderní vědy III - "náboženství" Schrödingerovy kočkyNaučte svého psa kvantovou mechanikuDůkaz, že náhoda je jen iluzeNáhoda neexistuje a přesto se jí nelze nikdy zbavitJe elektron jen myšlenka, dokud jej nevidíme??Kvantová mechanika je mrtvá, ať žije determinismus!Supratekutá Schrödingerova kočkaJak prodloužit život vaší (Schrödingerově) kočce o 1000 let?Vysvětlení Schrödingerovy kočku za 10 vteřin?Existuje kvantová náhoda?
