Někteří špičkoví fyzici dnes pohrdlivě shlížejí na filosofii a třeba slavný Hawking prohlašuje, že filosofie je mrtvá. Ano, filosofie je oproti fyzice podnik poměrně nejistý, nemá spolehlivost podepřenou experimenty.
Jenže právě proto, že se filosofie často neopírá přímo a pozorování a experimenty, jsou její závěry více diskutabilní. Jeden z nich je právě, že je filosofie mrtvá. :-) Je tedy jasné, že Hawkingovo tvrzení je hloupost, protože likviduje samo sebe.
Spolehlivost fyziky dává některým fyzikům osobní pocit jistoty, který pak použijí v oboru, který nestudovali, nemají v něm přehled ani pro něj nemají schopnosti, přesto své závěry pronášejí s "fyzikální" jistotou. Problém filosofie je, že si lidé myslí, že každá hloupost pronesená kýmkoliv neznalým třeba v hospodě, je filosofie. Filosofie to ale není, jsou to jen amatérské řeči o tématech filosofie. Hawking a někteří další prostě svými úvahami jen pěstují takovou "fyzikální" hospodu.
Filosofie nejen že je matkou fyziky (a všech ostatních věd), ale dala fyzice základní nástroj, pro ověřování jejích znalostí. Tím je experiment a pozorování. Je to filosofická myšlenka, že tvrzení se mají ověřovat realitou. Říci, že je filosofie s tímto empirismem mrtvá, znamená tvrdit, že fyzika je nesmysl a žádný její závěr není pravdivý.
Ano, filosofie prosazuje svou sílu ve velmi dlouhé perspektivě, většinu doby se zdá, že spí, když ale promluví, změní dramaticky celý svět. Einstein sice nebyl typický filosof, i když "metafyziku" si vždy vysoce cenil, ale velmi obecné, tedy filosofické uvažování ho přivedlo k názoru, že čas je "gumový", což uvolnilo cestu teoriím relativity. Podobně tomu bylo s pochopením, že cokoliv spojitého je v hloubce diskrétní, kteroužto filosofickou myšlenky si fyzika vynutila, nicméně bez ní by nebylo kvantové mechaniky a tedy ani dnešních počítačů. Filosofie osvícenství, se svým důrazem na empirismus a racionalitu, byla základem průmyslové revoluce, která vytvořila současnou podobu civilizace. Filosofie je jako spící obr, který je buzen jen v případě velké krize, a který po probuzení "vše" změní. Protože většinu doby prospí, a ve zmíněných hospodách se jen tradují zkazky o tom, jaké to bylo, když byl vzhůru, někteří, kterým chybí větší historický přehled, ani nevěří, že tento obr stále existuje. :-)
Experimentální filosofie jako efektivní cesta k revoluci ve fyzice
To je název jednoho mého článku v recenzovaném časopise. Termín revoluce bych v nadpisu osobně nepoužil, ale když jsem chtěl článek zařadit do čísla s tématem revoluce, nešlo to opravdu jinak.
Nemyslím si totiž, že filosofie sama může způsobit ve fyzice revoluci a to zejména proto, že ke kvalitní filosofie vyžaduje zcela jiný typ uvažování než je typický v dnešní fyzice a ten filosofický dnešní fyzika dost odmítá. Krásně to formuloval nositel Nobelovy ceny ve fyzice a hlavní tvůrce kvantové elektrodynamiky Richard Feynman, který prohlásil: "Einstein byl obr. Měl hlavu v oblacích, ale nohama pořád stál pevně na zemi. My, kteří nejsme tak vysocí, si musíme vybrat." A dnešní fyzika si vybrala jen ony nohy pevně na zemi a filosofii, i díky které byl Einstein tak úspěšný, ke své vlastní škodě opomíjí.
Fyzika si tak řeže větev, na které sedí, a je to jeden z důvodů, proč je dnešní fyzika v krizi a nepřinesla v posledních 50 letech nic opravdu zásadního. Nobelovy ceny, například, rozdává za potvrzení hypotéz 50 nebo 100 let starých (Higgsův boson a gravitační vlny). Někteří fyzici si těchto problémů už všimli, viz třeba kniha Lee Smolina Fyzika v potížích.
V mém článku se podrobněji rozebírá, jak může být filosofie fyzice prospěšná. Může to být třeba omezením některých možností řešení, například axiomem neexistence nekonečna. Všimli jste si, že zásadní pokroky ve fyzice se dějí likvidací různých nekonečen? Teorie relativity omezila možnost nekonečné rychlosti na limitní rychlost světla a díky oběma teoriím relativity pak přesně funguje naše GPS. Bez nich by se její nepřesnost zvedla za každý den asi o 20km. V případě kvantové mechaniky je popření možnosti nekonečně malých kvant energie ještě užitečnější, protože na principech kvantové mechaniky fungují všechny dnešní mobily, počítače, tedy i internet, a další elektronika. Nemožnost nekonečně malé singularity v černé díře s její nekonečně velkou hustotou je to, co slibuje pochopit kvantovou gravitaci, tedy budoucí teorii "všeho".
Filosofický axiom všeobecnosti emergence zase říká, že podstata všeho je ve struktuře, tedy že i časoprostor má strukturu, stejně jako kvantová náhoda nebo čas. Tato představa likviduje jakékoliv absolutní počátky v podobě např. stvoření vesmíru z ničeho, a jakékoliv skutečně absolutní entity. V tomto smyslu otevírají zase filosofické úvahy nové možnosti, třeba pro pochopení podstaty prostoru a času.
V článku jsou větší nároky kladeny nejen na fyziku, ale i na filosofii, po které se žádá, aby byla efektivní i v praxi a nebyla jen planým povídáním, a to v podobě experimentální filosofie. To je termín odlišného významu, než jak se sousloví experimentální filosofie doposud používá. Experimentální "filosofie" totiž původně označuje jistý druh zkoumání spíše sociologického a psychologického, nikoliv určitý styl filosofie.
Ve zmíněném článku se ale navrhuje experimentální filosofie v intuitivním slova smysly, která požaduje dělat filosofické meta-experimenty tím způsobem, že se filosofické principy, na základě velmi dobré znalosti fyziky, aplikují do fyziky a spoluvytváření proto-teorie, které se fyzikálně rozpracovávají ideálně až do fyzikálního experimentálního ověření. Takový přístup dozajista vyžaduje spolupráci fyziků a filosofů, aby mohl kombinovat "hlavu v oblacích" současně "nohy pevně na zemi". V závěru článku se uvádí počátky rozpracování jednoho takového experimentu.
Samotný článek naleznete zde, ale pozor, zejména v závěru je poněkud obtížný.
