Škodí stromy lidem?

Po nedávné tragické události, kdy padající strom zabíjel, se opět ozývají hlasy žádající pokácení vzrostlých stromů v obcích a městech. Je pravda, že stromům rostoucím u domů, okolo cest a silnic se musí věnovat zvýšená pozornost, aby nakonec místo svých předností, kterými dovedou ovlivňovat životní prostředí okolo nás, neznamenaly spíše nebezpečí. Teď se znovu budou přiživovat se svými žádostmi lidé, kterým vadí více padající listí nebo ucpaný okap, než strach o svojí bezpečnost. Pojďme se společně podívat blíže na tuto problematiku.

    Strom může být defektní a nebezpečný jak ve své nadzemní, tak podzemní části. Rozdíl je v tom, že nebezpečí číhající z nadzemní části lze většinou včas odhalit, zatím co kořeny stromu zkontrolovat nelze. Nejlepší dobou k prohlídce stromu jsou letní měsíce. Snadno se poznají suché a odumřelé větve. Na kmeni vyrůstající různé houbičky většinou signalizují uvnitř probíhající hnilobu, jejich plodnice také snadno najdeme v různých dutinách a prasklinách. Nevhodné kosterní větvení se dá u stromu, na kterém nám záleží, zajistit instalací bezpečnostní vazby. Podstatně horší situace je, když je napadena hnilobou podzemní část – kořenový systém. Ve většině případů ale za takový defekt může zase jen člověk. Vzpomínám na provedené výkopové práce v Rokycanech na Plzeňské ulici, někdy v roce devadesát, kdy se zde pokládal do země optický kabel. Aby se nemusela bourat silnice, prováděly se výkopy v zeleném pásu bezprostředně u pat zde rostoucích lip. Je jasné, že po této straně byly stromům překopány hlavní kořeny, zajišťující jejich stabilitu. Pak se všechno zahrnulo a za čas není nic poznat. Není to tak dlouho, co se dělala rekonstrukce chodníků v té samé ulici a výkopové práce se jako na potvoru dělaly hned na druhé straně tohoto zeleného pásu. Divíte se pak tomu, že po čase, když vítr zafouká z té „správné“ strany, strom spadne? 

        Bohužel, běžně se údržba nadzemních částí dělá nejčastěji tak, že se na strom čtyřicet let nesáhne a pak se řežou silné kosterní větve a mnohdy se strom rovnou zakrátí čtyři, pět metrů nad zemí. Laici tomu říkají, že bylo potřeba strom zmladit, odborníci tomu říkají „závažné poškození dřeviny provedené radikálním zakrácením kmene nebo kosterních větví“ nebo-li „hlavový řez“.  Tady už si zase nikdo nepřipustí odpovědnost (jako u těch výkopů), protože časem se strom zazelená, ale – velké rány po řezech se nezahojí, do holého dřeva se dá houba, následuje vznik dutin, do dutin nateče voda, kmen trhá mráz, až se pak strom z ničeho nic rozlomí. Nakonec nezbývá než strom porazit. Jenže časový sled popsaných událostí může být třeba patnáct, dvacet let a kde je konec autorovi takové „práce“?

        Dalším nebezpečím pro stromy je paradoxně samospráva menších obcí. Ptáte se proč? Zde vydává povolení ke kácení nelesní zeleně většinou starosta, který ve svém úřadě podle zákona takto provádí přenesený výkon státní správy. V praxi to vypadá sice jako v Kocourkově, ale je to v souladu se zákonem: Starosta si nejdříve napíše za svojí obec žádost o pokácení dřeviny a tu adresuje svému obecnímu úřadu. Žádost dá ze šuplíku do šuplíku a pak si sám sobě dá štempl na povolení, kde napíše: „Obecní úřad povoluje obci pokácení stromu“. To se děje tehdy, když strom roste na obecním pozemku. Roste-li na soukromém, to se většinou zase jedná o starostovy voliče - přece nebude dělat sousedovi problémy. To vše se děje bez sebemenších odborných znalostí z oboru dendrologie nebo arboristiky, potřebných k posouzení oprávněnosti žádosti. A požadovat odborné posudky se už dnes nenosí. Někde se dokonce zcela v rozporu se zákonem povoluje kácení usnesením zastupitelstva obce. Tak se často stromy likvidují jako o život. I z tohoto důvodu se v parlamentu připravuje novela zákona, podle které by měly vydávat povolenky ke kácení zase „trojkové“ obce, v našem případě tedy Rokycanský úřad.  

        Má vůbec význam starat se o vzrostlé stromy okolo našich domů a vysazovat nové? Pokud nechceme, aby se stala z měst a obcí poušť, tak rozhodně ano! Stromy jsou naší součástí a to navzdory tomu, že hrabat listí je pro mnoho lidí práce zbytečná. Soužití se stromy nám vylepšuje životní prostředí. Posuďte sami: Stromy ovlivňují proudění větrů, ovlivňují teplotu, zvlhčují vzduch, zadržují srážky, zadržují sluneční světlo, tvoří stín, příjemně voní, zadržují hluk, vytvářejí  pozitivní mikroklima a také nám „vyrobí“ trochu toho kyslíku, že… Dočetli jste až sem? Tak co - je lepší strom nebo beton?

        Nakonec nesmím zapomenout pochválit při této příležitosti rokycanskou Správu a údržbu silnic, která nechala vysázet na podzim okolo silnic v okrese tolik nových stromů, kolik jich nikdy před tím nevysadila ani za třicet let. Jen bych se nerad dožil toho, že za čas bude tato nová výsadba suchým silničářským mementem roku 2008. Než tyto stromy vyrostou, bude to ještě starost. Kontrolou pověřuji své vnuky…