V posledních letech se na území přírodního parku Horní Berounka, jehož část leží také ve správním obvodě naší obce, stává
velmi častým negativním jevem umísťování různých typů maringotek na
březích řeky Berounky, které slouží k rekreačním účelům. Svědčí o tom i
další úpravy, které postupně provádějí jejich vlastníci na maringotkách
a v jejich okolí. Jsou to různé dřevěné přístřešky, verandy, WC,
udírny, někde dokonce i živé ploty a přístřešky jako krytá garáž
pro auta.
Rozsah těchto doplňkových úprav zvyšuje doba „pobytu“ maringotky na místě. V okolí pak přibývá řada černých skládek a dochází také k odstraňování různých dřevin rostoucích v okolí, většinou se likviduje břehová vegetace. Jezdí se k nim cesta, necesta po loukách, lesem. V současné době je rozmístěno na horním toku Berounky bez povolení maringotek několik desítek. Je povinností příslušných stavebních úřadů, ale i orgánů státní správy, zabývajících se ochranou přírody, zajistit odstranění těchto maringotek z chráněného území, ale úředníkům se do konfliktu s majiteli příliš nechce. Kolikrát je totiž problém zjistit, komu vlastně maringotka patří.
Umísťování maringotek v údolní nivě řeky Berounky lze kvalifikovat jako přestupek podle zákona 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 12 odst. 2 stanoví, že k „umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.“ Umístěním maringotky v chráněném území nepochybně dojde ke snížení estetické hodnoty krajinného rázu. Přírodní charakteristika a estetická hodnota místa, které požívají zákonné ochrany, jsou tímto činem hrubě porušeny. Činnost vlastníků lze kvalifikovat jako přestupek, nařídit odstranění maringotky a pokud k němu nedojde, uložit v přestupkovém řízení pokutu.
Rozhodnout o odstranění maringotek není jen snahou ochránit ráz krajiny, ale i snahou zabránit obcházení stavebního zákona, k němuž v současnosti dochází. Přestože vlastníkům a uživatelům pozemků nebylo vydáno stavební povolení ke stavbě rekreačních objektů, z jejich jednání vyplývá, že používají jako rekreační objekty právě maringotky. Obvyklým argumentem vlastníků pozemků bývá, že maringotka slouží jako nezbytná kůlna k uložení nářadí či sekačky sloužící k udržování pozemku. Protože tam na této parcele přespávají, vaří si tam, rekreují se a tráví víkendy, pak tvrzení, že maringotka slouží pouze jako skladiště nářadí nebo kůlna pro obsluhu včelstev ztrácí opodstatnění, neboť se z maringotky stává faktickým užíváním rekreační chata. Kůlna na nářadí je kromě toho drobnou stavbou, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Pokud v území nebylo vydáno povolení k umístění stavby hlavní, není možné stavět ani stavby doplňkové.
Vlastník pozemku, který na něm umístil nebo nechal umístit maringotku, která ve své podstatě funguje jako chata, se dostává do rozporu nejen se zákonem, ale i s listinou základních práv a svobod. V čl. 11, odst 3 se stanoví: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“ V tomto případě došlo ke zneužití vlastnictví pozemků a výkon vlastnického práva se dostal do rozporu se zákonem chráněným zájmem ochrany přírody a krajiny. Není-li zjištěn majitel maringotky, odpovědnost musí nést vlastník pozemku.
Z výše uvedeného plyne: a) maringotka je černá stavba, nemá-li kola nebo má další stavební úpravy,
b) maringotka porušuje krajinný ráz podle § 12, zák. 114/1992 Sb., je-li na kolech a lze-li jí odtáhnout.
Z uvedených důvodů doporučuji, aby každý, kdo si bude kupovat maringotku, si předem rozvážil, kde s ní bude parkovat, aby se nedostal do rozporu se zákonem. A těm, kteří touží po vlastním pozemku u řeky doporučuji, aby se před uzavřením kupní smlouvy nejdříve obrátili na příslušný stavební úřad a zjistili, co na tomto pozemku vůbec mohou dělat. Doporučeným postupem ochráníte své investice a ušetříte si zbytečné zklamání a nervy. Řadu maringotek stojících v zátopovém území Berounky už také několikrát uklidila velká voda.
Zklamaných a napálených kupců bylo už mnoho. To když zjistili, že i maringotka může být černá stavba. Někteří se pak snaží strčit veslo převozníka do ruky dalšímu, někteří už mají zbytky své maringotky kdesi u Berouna. Co vy na to?
