Kolik peněz spotřebují odpadky?

Je lepší platit obci za popelnici, nebo raději poplatek za likvidaci odpadu? To je otázka. Obě možnosti mohou totiž obce využívat. Zákon jim pouze stanovuje povinnost zajistit na svém území sběr a likvidaci odpadů. Peníze neřeší. Zajímavé na této otázce je především to, kolik popelnic občané potřebují, když platí poplatek a kolik, když platí za popelnici.

         V prvém případě, musí obec stanovit poplatek obecní vyhláškou, který v současné době nemůže být vyšší než pětistovka. Taková průměrná tříčlenná rodina, která odpadky trochu třídí, trochu netřídí, potřebuje obvykle popelnice dvě, zvláště když topí uhlím. Zaplatí obci za rok patnáct set a má o ty svoje odpadky a popel postaráno. Jenže obec musí zaplatit za ty dvě popelnice svozové firmě, (to když jezdí popeláři každý týden), přibližně 4500,-- Kč. Jednoduchým propočtem zjistíme, že tak musí obec doplatit za tuto rodinu z obecního rozpočtu tři tisíce. To už nemluvím o tom, že musí obec dále hradit i za likvidaci jiného odpadu – za odpad objemový, nebezpečný, poplatky za sběr separovaného odpadu ad. 

       Druhý případ je, že obec poplatek nevybírá a nechá na jednotlivých rodinách, ať si zaplatí popelnic tolik, kolik chtějí. Chceš dvě popelnice? Tak zaplatíš plnou cenu, což je v našem případě oněch zmíněných 4500,-- Kč. Obec tak naopak tři tisíce ušetří, což v celkovém součtu už dělá hodně peněz. Problém je, že v tomto druhém případě se najednou zjistí, že občan zdaleka nepotřebuje popelnice dvě, ale jen jednu a vůbec mu najednou nevadí, kdyby popeláři jezdili jen jednou za čtrnáct dní. Takhle totiž zaplatí jen dvanáct stovek (jedna popelnice v režimu 24 svozů) a oproti poplatku rodina ušetří ještě stovky tři.

     Jenže já se ptám, kam najednou dává to, co předtím bylo obsahem jeho dvou popelnic, které stály každý týden naplněné po okraj před jeho domem a běda, kdyby náhodou popeláři nepřijeli nebo jeho popelnice vysypat zapomněli! Na to je několik vysvětlení. V tom lepším případě si rodina problém s odpadky uvědomí a začne třídit papír, sklo, plasty, tetrapaky, kovové obaly a jezdí (chodí) s nimi pravidelně ke vzdáleným barevným kontejnerům. Je to sice nepohodlné, ale pak jim bude jedna popelnice opravdu stačit. Dále se scénář postupně zhoršuje. Ve snaze ušetřit, začne sypat tajně odpadky sousedovi do jeho popelnice. Nebo začne strkat odpadky do kotle, sice to trochu smrdí,  okolí se zamořuje jedovatým kouřem, ale přitom si říká – chtěli jste to, tak tady to máte. Já popelnice nepotřebuju. Nebo začne sypat odpadky někde stranou do příkopu, do lesa. Také se dají odpadky vyhodit rovnou z  auta. Občan šetří, místo kde žijeme pláče. Ve finále obec stejně neušetří. Bude muset vydat z kasy peníze na likvidaci nově vzniklých černých skládek.

         Jak vidno, různé způsoby placení za likvidaci odpadků mají také různé dopady. Co tedy dělat? Co je lepší - platit obci poplatek nebo za popelnici? Jsem přesvědčen, že odpadky, jejich množství a materiál je problém naší civilizace číslo jedna. Na jedné straně musí občan šetřit peníze obci tím, že se bude snažit třídit odpad k dalšímu využití, na druhé straně musí obec pomoci občanovi zajistit bezproblémové odkládání odpadků s ohledem na životní prostředí a i na jeho kapsu. Pak musí obě strany, občan i obec, přemýšlet do budoucna o tom, kam se bude za čas odpad ukládat, kolik to bude stát a kde na to vzít, když stávající skládky mají omezenou kapacitu. Zkuste v obci oznámit, že u vás bude otevřena na “drahách“ nová skládka, jak by tam starosta rychle skončil. Nové skládky ano, ale ne u nás. Bohužel, doby, kdy jako jediné obaly sloužily papírové sáčky, skleněné lahve a plechové konzervy jsou dávno fuč. Většina z nich se časem v přírodě samovolně rozložila. Bývalo, že se obaly používaly vícekrát, do pytlíku od mouky dávala babička vajíčka, ze skleniček od hořčice se pilo kafe, vratné lahve se otočily v průměru sedmkrát.

        Tak, kam s nimi? Otazníků je stále více než odpovědí. Je nutné všechno balit do plastů a nevratných obalů? Kam se budou za čas vozit všechny odpadky? Bude stále odbyt na vytříděný odpad? Jak to spravedlivě udělat, aby občan, který se stará a odpad pečlivě třídí, byl za to finančně zvýhodněn? Poraďte.

        Odpadky z Neapole skončily v Sardinii, odpadky z Německa končí u nás, naše odpadky končí v Číně nebo za humny. Je to řešení? Co vy na to?