Pátrat po starých názvech místních částí našeho města? Je to zbytečné a zpátečnické (alespoň to se tedy říká), nicméně je to víc než zajímavé!
Ušetřím se odstavců o všeobecném prospěchu tohohle pátrání. Už jen tím, že jste se dostali na tenhle článek znamená, že ve vztahu k městu nejste apatičtí a jste si vědomi jistého ducha místa a přínáležitosti k němu.
Ve svém studiu historie Teplic, Šanova a okolních obcí se s názvy nejmenších částí území setkávám velmi často. Vzhledem k tomu, že původní jádrové oblasti města byly poměrně malé, většina čtvrtí a městských částí získala své pojmenování v dobách, když byly ještě zemědělsky využívány. Poměrně dlouhou dobu si pohrávám s myšlenkou povědomí o zapomenutých městských částech zase zasadit mezi veřejnost. Proč říkat, že bydlím s rodinou v Šanově, když mohu říci, že bydlím na Ovčinách? Ano. Vím. Je to drobnost. Ale myslím že v tomhle jde o víc. Už se jedná o menší, mnohem uchopitelnější celek, s nímž se mohou jeho obyvatelé identifikovat. S tím se váže i případná hrdost na to, že jsem z téhle a tamté čtvrti.
Na rozdíl ode dneška, kdy je město celistvé, dříve bylo rozdělené a to nejen fyzicky, ale formálně. Každá současná čtvrť Teplic byla dříve samostatnout obcí. Začněme Šanovem.
Takto vypadal Šanov (Schönau) v době pořizování tohoto císařského otisku v roce 1842. Tehdy byl ještě ve vrchnostenské správě. Samostatnost získal v roce 1849 a prvním šanovským starostou se stal Eckert. K etymologii. Poprvé je Šanov zmíněn v roce 1406 jako "Schonow" (z toho také později často užívané české "Šonov"). Název pochází z německého "die schöne Au". Die Au znamená původně louka, luh, místo obtékané vodním tokem (v tomto případě Bystřicí - něm. Flössbach). Šanov tedy znamená "Krásný luh". V roce 1865 byl povýšen na Lázeňské místo 1. třídy a roku 1884 mu byl císařem udělen statut města. V roce 1895 proběhlo referendum a Šanov se připojil k Teplicím, čímž vzniklo dvojměstí Teplice-Šanov (Teplitz-Schönau). Přesto však původní šanovský katastr existoval i nadále. Starostí se sloučením bylo dost a ničemu zachování obou katastrů nevadilo. Ke sjednocení obou katastrů došlo výnosem až v roce 1905 a všechny šanovské domy byly přečíslovány (byly zařazeny od č. p. 1100 dále, což je dodnes na některých domech patrné, neboť některé domy mají na cedulce příslušné číslo, ale na fasádě to původní, z doby vzniku, o 1100 nižší). Hranice katastru začínala u Prosetic (Prasseditz) a pokračoval Pražskou ulicí (Pragerstraße) a ulicí U Hadích lázní (Schlangenbadstraße) k Šanovskému parku (Kaiserpark), kde se prudce stočila a kopírovala hranici až do 90. let 19. století nezakrytého Sviního potoka (Saubach) a poté se stáčela směrem k Trnovanům přes Krajinu a zase zpět. Po spojení s teplickým katastrem v roce 1905 byla situace následující:
Zůstává již pouze katastr teplicko-šanovský a trnovanský. Trnovany (Turn) získaly statut města až v roce 1910 (přitom měly přibližně stejný počet obyvatel jako Teplice) a kromě válečného intermezza si samostatnost udržely až do roku 1947, kdy byly připojeny k Teplicím. Katastr byl však zachován, byť byly zrevidovány jeho hranice. Zmizel tak typický "trnovanský výkus", na základě nějž začínaly Trnovany už ve Vrchlického ulici (Giselastraße, později Richard-Wagner-Straße). Při průmětu současné mapy by hranice těchto tří celků vypadaly nějak takto:
Tuto mapu jsem vytvořil snad ještě jako 15letý, tehdy s elementárními znalostmi problematiky místních názvů. To však bylo již před drahnou dobou a od té doby jsem získal velké množství nových materiálů, informací, které by pomohly pochopit kontext. Před nedávnem jsem tedy vytvořil tuto mapu, do níž jsem zanesl jak hranice katastrů, tak i rozdělení na jednotlivé čtvrti na základě původních mapových podkladů:
A teď k meritu věci, samotnému popisu jednotlivých částí.
I. Centrum
Centrum je jádrovou oblastí našeho města. Zahrnuje původní městské centrum, čili Zámecké náměstí (Schloßplatz), pozdější centrum Náměstí Svobody (Marktplatz), i současné centrum Benešovo náměstí (Schulplatz). V tomto případě nebylo vymezení rozsahu vůbec složité, protože rozsah je determinován zejména estakádou na Cínovec a Masarykovou ulicí (Bahnhofstraße).
II. Židovský vrch
Židovský vrch (Judenberg), původní Široký kámen (Breite Stein) je dominantou středu města. Svůj novější název nese podle původního židovského hřbitova, jenž byl od městských hradeb přemístěn v roce 1669 právě sem. Tato lokalita zahrnuje hlavní ulice kopce (Chelčického - Payerstraße, Českobratrskou - Elisabethstraße) a dále i lokalitu původně zvanou "Wiesenthal", která zahrnovala luh při meandrujícím Sviním potoku. Ten byl v roce 1893 regulován a byla vystavěna Kollárova ulice (Uherrstraße) v dnenším profilu.
III. Krajina
Krajina (Krainske) pro mě byla tou nejzáhadnější městskou částí. Téměř nikdo o původním pojmenování nevěděl, zanesena je jen v málo pramenech (a pokud ano, tak v německém ekvivalentu). Krajina je výrazný vrch mezi ulicí Vrchlického, Sládkovou (Meczerystraße) a Jankovcovou (Parkstraße), kolem ulice Karla Čapka (Rudolfstraße), na němž se setkávají Šanov a Trnovany. Původ názvu mi až donedávna zůstával neznám. Díky pátrání jsem ale zjistil, že původně se na tomto vrchu, rozkládajícím se při cestě na Trnovany, nacházely vinice. Jméno nese po Johannu Krainitzovi von Krainitz, rádci Radslava Vchynského mezi lety 1586 až 1612. Johann Krainitz von Krainitz byl rovněž vrchnostenským hejtmanem a jeho osoba je nahlížena negativně, neboť zatížil měšťany vysokými daněmi a upíral jim práva.
IV. Stínadla
Vymezení Stínadel (Kopfhügel) se váže na stejnojmenný vrch. Název jistě není třeba vysvětlovat.
V. Bílinská čtvrť
Bílinská čtvrť (Biliner Viertel) je výsledkem překotného rozvoje Teplic na počátku 20. století, neboť se jedná o lokalitu sestávající se z několika pravoúhlých ulic, které vznikaly dle zastavovacího plánu. Vymezena je ulicemi Duchcovskou (Duxerstraße) a Lounskou (Wolframstraße).
VI. Řetenice
U Řetenic (Settenz) je zajímavé sledovat, jak se s postupem času změnilo vnímaní toho, co tento název označuje. Dnes totiž pro většinu lidí začínají již za estakádou na Cínovec, na křižovatce s Lounskou. Ve skutečnosti však "staré" Řetenice začínají až od Libušiny ulice (Friedhofstraße). Původní Řetenice byly samostatné s několika přestávkami až do roku 1963, kdy byly přičleněny k Teplicím. Dodnes existuje katastr Teplice-Řetenice.
VII. Bílá cesta
Označení Bílá cesta (Der weisse Weg) není výmyslem socialistických plánovačů, ale původní označení, které je uvedeno již v císařském otisku z roku 1842.
VIII. Valy
Označení Valy je až poválečné. Původní název této residenční čtvrti je Goethova pláň (Goetheplan).
IX. Šestidomí
Výstavba Šestidomí (Sechshaus) byla plánovaná, stejně jako výstavba Bílinské čtvrti. Poprvé tak v Šanově vznikala čtvrť s řadovými domy, na základě typového projektu.
X. Sedmischodí
S vymezením Sedmischodí (Siebenstufen) jsem měl vždy trochu problém, stejně tak, jako s vytvořením vhodného českého ekvivalentu. Původní název zní "Im Rosenweg", čili Na Růžové cestě. Později se ale v mapách v blízkosti objevuje pojmenování "Siebenstufen". Domnívám se, že označení by mohlo pocházet z terasovitého rozdělení svahu původního Sirného kopce (Schwefelberg) na jednotlivé ulice (např. Erbenova - Mozartstraße).
XI. Ovčiny
Lokalita Ovčiny (Schaafstrebe, později Schaftrebe) byla původně mnohem rozsáhlejší, zejména na trnovanské straně. Název je zcela obecný, z nářečního "Schaaf treben", čili hnát ovce. Místo tedy bylo dříve pastvinou. Ovčiny jsou vymezeny Heydukovou (Berlinerstraße) a Horovou ulicí (Wattstraße).
XII. Goethova výšina
Goethova výšina (Goethehügel) zabírá lokalitu kolem ostrohu vytvarovaném časem potokem Bystřicí (Flössbach), na němž se dříve nacházel vyhlášený Trnovanský park (Turner Park). Při svém pobytu jej mnohokrát navštívil J. W. Goethe, který bydlel nedaleko v domě U Dubu v Šanově, v Jankovcově ulici (Parkstraße), který stál v místě kde je dnes volná plocha před plaveckou halou. Roku 1932 byla na vrchu odhalena Goethova pamětní deska. Zahrnuje ulice mezi Heydukovou ulicí a Masarykovou třídou (Hauptstraße).
XIII. Prosetice
Prosetice (Prasseditz) zahrnují území původních Prosetic a nového panelového sídliště.
Závěr
Záměrně jsem se ve svém popisu nevěnoval území Trnovan. Zde si totiž nejsem vůbec jist, jak území, které z většiny neodpovídá původnímu stavu, rozčlenit. A zdali je to vůbec rozumné.
Názvy místních částí se promítají do životů buď skrze jednotlivé katastry nebo skrze dělení města na obvody. Ani jedno není v případě Teplic realizovatelné. Přesto však lze názvy jako Krajina, Sedmischodí, Ovčiny aj. vzkřísit a jejich jména znova uvést do veřejného prostoru. Zcela realizovatelné je umístění smaltovaných cedulek s názvy příslušné lokality pod označení ulice, byť toto označení je zcela neoficiální a v katastrální mapě či v územní plánu se nijak nepromítne.
Jak jsem již nastínil v úvodu, mnohým se to může zdát zcela zbytečné. Přeci jen, nepřináší to de facto žádný reálný prospěch a současné problémy našeho města to přeci neřeší. Tyhle argumenty i chápu. Přesto jsem si však jist, že při pohledu jinou optikou, širší, kontextuální, je celá věc oživení a znovuzavedení původních názvů prospěšná, protože podporuje vznik lokálního patriotismu a pomáhá lidem vnímat ducha místa. A právě bez lidí se zájmem a vztahem ke svému domovu se naše město, má-li vzkvétat, rozhodně neobejde.
