Zdrojový kód nové filmové vlny

Co byste dělali, kdybyste věděli, že vám zbývá posledních osm minut života? A když už by přišel konec, chtěli byste, aby smrt přišla ještě jednou? A znovu? A znovu? A... Nezasekl jsem se. Zdrojový kód ohlašuje vznik nové filmové legendy...

Shodou okolností je to plus minus rok, co jsem na svém starém blogu oslavoval Duncana Jonese za jeho velkolepý režijní debut Moon.

Jeho druhý film v řadě, letošní Zdrojový kód, ukazuje, že úspěch nebyl výsledkem náhody, ale křišťálově čistého talentu.

Co se mi na tom chlapíkovi Jonesovi líbí, je jeho ryzí vypravěčství. Nevymýšlí si žádné zbytečné efekty, podstatný je příběh. Pokud Mirka Spáčilová srovnává Zdrojový kód s loňským Počátkem Christophera Nolana, souhlasím: Jonesova práce je čistší, tedy lepší (recenzentka film hodnotí 70 %).

Story kapitána Coltera Stevense je fascinující: probudí se ve vlaku naproti nádherné Christině, která ho bezpochyby zná, ačkoli on ji ne. Vlak vybuchne... ale to už na Stevense huláká důstojnice jakési armádní jednotky.

Nechci tu prozrazovat děj. Ne ze zásady, ale není nic jednoduššího, než odkázat na jiné recenze: František Fuka dal filmu 90 %, konkurenční Kamil Fila 80 %.

Co je mi na Jonesovi sympatické kromě čistého vypravěčství je i jeho cit pro etické otázky – jakkoli na oba jeho filmy se dá dívat jako na docela dobrou sci-fi, oběma prochází i cosi víc.

No nic, doporučuju ten film vidět. Pro úplnost: publikum na čsfd.cz se shoduje s mým hodnocením: 80 %.