Muž ve stínu září, ale nakonec zhasne

Když je někdo bývalý britský premiér a vláda jejího veličenstva ho žene k mezinárodnímu soudu, musí to být padouch, ne-li přímo americký agent. A když navíc moře vyplaví mrtvolu expremiérova spolupracovníka, je to tutovka, že tady něco smrdí. Roman Polański diváka napíná doslova do poslední minuty.

Jeho nejnovější film uváděný pod názvem Muž ve stínu stojí za to vidět, pokud máte rádi napínavé žánry. Však také autor knižní předlohy Robert Harris za svoji knihu v roce 2008 vyfasoval cenu Nejlepší thriller roku.

Za normálních okolností bych tady s chutí prozradil, kdo je zahradník, tedy spíš vrah. Neuznávám odpor ke spoilerování, blog o filmu si píšu právě proto, abych měl jakýsi "divácký deníček". Tentokrát ale neprozradím nic, ta pointa je tak brilantní, že by bylo opravdu nepředstavitelně sprosté cokoli vyzradit. Kdo ale film neviděl, určitě ocení naprosto neuvěřitelný zvrat v situaci, kdy už většina diváků čeká spíš závěrečné titulky, než jakoukoli změnu...

Oba hlavní mužští herci Ewan McGregor v roli námezdního "ghost writera", který má za úkol dokončit přepsání pamětí expremiéra Pierce Brosnana jsou ve svých rolích vynikající. Platí to i o bývalé první dámě Británie Olivii Williamsové stejně jako o milence pana ministerského expředsedy Kim Catrallové.

Najatý spisovatel je typický klaďas, možná trochu outsider, ale poctivý sympaťák. Bývalý nájemník Downing Street 10  je zase pro změnu typicky negativní postava, nervák, nepříjemný chlap, takže je jasné, že mu coby premiérovi asi nedělalo těžkou hlavu dělat špinavou práci. A do toho dvě trpící ženy: dlouholetá sekretářka a nynější milenka pana ministerského šéfa a jeho legální žena, někdejší velká láska...

Možná nepřekvapí, když se nakonec ukáže, že expremiér sice působí nesympaticky, ale vlastně je to normální "chlap s gulami". Bohužel už je mrtvý, když to zjistíme. A snad ani moc neprozradím, když naznačím, že ženy umí být dobré herečky. Platí to i v tomhle filmu...

Přiznám, že už jsem dlouho neviděl film, u kterého jsem ani nedutal. Doba před plátnem utekla neskutečně rychle a já byl nadšený virtuózním koncem, i když mi bylo líto, že to hlavní hrdina nakonec odnesl (i když to tak nějak celou dobu čekáte, ale ne minutu před koncem).