Ve chvíli, kdy čtete tento blog, se procházím po Paříži. Prvně v životě. A vzpomínám si jak, se jednoho malíře poslaného na studijní cestu do Paříže ptali: "Paříž?" a dostalo se jim odpovědi: "Pařím!"
"Právě přistálo letadlo společnosti... na lince Praha-Paříž," by mi mělo nyní znít v uších. Pochopitelně francouzsky. Ovšem já francouzsky neumím ani slovo. Bude to "intéressants", jak mi napovídá on-line překladový slovník. Případně to bude "curieux". A protože oba dva výrazy jsou v češtině poměrně známé jako interesantní a kuriózní, tak vám to snad překládat nemusím.
Tak ještě z letiště de Gaulle zavolat domů, jak jsem doletěl, a hurá do samotného velkoměsta Paříže!
Cestu jsem plánoval již někdy v březnu, z té doby také pochází má letenka a rezervace hotelu. Budu bydlet ve Smaragdové ulici. Tedy "rues des Morillons". Slovník ovšem ještě nabízí další dva výrazy pro "morillon". Takže mohu bydlet též v Burgundské ulici nebo Kachní ulici... To jsem tedy zvědav.
Hotel má reference od "velmi milý personál, dobrý poměr ceny a kvality, dobrá lokalita" od Hany z Ostravy přes "značně malý výtah" a "postele dvojlůžka se rozjíždějí" až po "tento hotel již nikdy - zapomněla jsem na pokoji kreditku a vybrali mi z ní tisíce" od řady jiných zahraničních návštěvníků. Celkový průměr hotelu v hodnocení hosty je 6,6. Tak uvidíme.
V porovnání s ostatními informacemi, jak se dostat do hotelu z letiště, jsem si sám našel vlastní cestu - asi pro začátek nejjednodušší. Všichni totiž hovoří pouze o nejbližších stanicích metra (odhadem cca 1-1,5km). Mne napadlo si zjistit, kam až že to jede nejllíže RER vlak, linka přímo z letiště. Takže se nebudu muset hned v první moment mlátit někde metrem a luštit přestupy (prý je to lahůdka), ale rovnou ze stanice RER přestoupím na tramvaj, která mne pohodlně za několik stanic doveze k ulici vedoucí k hotelu.
V čem reference nelhaly, že je kolem hotelu řada obchůdků, kaváren a restaurací. Takže zcela jistě aspoň jednou půjdu utrácet do místní restaurace U Skrytých smaragdů, Sklepního burgundského nebo Chycené kachny. Jak mi asi tak má fantazie napovídá překlad názvu...
Co je bezesporu zajímavé je, že je nedaleko park Georges-Brassens, pojmenovaný po známém francouzském šansoniérovi zlaté generace šansonierů typu Aznavoura, Becauda, Brella a pochopitelně v čele s Edith Piaf.
Jinou zajímavostí je, že právě nejbližší ulicí je ulice Cronstadt - dle ruského přístavu, proslaveného v r. 1921 tzv. krondštadskou rebelií. Pro mne je to dvojnásobně zajímavé tím, že film My z Kronštadtu (o bojích námořníků proti bělogvardějcům, to ovšem ještě v r. 1919, kdepak točit v r. 1936 v Sovětském svazu o nějaké vzpouře!) natočil Jefim Dzigan (rusky o filmu zde), který byl tři roky mým třídním profesorem na moskevské filmové univeritě VGIK, kterou jsem absolvoval. ...jak podivné jsou cesty života.
A to je pro tuto chvíli "z Paříže" všechno.
A jestli v tuto chvíli pařím? Kdo ví. C´est la vie.
Všechna foto: Google Maps.
