Svatý Václav - dřív se tomu neříkalo marketing

Stojí za to si přečíst článek ve Wikipedii. Prozatím nedezinformovaný. Dozvíte se z něho spoustu zajímavých věcí a pokud si umíte věci propojovat, zjistíte že vlastně nevíme skoro nic, ba dokonce zda vůbec existoval.

Role svatého Václava je v historii naší země neoddiskutovatelná. A významná.

Tedy, mnohaletě byl pečlivě budován tento kult. Počínaje státotvorným a heroickým životem knížete Václava, dramatickou smrtí, až Václavovými zázraky konče.

Ke svatému Václavovi se vždy elity utíkaly v období, kdy bylo potřeba zdůrazňovat národnost - ne zcela náhodně vznikl svatováclavský chorál, zápasit o národní samostatnost (viz mohutné obrozenecké aktivity).

Ba dokonce, každý, kdo si chtěl nějak naklonit "ty rebelské Čechy" se o kult svatého Václava nějak otřel nebo se snažil jím dokonce korumpovat národní mysl (viz jisté nechvalně známé státní protektorátní vyznamenání). O církvi, jako takové, v historickém kontextu nemluvě.

Už jen proto si přečtěte článek o svatém Václavovi ve Wikipedii.

Faktem je, že ani náš přední záhadolog, novinář Ladislav Klíma, toho mnoho nevyřešil. Neměl z čeho. Inu, z 10. století se toho opravdu do dnešní doby příliš nedochovalo. A nebo rozhodně tak, aby to bylo přístupné veřejnosti. Namlouvat si ovšem, že více najdeme v nějakých tajných archívech, např. církevních, je asi poněkud naivní. V lepším případě je někde ještě něco neobjeveného...

Z bulvárního hlediska je například zpochybňováno:

• věk knížete Václava
• zda vůbec existovali dva bratři (Václav a Boleslav jsou významově jedno a totéž)
• zda je lebka sv. Václava pravá (odlišný věk, měla by chybět spodní čelist)
• a zda vůbec existoval kníže Václav jako takový

To vše přenechávám interpretujícím historikům, ať si s tím poradí. S odkazem do budoucna, ať se tím zabývají nějací Strážci času.

Mne na tom všem zaujala spíše ta historická pečlivost, adaptování k požadavkům své doby, s jakou je tento kult udržován, rozvíjen...

Ani jedno významnější období českých dějin a rekonstrukce českého národa se bez toho kultu neobejde. Přiznejme si, že rekonstrukce českého národa je asi nejpřesnější termín; že je svým způsobem zázrak, že Češi jako státní národ přežili až dodnes.

V kontextu dnešní doby mi to celé ovšem přijde stále více s formálním posunem. Víme dobře, jaké jsou současné snahy zapojit se do celoevropanství - a nechci hrát na lacinou politickou strunu. Vyhnout se tomu ale nemohu.

Cokoli se v posledních dvou letech v tomto státě děje, nesměřuje ke zvelebení českého státu a jeho národa. I v dotaznících mi nedávno přistál průzkum jednoznačně se zaměřující na starosti českého státu směrem k Bruselu, směrem migraci, válečným pomocem... o tom, že by někoho zajímalo, co se děje u nás doma, ani zmínka.

Význam svátku je rovněž klasifikován Ministerstvem zahraničních věcí, a sice zasunutím oficiální informace o něm někam do sekce krajanů-školství a kdoví čeho. Na úvodní stránce se návštěvník dokonce ani nedozví, že dnes je nějaký státní svátek.

A tak jako obskurní se jeví i dnešní Den otevřených dveří Ministerstva financí a o to víc jeho doprovodný program.

• akční světově proslulí služební psi Celní správy z výcvikového centra v Heřmanicích
• statická ukázka zajištěných padělků
• chráněné druhy rostlin a živočichů CITES
• a vybavení mobilních jednotek dohledu CÚ pro Hl. město Praha

a další svatováclavské součásti oslav. Pokud chcete, berte to i jako tip na dnešní výlet. Vstup je zdarma.

Hezký den a státní svátek, Den české státnosti.

Foto: z archivu autora