V diskusi, pod v textu odkazovaným článkem, se někdo vyjádřil, že "Západní civilizace nepotřebuje žádné nepřátele. Ultrakorektností se zlikviduje sama."
Tato diskuse byla k článku "Bacha, může to urážet menšiny. Korektnost dohnala také Mupety".
Populární Mupet Show jsme měli možnost po revoluci poznat také u nás. Přitom jde o jednoduchý nápad: různě ozdobený hadřík navléknout na ruku, vytvořit tím ústa ... no a divadlo je na světě. Pak už "jenom" příběh a text.
Samozřejmě to zjednodušuji, ale jde o ten hlavní nápad a princip.
Nicméně jde o jeden z řady původně čistě dětských pořadů. které si oblíbili i dospělí. Stejně jako třeba Ovečku Shaun nebo u nás mědvědy z Potkali se u Kolína... Autoři Mupetů se tak snad i podvědomě přizpůsobovali tomu, co se dnes v kině a televizi nazývá "rodinný film". Neboli cosi, co zaujme všechny od 6 do 99, jak se dřív také říkalo.
No a kdo z dospělých by nemiloval v kinech a dnes hlavně v televizi nejrůznější "animáče". Z krátkometrážních snímků Lonely Toones. Mickey Mickeyho, Toma a Jerry se postupně rozvinuly celovečerní filmy. Sněhurka, Dumbo, Lví král... A ruku v ruce s nimi nastoupila i původní animovaná celovečerní tvorba typu Toy Story, Nemo, Příšerky... abych jmenoval aspoň pár z nich.
Mám záměrem ale není sepisovat tady dějiny animované kinematografie, i když s tématem to úzce souvisí.
Každá doba má své společenské i sociální poměry. A reálie.
Proto si majitelé práv na hlavně stará díla velmi často lámou hlavu zda je nějak korigovat, komentovat, ale zda je uvést vůbec.
Za socialismu si z tohoto problému - ovšem s tzv. přísně sociálně ideologickým pohledem - udělali legraci Vodňanský a Skoumal ve svých textappealech: analýzou Disneyovy Sněhurky a sedm trpaslíků. Byla to dokonalá parodie na socialistickou kritiku:
- pochopitelně trpaslíci byli vykořišťovanou skupinou
- u dětí se podvědomě vytvářel odpor vůči starým lidem
- a zdravému ovoci, jablku zvláště... atd.
Končilo to tím, že autoři prohlásili, že film doporučují i nadále k promítání, když už se tedy koupil, ovšem s jejich vysvětlujícím komentářem.
O nějakých 40-50 let později se ovšem kritika snímku setkává s realitou. Samozřejmě to tak bylo více-méně vždy. Ale nikdy to nebylo tak drsně korigováno "ultrakorektností". (McCarthysmus nepočítám.)
Že se něco v tomto směru děje jsem jednoho dne zaregistroval u reedice DVD s groteskami Toma a Jerryho. Především jako první na mne totiž vyskočil titulek ve smyslu: že snímky reáliemi odpovídají době svého vzniku, že nevyjadřují postoje producentů... ale že je zkrátka potřeba toto mít na paměti a producenti nechtějí toto nikterak korigovat.
Výše uvedeným článkem na iDnes se zdá, že už jsme pokročili opět o kus dál. FiImy jsou nedoporučovány, vysvětlovány a mnohy i prostě stahovány z nabídky, jako třeba Jih proti Severu - viz článek iDnes zde.
A tak teď došlo na Mupety... a pokud budou pokračovat tyto tendence, kdoví čeho všeho se ještě dočkáme. 451 stupňů Fahrenheita?
