No, musím něco napsat. Jsem přeplněný psavostí. Krom toho se mi začalo stýskat po mých hejtrech; jistě se neopomenou zvýraznit v diskusi. Takže o čem? Do oka mi padla anketa z kultury iDnes. Tak hlasujte!
Premiér asi v tuto chvíli mnoho není - ani v kinech, ani v televizi, neřku-li koncertních a i jiných... Recenze knih či výstav je v Kultuře iDnes jako šafránu. Nejlépe ovšem alternativních.
Takže se spíše dočtete o sprejerovi-mazalovi který se cítí býti povýšen na Mistra. Sám jsem s tímhle týpkem kdysi "hezky diskutoval" - vzdal to a zdrhnul v okamžiku, když jsem na něj začal "útočit" díly opravdových mistrů výtvarného umění. Jeho argument, že je "v oboru" již řadu let a získal dokonce magistrátní grant na pořízení tehdejšího sprejerského snad mezinárodního veledíla, jež dodnes můžete spařit zasuté na parkovišti autobusů MHD Černý Most, mne jaksi nepřesvědčil.
Jediným pozitivním výsledkem pro mne bylo vytvoření si nové teze pro hodnocení jemu podobných "mistrů" napříč obory lidského snažení, a sice:
Dělá to řadu let a řadu let to dělá blbě.
Neboli, dělat něco dlouho a dokonce se tím živit, ještě neznamená, že to opravdu umíte či že jste v oboru dokonce profesionál.
Pravých profesionálů je pomálu.
Ti jsou ovšem bezpochyby osou Kultura iDnes film a televize - jež je hojně dozorovaná Mirkou Spáčilovou. V. Hnátek dělá občas hudbu, V. Drápelová občas divadlo, ale v porovnání s produktivitou Mirky Spáčilové je to zoufale málo. A zbytek se v podstatě jen přiživuje. Pokud jsou placeni redaktoři od článku, tak doslova.
No, ale obsah si řídí odpovědné vedení iDnes.
Aby to tedy nebyla taková nuda, občas na nás - čtenáře - vybafnou s anketou.
Ještě, že je ten nový rok!
Tím pádem nastal vhodný čas hodnotit loňskou filmovou a televizní tvorbu. Vox populí, vox dei.
(Divadelní, literární a výtvarnou by si troufli těžko; tolik hlasujících pro sběr úspěšnosti stránek pro vložení reklam na stránkách by se jim nabrat zcela jistě nepodařilo.)
Denní editoři mají, na rozdíl od blogerů, povolena VELKÁ PÍSMENA v názvech článků, a tak nám výroční anketu nabídli pod titulem.
Bude se jednat o následující kategorie výhradně zcela 2018 premiérových titulů (nikoli nových řad již renomovaných):
- český seriál
- zahraniční seriál
- český televizní film či minisérie
- český zábavný pořad či reality show
- český dokumentární cyklus
Hlasovat v jednotlivých anketách můžete s jednodenním odstupem - asi jako když platíte ze svého bankovního účtu
- nájem
- služby
- inkaso
- internet
- a někdy i televizní a rozhlasové poplatky
Řada bank to má ovšem kumulované - na důvod odstupu v hlasování se mne neptejte. (Nejspíše je to proto, aby se nabrali čtenáři na sledovanost reklamy.)
Spoluautory jsou tentokrát jak nezbytná M. Spáčilová, tak T. Šťástka.
Takže tolik úvodem.
Pojďme k tomu aktuálnímu: v době psaní tohoto blogu jsou aktivní dvě ankety, český a zahraniční seriál.
Upřímně, spíše se ještě divím, proč ty poplatky platím a nenechám si předělat televizor na monitor bez možnosti příjmu signálu. Filmy, které chci vidět, mám LEGÁLNĚ, vo~e, na nosičích. Zbytek skouknu v různých trailerech, v horším se poohlédnu po nějaké té kopii a při nejhorším případě si to koupím na nosiči. Rozkostičkovanými, zvukotupými "sestřelenými" ripy z DVD, televize apod. svůj zrak a sluch už dávno neurážím. Proto jsem si nepořizoval THC reproduktory od nejmenované renomované firmy.
Tak už konečně k té anketě, že?
1. Český seriál
Česká seriálová tvorba na českou seriálovost už dávno rezignovala a kopíruje princip té zahraniční: do seriálu můžete naskočit kdykoli, je to jedno. Nejedná se totiž o děj rozčleněný do několika dílů, nýbrž o nezávislé jednotlivé epizody. Je to pouze o tom, zda vás zaujme daná epizoda, nakolik si oblíbíte jejich hrdiny, prostředí apod. Je to prostě typ seriálu "od nikud - nikam".
Z toho, co je v anketě, jsem slyšel o Dabing Street, jako o zázraku a snad i vrcholu zábavy (všem nepleťte si to se slovem "entertainment" - to je zcela o něčem jiném). Shlédnul jsem asi dvě minuty a zaujalo mne to a pobavilo asi tolik jako rozměklý sýr. Smrdělo to, ale člověk neví po čem.
Neúnavný playboy Juraj Kukura coby Inspektor Max mne ohromil neskutečným tlačením na pilu, jak se říká, když herec za každou cenu hraje a podává výkon asi jako Karhanova parta, když rube v dole o nový rekord. Tuším, že jsem se tehdy spokojil jen s trailerem. Lhal bych, že jsem viděl víc - snad ano. Dokonale se mi to vymazalo z mysli. Děkuji, zlatý pane Alzenheimere!
Do mého zorného pole se ještě dostali Krejzovi. Napřed mne tady na iDnes nezapomněli informovat, že pan Václav Postránecký ze zdravotních důvodů odstoupil... Pak jsem nějakým omylem v pauze na pracovišti shlédl pár desítek minut z pár epizod. Ovšem již bez V. P. - Chvíli jsem netušil, zda se autoři náhodou nepokoušejí o komedii, či dokonce - světe div se! - sitcom... zbytek dojmu dokonale zabila všednost výkonů, nezájem o problémy hrdinů a samozřejmě ani o děj.
Ze zbylé šestice jsem snad v traileru zavadil o Tátové na tahu, ale to už asi opravdu omylem. Navíc, pro mne jako divácký anti bonus, vnuka významného herce Národního divadla, na rozdíl od jeho děda, opravdu nemusím. A cokoli s jeho účastí vypínám.
2. Zahraniční seriál
Představte si, že z oněch OSMI premiérovaných seriálů jsem nejen žádný nezahlédl ani koutkem oka, ale ani jsem o něm neslyšel!
A netvrdím, že je to jen chyba oddělení self-promotion daných televizí.
Z anotací, které jsem si přečetl k jednotlivým seriálům, se možná pokusím něco málo (možná i něco více, kdoví) dohledat k Who is America, protože humoru je málo a satirického ještě méně. S. B. Cohen sice není můj šálek čaje, i když svou "lustrací" kazašského národu mne v první půli filmu celkem pobavil; spíše ovšem díky perfektním vystižením mentality než břitkým humorem. Oceňovaného Borata jsem vypustil... byť na mne občas vykouknou jeho "úchvatné" plavky v nabídce recesistických gadget e-shopů. Navíc, dělat z někoho idiota a ještě se tomu smát...
Takže "dám tomu šanci", jak kvičí televizní dramaturgové, když se jimi vyvinutá dílka (stále tápu, co si mám představit pod pojmem "manažer vývoje") nesetkají hned v prvním dílu s patřičným ohlasem. A tak zatímco v zahraničí by po neúspěšném pilotním dílu na natočení dalšího ani nedošlo, u nás dramaturgové pofňukávají jak pětileté dítě, kterému uletěl balónek (sledovanosti).
BOHUŽEL, ani tento blog nebude jistě dostačující důvodem pro to, abych mi bylo povoleno zrušit placení televizních poplatků veřejnoprávní televizi. A ty soukromé platím z reklam, m.j. nakupováním jimi propagovaných výrobků, produktů či služeb (to abychom zase zabrousili do světa médií a reklamy, jak je mým zvykem).
A tak si dovolím se moudře vykecávat zde - viz popis pod mojí blogerskou fotkou - a vy se můžete vyprázdnit, pardon vyjádřit v diskusi. Moudře.
