V sametových, revolučních dobách byl tenhle Masarykův "hit" doslova zaklínadlem. Dnešní zasedání - 27. sněm Hospodářské komory ČR nám to hospodaření předvádí se vším všudy.
Celá ta "show" jen ukazuje, že se toho mnoho nezměnilo. Trochu mi to při pečlivém poslouchání připomíná řeči kolem "perestrojky a chozrasčotu", snad jen s tím rozdílem, že se nechlubíme, že jsme v nezaměstanosti "pouze" na čtvrtém místě, že ta půlmilionová armáda oficiálně registrovaných jako nezaměstnaných je super (a prý jsou to v hlavně asociálové, nemakačenkové a lidi z šedé ekonomiky, takže nezaměstnanost u nás je v podstatě minimální, jak nám sdělil řečnící prezident! Svazu průmyslu a dopravy), protože prý nám v řadě jiných oblastí vlastně lidi chybí!
Ostatně, tady to máte pěkně v přehledných číslech.
Naše ekonomika dramaticky roste. Tvrdí ministr obchodu.
Těšit nás může, že jsme poskočili v žebříčku konkurence schopnosti. Ne, nebojte se, nejsme první, To jsou tradičně USA. My jsme se dopracovali na skvělé 29. místo.
Takže sněm Hospodářské komory (HKCR) se má čím chlubit. Že nevíte co to je? To je taková ODS "fara" pro zasloužilé vysloužilé členy a ministry, momentálně jednoho z nej - bývalého ministra kupónového průmyslu Vladimíra Dlouhého. Ostatně to známe nejen ze seriálu "Jistě pane premiére" - stačí založit instituci, ochotní členové se najdou vždycky a činnost se také bude vyvíjet. Nejlépe nekontrolovaná a mimo oči veřejnosti. Netvrdím, že zrovna HK taková je; to je jen obecné tvrzení.
Řečníci se střídají jak apoštolové na orloji.
S potěšením nám říkají... chválí se... chtějí hájit pracovité lidi... a hlavně, všichni budou rádi spolupracovat. Nepřipomíná vám to něco?
Inu, obvyklý předvolební guláš.
Státnická gesta na sněmu rozhodně nechybí.
Na sněmu panuje srdečná atmosféra.
Dříve bychom říkali "soudružská" atmosféra. Možná se to zase začne říkat. Koneckonců, když jsem četl prvorepublikové vydání Pokladu ve stříbrném jezeře od Karla Maye (řádný tlustopisný román a ne ty převyprávěnky J.V. Plevy), tak tam důsledně trapeři byli jeden druhému soudruhy a byli mezi nimi dokonce i pionýři. Pochopitelně v tom prvorepublikovém slova smyslu.
A třeba si nakonec sněmovníci zazpívají i tu Masarykovu "hospodářskou hymnu".
Inu, 27. sněm Hospodářské komory je úžasným přehledem toho, jak žije a myslí horních deset tisíc. Stačí se podívat, jak se dotyční v předsednictvu tváří na řeč zástupce zaměstnanců.
No, a kdyby něco, tak "já jsem tenkrát chyběl" - prezident! HKCR Vladimír Dlouhý jaksi není přítomen.
Ale nakonec přeci jen jeden opravdový prezident se dostavil...
A zmínil se o úkolech za spolupráce s podnikateli, tedy o úkolech politika:
- export investic
- import investic
- politik jako vymahač pohledávek - přičemž podnikatelům je to jedno, protože v tom případě to zaplatí daňový poplatník - ztráty zaplatí EGAP.
A prezident pochopitelně pracuje na vymáhání pohledávek, čechrá si své peří... Nicméně klade i kontroverzní otázku: proč nebojuje vedle Zemana, politika, o pohledávky i český investor, který pomáhá pohledávky vymáhat?
"Snažte se přemýšlet vlastní hlavou," než začnete jednat se zahraničními partnery, zakončil svůj projev, jak sám řekl "nezdvořilou leč přátelskou výtkou", Miloš Zeman.
Potlesk, který následoval, byl velmi, velmi, velmi vlažný.
