Mimořádná schůze sněmovny ke kauze Dozimetr aneb marné volání komentátorů České televize a ČT24 po právním státě. Napsal by Shakespeare další Komedii plnou omylů?
"Komu padni, tomu padni" v České politice už dávno neplatí.
A vlastně snad neplatilo nikdy.
Minulá vláda si zadělala na problém Čapí hnízdo, současná měří své činy minulé Dozimetrem.
Je mi to jedno. Komu padni, tomu padni.
Spíš mne na celé věci zajímá mediální šum, který obě akce působí.
Investigativní novináři, bohužel, nám už boužel nic nevyzkoumají. Druhdy investigativní ranař Josef Klíma se na svém zřejmě posledním působišti specializuje spíše na bezpečné okruhy témat, jako bytové záhady, utečenci nebo drobné podvůdky okresního formátu. Je to zdraví bezpečnější a pro důchod jistější.
Kauza Dozimetr není zásluha investigativních novinářů (ostatně ji prý v ČT ztopili již před třemi roky). Tu proflákl podle všeho někdo, kdo měl pifku na zúčastněné; lze to více méně chápat i jako odvetu opozice za kauzu Čapí hnízdo.
Kde je pravda, neukáží ani soudy, nebojte se.
A ta masová odstupování veřejných činitelů vlády, spíše nasvědčují tomu, že Dozimetr možná míří do mnohem vyšších pater, než jsou umolousaní náměstci, kteří bývají zpravidla výkonnými bilými koňmi.
Ne nadarmo Josef Klíma (ve výše odkazovaném interview) pravil, že dnešní snahy o ovládnutí toku peněz a moci přerostly do nejvyšší známé fáze, kdy se do vládnoucích kruhů tou či onou cestou dostávají oligarchové. Jmenovat jistě nemusím ani v kauze Čapí hnízo, ani v Dozimetru.
Komu padni, tomu padni.
A tak se před námi odehrává, vládnoucími složkami zosnovaná, přímo ukázková Public Relations komedie, která se vyznačuje klasickými fázemi jakékoli podobné kauzy.
- Mlč!
- Když nemůžeš mlčet, lži
- Když nemůžeš lhát, mlž a manipuluj
- Kdykoli odváděj pozornost poukazováním na jiné
To jsou známé zásady, kterých se nám (nejen) na ČT24 v současné době dostává nepřeberně.
Slovo dostávají vhodní "hodní" komentátoři. Aby to nevypadalo, občas "dostanou" provokativní otázku opačným směrem, kterou ovšem popřou...
Hlavně se odvádí pozornost k opozici a jejich kauze, která je hrubým porušením demokracie, právnosti celého státu a ohrožením všeho možného. Jak praví komentátoři.
Na druhé straně se bagatelizují problémy současné kauzy vlády - vytváří se dojem její marginality. Tedy marginality kauzy, nikoli vlády. Zmenšuje se celostátní dopad kauzy a tzv. se regionalizuje. Jak činí komentátoři.
A nebojte se, to celé: otázky a odpovědi, je jen divadýlko pro diváky-občany. Otázky i odpovědi jsou více méně předem zadané a napsané. A všichni - moderátor i komentátoři - za tuto odvedenou práci dostávají spravedlivý honorář.
Nejde o totiž pravdu, jde o výsledek.
Opozice si samozřejmě může zakřičet jak chce, zdržovat schůze jak chce. Kapři si rybník nevypustí, vládnoucí pětiokalice si vládu padnout nenechá a bude držet basu a sebe u žlabu za každou cenu. Tím spše, že teď se posypou prebendy z předsednictví EU...
A hlavně, stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
A v tom si mohou vláda a opozice i opozice a vláda, podat ruce.
Promiňte?
Cože?
Jo, aha a kdeže je prostý občan?
Ale promiňte... volby do parlamentu jsou až za tři roky.
- - - - -
Jistě mi prominete, že tentokrát opět výjimečně neotevřu diskusi. Diskutovat opravu jednak není o čem a většinou se tady s nikým stejně diskutovat nedá.
Tak jen pro upřesnění, co si myslím o takových diskusích, připomenu z předscény Jana Wericha a Miroslava Horníčka:
"Dřív, než jeden král napsal tomu druhému králi, že je vůl, no to trvalo. Ale dneska to máte "Éé-e..eé´..." To to ví dřív, než to řeknou!"
