Na zvláštní přání přidávám pár technických i jiných snad zajímavých informací na dotaz… snad vám k něčemu budou.
“Slunce zapadá,” pronesl Horníček v Předscénách. A Werich k tomu pohotově dodal: “No, co má dělat.”
A tak se bez mučení přiznám, že nevím ani časy Slunce ani teplotu vzduchu a vody. Mám dovolenou. A je mi to jedno a vždycky mi to jedno bylo. I u moře. Když mi tam byla zima, tak tam ani nelezu.
Ale pro všechny případy dodám:
Slunce 22/11/2021
- východ v 6:02
- západ v 16:50
Teplota vzduchu cca 24-25.C
V noci kolem 19.C
Vodu nevím. Do hloubky na konec mostu se nehrnu. Tam, kam jsem na krustě po kolena došel, odhadem 18.-20.C čili velmi snesitelně.
Zbytek, prosím, hledejte průbězně na internetu.
Jo a hoteloví hosté?
Obsazenost aktuálně odhaduji na 60-70%.
Převládají Rusové, Ukrajinci, Poláci. Je tu hrstka Čechů, Bělirusů, Němci, další jazyky nedokáži identifikovat. Podle ženského konzervativního oblečení přijelo i pár lidí z jiných částí arábie.
Každopádnem, je na co koukat! Moje srdce sběratele lidských typů plesá radostí. Díky GDPR (moje mnemotechnická pomůcka zní: Gou Do PRdele) vám ale nic neukážu.
Lidé se dokáží zmalovat různě. A nahastrošit.
Mezi nimi vede starý hipík, ne nepodobný plukovníku Sandersovi z KFC.
Také se tady pohybuje otylejší dvojče redaktorky Zuzany Tvarůžkové, nejen opálením, ale vyvedenými provázkovými vlasy a poměrně exotickým ošacením. Když se nechtěně s dotyčnou srazím v jidelně, pronese takzvaně přístavním altem: “Sory.”
A dnes ráno jsem byl “zavražděn” pohledy ze strany tří Rusek, které při obědě u stolu za mými zády týrali asi 7 letého kluka. Bohužel umím rusky až příliš dobře. Takže jsem si vyslechl, že maminka má nárok taky na dovolenou, že kluk nejí vůbec nic a za trest nepůjde tím pádem ani na večeři, aby mu vyhládlo. Když jsem viděl tu pro dítě nevzhlednou směs sekaných makaronů s mletým hovězím, bylo to to poslední na co měl asi kluk chuť. Pro něj by se hodily přinejmenším hranolky smažené kuře, které bylo v tu chvíli taky v nabídce. A stačilo by k tomu přihodit trochu krájené čerstvé zeleniny a kluk by si pochutnal. Ale takhle? Byl to celé asi půl hodinový mučednický psychický nátlak, chudák kluk byl jak na mučidlech. Když jsme se zvedli od stolu, gestem rukou jsem dotyčnou dá mu přiškrtil. Bylo mi jedno že to její sousedka viděla. A pochopitelně mě hned pomlouvala. Nejmladší z nich pak na mě zírala na dálku a já jsem na ní ještě gestem 3 prsty zahrozil. Snad jsem udělal dobrý skutek a dotyčná si uvědomili, že nemají psíka na provázku ale normální živé dítě. Viděl jsem ho pak sjíždět tobogán a ráchat se ve vodě – k plné spokojenosti.
Tak bych mohl pokračovat skoro do nekonečna. Jako úplně poslední, pro zajímavost, dodám že jsem viděl růžolícího kulatého pána, který mi strašně někoho připomínal. Po usilovném přemýšlení a pozorování jak si vychutnával dokonale jídlo, včetně sklenky červeného vína, mi to došlo. Byl to takřka dokonalý dvojník herce Jiřího Bedrny. Tento pán byl ovšem z Polska.
A tím bych mohl tento bonusový blog uzavřít. Snad jsem uspokojil všechny přítomné a zvědavě. V diskuzi se ale nebojte ptát dál, rád vyhovím pokud to bude v mých silách.
