"Chopte se mě, pochopové!"

Jistě víte odkud pochází tato věta, která je dnes už spíše citátem z filmu. K poslanecké debatě o vydání pánů Babiše a Faltýnka mi přijde jako nejpříhodnější. Ale jako vždy, jde o zcela jiné věci.

Poslanci se ve sněmovně nějakých 7  hodin hádali a argumentovali: vydat či nevydat. Snad už jen velký dramatik William Shakespeare se svým "Být či nebýt" měl větší morální a filozofické dilema.

Vnímavým pozorovatelům je jasné, že ve hře zdaleka není vydání obou dvou pánů poslanců policii.

Skoro by se dalo říci, že je to na jednu stranu marginální věc.

Základními pilíři tohoto případu jsou

- poltiický boj

- boj o věrohodnost a kompetentnost policie a ostatních dozorčích orgánů

- dehonestace politických protivníků, nebo-li to čemu se říká "praní špinavého prádla"

- - - - - - - - - -

Očividná snaha "pod praporem spravedlnosti" je až směšná a připomíná "odlehčující" pasáže komediantů v Hamletovi.

Strach o dehonestaci policie a dozorčích orgánů je tady zjevný, protože to by svým způsobem mohlo zapříčinit zhroucení celé státnosti, respektive pracně budovaného systému policejního státu - kdy se mnozí stávají nepostižitelní právě díky tomuto systému.

A nakonec, posledně jmenované by se mohlo lehce zvrtnout v další policejní oznámení na jiné osoby a subjekty - takže do jisté míry panuje v jistých částech politického spektra jistá obava, co všechno protistrana ještě na veřejnosti prolátne.

Čili, jak vidíte, o ty dva  pány ve finále vůbec nejde. To je jen jako když si v bufetu o přestávce v divadle koupíte sklenku šampaňského nebo obložený chlebíček.

A tak politikům, zejjména před volbami, nezbývalo než zavelet - jak se stalo:

"Chopte se mě, pochopové!"

P.S.: Chcete-li znát můj osobní názor, s vydáním souhlasím. Domnívám se, že každý by měl mít právo na svou obhajobu.