S touhle otázkou se na mne před chvílí obrátil jeden kamarád. Je to dobrý kamarád a mám ho rád. Ale ani on se nedočkal ode mne potřebné odpovědi. Proč?
Existuje několik zlatých pravidel, které mu buď chytří lidé řeknou nebo se k nim prokouše za cenu osobních ztrát sám.
Mezi tato pravidla patří např.:
"Půjčuješ-li kamarádovi peníze, musíš se rozhodnout, co chceš mít: buď peníze nebo kamaráda."
To je opravdu zlaté pravidlo a šáhnete-li si do svědomí, určitě ve svém životě najdete aspoň jeden takový moment.
Pravda, někdy se to zvrtne, že přijdete jak o peníze, tak o kamaráda, který se náhle zdekuje z vašeho života. Takto jsem přišel o kamaráda, se kterým jsem se přátelil víc jak 30 let. A pochopitelně i peníze. Ne sice velké, aby mne to položilo, ale ne zas tak malé, aby mi to bylo jedno.
Nu, musí být.
A další takové zlaté pravidlo zní:
"Nebav se s přáteli o politce a nebo volbách, zejména pokud neznáš jejch politické smýšlení."
Proto mne překvapilo, když mi dnes přes Messenger přišla tato otázka. Rychle jsem přemýšlel, co říci. Co převáží? Kamarádství?
Pak jsem si vzpomněl na příklad mé známé v Americe. Na rovinu, je to moje bývalá šéfová - správná ženská, správná šéfová, žádné ořezávátko. Naučil jsem se od ní spoustu věcí. Jak životních, tak pracovních. A díky tomu, že na mne před 15 lety vsadila a přijala mne do firmy tady v Čechách, jsem tam dodnes. I když ona šéfová už ve firmě není a užívá si zaslouženého důchodu někde v Tennessee, v Nashvilu.
Zůstali jsme tak nějak kamarádi u přes tu obrovskou vzdálenost. Kontakt pochopitelně udržujeme přes sociální média.
Nejsem samozřejmě její jediný známý z té doby. Nedávno však její síť "přátel", jak to označuje ono sociální médium, značně prořídla.
Proč?
Na vině jsou volby amerického prezidenta, ve kterých zvítězil Donald Trump. Byla a je silně proti. Vidí všechny jeho nectnosti a některé důsledky jeho vnitřní politiky nemilosrdně pociťuje i na sobě.
Jenže: už během volební kampaně a zejména pak během voleb a po nich se právě kvůli politickým názorům rozhádala s řadou svých "přátel". Odhaduji, že ta přišla o doboru polovinu kontaktů... Pravda, ona se nikdy s ničím příliš nepárala. Ale na druhou stranu se tak podle mého kvůli hloupé politice připravila o řadu jinak kvalitních lidí ze svého života. Čímž nechci říci, že by ona sama byla hloupá. Právě naopak. Ale toto bylo zkrátka její přesvědčení a její rozhodnutí.
Osobně jsem to příliš nepřivítal. Ne kvůli politce, ale kvůli tomu, že dobrých přátel není nikdy dost... ona zůstala v životě sama a tak si nemyslím, že by třeba někdy v budoucnu nemohla potřebovat zrovna jejich pomoc.
Stál za to Trump?
A tak jsem si položil obdobnou otázku. Zda mi stojí za to, kvůli možným politickým neshodám ztratit ze života kvalitního člověka a kamaráda. I když od něho nic nepotřebuji a výhledově vím, že zrovna od něho ani nikdy nic potřebovat nebudu.
Má odpověď v messengeru proto byla následující:
"Na tuto otázku neodpovídám ani nejbližším členům rodiny."
"Myslel jsem si, že mezi kámošema můžeme pokecat," zareagoval.
To už jsem v tom měl zcela jasno:
"O politice se zásadně nebavím. Ani s kámošema, ani s rodinou."
Stručné jeho "OK" bylo důkazem, že jsem ho zklamal... Já si ale myslím, že právě naopak. Protože, kdyby se ukázalo, že máme rozdílné politické a volební názory, nemuselo by to skončit dobře. Prostě:
"Nebav se s přáteli o politce a nebo volbách, zejména pokud neznáš jejch politické smýšlení."
P.S.:
Těm, kteří se s takovou reakcí na otázku "Koho volíš?" nechtějí smířit, nabízím ještě odpověď mého staršího bratra: "Volím ty správný."
