Ano, je to citát... Už nevím z kterého starého předválečného filmu; tvůrci dávno nežijí - tak snad mne nebude nikdo pohánět před soud jako textař Katapultu. Odhlasovaný to ale je: aspoň v mém případě.
Samozřejmě, jde o anketu "Bloger roku".
Hlasuji všeobecně v různých anketách. A rád. Ale musejí to být ankety smysluplné. A snažím se odpovídat v takovém případě poctivě.
Odfláknutou anketu poznáte po několika otázkách.
Je také pravda, že se "tazatelé" snaží co nejvíce utajit svého klienta, t.j. o kterou společnost jde apod., ale většinou to dokážete odhadnout, o kterou tu společnost, výrobce či prodejce jde. Já mám rád, když se hraje otevřeně. Což naopak nemají rádi tazatelé.
Takový malý rozpor.
Nejvíc mne naštve, když po pár tzv. demografických otázkách, jako kolik je vám let, v jaké lokalitě bydlíte apod. a pak třeba co si zpíváte za písničku, tak vás dále automaticky vyřadí. Mně nevadí, že mne vyřadí, ale vadí mně, že ze mne dělají prostě blbce. Mnohem více by ne osobně uspokojila odpověď "Nevybrali jsme si vás proto, že počet tazatelů z vaší lokality či věku či sociální skupiny byl již naplněn." To chápu. Ale anonymní odmítnutí prostě beru jako neúctu k mé snaze, ochotě, k mému času a osobě.
Stejně tak nesnáším úmorné dotazování na hnidy... Takže nesnáším otázky typu: Jezdíte na dovolenou nejraději do:... a pak je tam třeba 20 destinací a já si z nich 5 vyberu, protože tam opravdu jezdím rád, a následuje podrobný dotazník na každou jednu destinaci stylem, že se zkoumá, zda se mi líbí
- pamětihodnosti
- kulturní zážitky
- kulinářské požitky
- nabídka turistických obchodů
- hotely
- pláže
- cestování po lokalitě
- ...až třeba po, někdy velmi originální detail,jako např. "příchuť zmrzliny"
A vy vyplňujete 20x5 otázek a víte dobře, že k ničemu to stejně moc není, protože v podstatě nejde o prodejce zájezdů, jde jen o to zjistit, zda máte čisté nohy, když jdete do moře, protože si tu anketu zadali ekologičtí aktivisté.
To samozřejmě přeháním a ironizuji. Ale ve výsledku je to jedno. je to prostě marnost nad marnost.
Proto jsou mi mnohem bližší ankety typu: Máte rádi
a/ koblihy
b/ koblížky
c/ koloběžky
neboli
Máš náš prezident propustit tiskového mluvčího? A vy tedy volíte mezi ANO / NE, i když byste je nejraději propustili oba, ale taková množnost v nabídce chybí. :)
Zase ironie.
Nakonec tu jsou osobnostní ankety a ty mi přijdou celkem nejvíc fér.
POZOR!
Nejvíc fér, pokud se týká obliby u tzv. respondentů, neboli těch co na danou anketu odpovídají.
Tím mám na mysli ankety typu Zlatý Slavík nebo Bloger roku.
Je mi upřímně líto, že tu první anketu se podařilo zdiskreditovat nevhodným hlasovacím systémem, typu k písemným hlasům ještě SMS a jiné internetové volby. Nedivím se, s prominutím, americkým volbám, že v tom mají občas bordel, když je to takto komplikované a to své hlasování a volby mají rozhodně mnohem lépe zajištěny a pochopitelně jinak principielně postaveny, než agentura pořádající Zlatého slavíka.
Anketa Bloger roku to má mnohem jednodušší.
I když si v minulosti řada blogerů stěžovala na to, že číselné statistiky se nedozvíme. Na jednu stranu je to škoda. Jednak by tím anketa nabyla na větší důvěryhodnosti, jednak možná i na zábavnosti. Nedokáži posoudit, proč to tak není - je prostě právo každého pořádajícího si nastavit pravidla i systém zpracování dle svého.
A tak jsem odhlasoval. Nyní tedy již ve finálním trojboji muž/žena/nováček.
Nejjednodušší jsem to měl u mužů; jednoho z nich znám, z dřívějška osobně a čtu jej velmi rád. Upřímně, velmi velmi příjemně mne překvapilo, že a jak píše - inu v rámci práce svůj spisovatelský a vypravěčský talent takto rozhodně rozvinout nemohl. S jiným blogerem nás spojuje láska ke všemu čtyřnohému... a další mne pravidelně zaujme svými postoji a myslím, že jsem mu dával hlas i v nominačním předkole. Tedy, stejně jako několika dalším, i těm co nepostoupili.
Trochu komplikovanější to bylo u žen. Ale pomohlo mi i to, že mne jako z udělání jedna blogerka zavolala a druhou jsem před nedávnou dobou potkal v tramvaji. Neříkám to proto, že to je pro mé hlasování podmínka, ale proto, že prostě tak to někdy Osud zaonačí. A třetí autorka je mi blízká duchem věkově i názorově. Literární snažení všech dam čtu velice rád a někdy si říkám, že by všechny tři mohly psát více.
U nováčků jsem hlasoval pouze pro jednu osobnost. Ani jedna z finalistek finalistů a finalistů nepatří mezi stálé přispěvatele do té míry, abych je zaregistroval v rámci mého průběžného vracení se k blogům - což je způsobeno opravdu a jenom tím, že mám starostí a povinností až nad hlavu a sám taky musím občas nějaký ten blog napsat, že?
Už samo sobě dostat se mezi 10 nejvybranějších je podle mne úspěch. Dokonce bych se přimlouval, aby redakce vydala něco jako "čestnou plaketu" stylem "Nominovaný na finalistu roku 2019" - asi jako když je u filmů uváděna "nominace na Oscara". Těch 30 či snad 27 plaket by za to stálo, nominovaným by to udělalo radost a klidně na to věnuji pár desítek tisíc svých "íček" pokud by o to odpovědná blogerská komise stála.
A my ostatní můžeme čekat, jak to dopadne příště a mezitím třeba hlasovat v jiných anketách.
