5 týdnů dovolené v Asii čili blázinec – 20
Celý text tohoto blogu je autentický.
Protože nerad dělám dvojí práci dvakrát, nabízím vám tentokrát výhradně původní poznámky. Jsou pořízeny hlasovým diktováním do mobilu. Ten automaticky vytvořil text. A tak jsou sice moje poznámky stručnější, ale zato bezprostřednější. V daném textu jsem udělal jen minimální, spíše gramatické úpravy a doplnil odkazy.
Den velkého výletu.
Autobus nás naloží v 8:40. Cestu k nám přistoupí dalších 6 spolucestujících.
Odvezou nás do turistického lodního přístavu. Tady jsou motorové dvanáctimístné čluny. Spíš takové kocábky.
Molo samotné, to je věc teda. V podstatě jsou tu jenom betonové schody, které vedou do vody. Loď k nim při razí a ze schodů se přestupuje přímo na loď. Každý schod je jiný a všechny jsou nepříjemně vysoké. Svým způsobem je to o zabití. A pro mého poloslepého přítele docela fuška po schodech sestoupit a hlavně nastoupit přes kyt lodi. (Nástupní můstek tady nevedou.)
Máme štěstí. Jsme přiřazeni s přítelem k jedné rodince a jedné dvojici a to je všechno. Naše loď je tedy relativně prázdná.
Však také náš lodivod žene rodinku, aby se příslušné posunula a rozprostřela na lodi, abychom byli vyváženi. Je vidět, že to má v oku.
Tentokrát mám s sebou GitUp kameru. Takové levnější Go Pro. Točím, výjimečně něco fotím. To jsem zvědav, co z toho ve finále bude.
Vyrážíme. Voda je celkem klidná, tak to jde. Pojednou se ozve brblání motoru a ten pomalu utichá a my se zastavíme. Co se děje ptám se. Dozvídám se, že před námi je hora odpovídající místní legendě Langkawi. Jde o Pulau Dayang Bunting, nebo také Ostrov těhotné panny.
Pro mě je to pochopitelně hora jako hora. Tím spíš že je to vlastně několik pahorků sopečného původu, porostlých stromy.
Jedeme dál. Dalším naším cílem má být místo ke koupání. Je to sladkovodní jezero, které je součástí oné legendy. Už předem vím, že k němu vede asi desetiminutová cesta. Celé to místo je jakási lesní rezervace. Však jsme také museli zaplatit vstupné. Přítel poloviční a já plnou turistickou zahraniční cenu.
Realita je ovšem slabé slovo. Jde se napřed lehce do kopce, ale potom hlavně opět po nejrůznějších betonových schodech. Nahoru a hlavně dolů, čím už se děsím cesty zpátky.
Místo na koupání je velké jezero. Pochopitelně sopečného původu. Neodvažuji se odhadnout jeho hloubku, ale bez plavací vesty je dovnitř do koupacího ohrazeného prostoru vstup zakázán. Na jiném místě asi lze vypůjčit loďku a zapádlovat si po jezeru.
Celé to koupaliště je na jakýchsi dřevěných konstrukcích a zčásti i plastových pontonech. Pro děti jsou tu vytvořená dvě ráchací koupaliště. Prakticky všichni se zde koupou v tričku a v kalhotách. Tak je to tady vyžadováno.
Tohle koupání s přítelem vypouštíme. Sedáme si trochu stranou na jakési kovové lavičky a dáváme si fastfoodové kuře. Sníme to teď, aspoň se s tím potom nemusíme tahat.
Čas nám úplně stejně rychle jako koupající a jde se zpátky. Volím raději cestu v protisměru, po schodech, kterými jsme přišli. Nikoli po schodech, které jsou určeny k odchodu. Ty jsou opět každý pes jiná ves, zatímco ty pro sestup jsou pravidelnější.
Když už máme ten největší výstup za sebou, přijdeme do místa, kde trochu ztuhnu. Na jakém jsi výstupku, tak na dva skoky, sedí opičák. Netroufám si jít kolem něj, jednak aby neskončil po tašce přes rameno jednak po přítelově slepecké holi. Předstírám, že stojím a pozoruji ho, zatímco a 3 m níže mladý tatík s dcerkou opičáka fotografují. Toho trochu pak rozptýlí další příchozí a my projdeme kolem něj. Teprve pak jej fotografuji z bezpečné vzdálenosti i já.
Máme lodivodem přesně určeno hodinu a minutu kdy bychom měli odjet. Přicházíme na čas a zjišťuji, že jsme prakticky poslední, kdo nastupuje. Ostatní přišli pár minut před námi. Zase je to po strmých schodech s přestupem na špici lodi.
Jedeme dál. Opět lodivod zastaví, v jakési zátoce sevřené sopečnými kopci. Vezme do ruky kýbl, cosi z něj chrstne do vody.
V tu chvíli kolem nás začnou létat orli. Jsou na to naučení, a je to hezká podívaná.
Posléze začneme couvat a naše loď dává místo a prostor dalším lodím, ze kterých opět putuje do vody krmivo pro orly.
Náš řidič, lodivod, za to vezme a najednou je naše jízda poněkud divočejší. Občas nás to pěkně hází přes vlny.
Blížíme se k poslední zastávce našeho výletu. Tím je pláž určená ke koupání. Jsou tu dokonce převlékací kabinky pro ty, kteří je chtějí využít. O kus dál od našeho mola je jakýsi stan. V něm jsou připraveni obchodníci, kteří nabízejí jízdu na nafukovacím banánu a podobně. Spíš smutně postávají, od nás mnoho zábavy nekouká.
Jinak se tu všichni opět koupou v oblečení. Je to prakticky jedno, protože to velmi rychle uschne.
Přítele tak trochu přemluvím, aby se šel vykoupat, i když je už jen 0,5 hod. do odjezdu. Jde mi hlavně o to, aby vůbec se v moři namočil a nelitoval pak toho, že u moře byl bez "koupání". Celá ta půda má pochopitelně kamenité dno zčásti, zčásti ze zbytků korálů, které jsou úplně bez života. A mezitím je spíš drobné bahno, takže celá ta voda je kalná. Ostatně, prý je tak všude na Langkawi.
Je mi jasné, že na hotelu budu přítele odbahňovat.
Je tu i zajímavá drobnost – mini farma. Jsou tu vysázeny nejrůznější rostlinky zdejšího podnebí. Fotím to a natáčím a uvidím, co z toho bude později.
Usedáme naposledy do loďky. Náš lodivod na to opět šlápne a letíme jako vítr, abychom byli u našeho domovského mola.
Na konci před výstupem dávám lodivodovi bakšiš, 20 ringgitů, protože se o nás, mne a poloslepého přítele, opravdu pečlivě staral při výstupech i nástupech.
A pak už jenom do autobusu a na hotel.
Tolik autentické poznámky.
Pokud máte zájem, nabízím vám ke shlédnutí ještě sestřihané osobní video, ve 4K rozlišení, pořízeném onou GitUp kamerou. Dvanáct minut záznamu bez komentáře, pouze s automatickým hudebním doprovodem (z editačního programu).
Poznámka: Video je na YouTube nastaveno jako neveřejné a uvidí jej pouze ti, kdo mají odkaz. Rovněž tak není povoleno toto video dále vkládat, remixovat nebo komentovat.
Všechna foto a video: autor
Další blog vyjde 2. června 2023
Martin Faltýn
Thajsko a Malajsko - tři týdny ve střehu 1
Přiznám se, že teprve nyní jsem jakž takž získal odstup od třítýdenní cesty do Thajska a Malajsie, kde jsem působil spíše jako doprovod a delegát, než jako účastník dovolené. Osudu zkrátka člověk neunikne.
Martin Faltýn
Může za odmítnutí jednání o důchodech rozchod Andreje a Moniky?
Médii probíhá informace, že hnutí ANO odmítlo se zúčastnitní jednání od důchodové reformě. Prý je vláda rozhodnuta prosadit své tak jako tak. Není za tím ale něco víc?
Martin Faltýn
Než kočička vejce snese...
Cože? Vy neznáte jak je to dál? A vy nevíte, že kočka snáší vajíčka? Vážně jste o tom nikdy neslyšeli? Tak to čtěte dál...
Martin Faltýn
Kniha jako zjevení
Občas daruji i knihu. Jen tak. Buď chci udělat někomu radost nebo přinést užitek. A nemám ani problém darovat někomu knihu ze své stávající knihovny. Včerejší „darovací akt“ mne ale dost překvapil.
Martin Faltýn
Panichida za nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho
Jinak se to nedá nazvat. Médii rozdělený český národ se může radovat, že se médiím daří rozdělovat i národ slovenský. Ne nepodobni válečným štváčům přisolují si k novinářům i politici.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Prodej soubor pozemků k. ú Hošťka
Hošťka, okres Tachov
2 014 500 Kč
- Počet článků 1309
- Celková karma 16,14
- Průměrná čtenost 1151x
Není proto nic snazšího ani těžšího než psát to, co si myslím. Cogito ergo sum. Et: Cogito ergo humor.
P.S.: Kdyby vám někdo tvrdil, že v důchodu budete mít víc času, tak lže.
Seznam rubrik
- Když doma vaří muž
- Tokyo
- Kočičiny
- Osobní
- Zařazené
- Stojí za to
- Zoon Politikon
- Nezařazené
- Cestovatelské nálady
- Drobné postřehy,ne celý článek