I po druhé bych se s vámi rád podělil o tři fotomaličkosti prostřednictvím jakýchsi osobních črt, poznámek či postřehů - třeba se vám v té přehršli politiky, emigrantství a sexistiských starostí budou líbit.
První maličkostí, kterou bych rád dnes začal, je poněkud podivný nález u cesty. V horkem popadaném listí, kdy jsem procházel pěšinkou k silnici, abych přešel na tramvaj (já vím, že se to nemá), tak mi náhle padla do očí bilá naušnice. Nevím proč. Ležela tam osamoceně. I když ne zcela. Když jsem letmo prohlédl terén, kdeže je její kolegyně do páru, spatřil jsem naopak malinký prstýnek. Kov asi nějaký obecný, v umně spleteném provazci drátků pak čtyři barevné kamínky...
Logicky jsem si položil otázku: jak se sem tahle bižuterie dostala? Prostým pohozením asi sotva. Tak tedy jako důsledek nějaké rvačky? Na náhodné vytroušení z kabelky to nevypadalo. Trochu záhada.
A teď co s tím? Hledá to původní majitelka? - Bylo mi to líto jen tak ponechat napospas příští sekačce městských zahradníků... a tak jsem prstýnek navlékl na náušnici a oboje zavěsil na větvičku. Třeba se vrátí k majitelce nebo to udělá radost někomu jinému.
Když už je řeč o ztrátách a nálezech, měl bych se zmínit o maličkosti druhé. Přes časem jsem si k mému chytrému telefonu zakoupil pouzdro s externí bateriií v jednom. Docela šikovná věcička. Když vašemu mobilu začne docházet "šťáva", stačí stisknout tlačítko a mobil se znovu 1x nabije na plnou kapacitu.
Proto, když jsem tohle nabíjecí pouzdro viděl u mého známého, který vlastní iPhone4, tak jakmile padlo rozhodnutí, že si pořídím o generaci novější model, věděl jsem že to pouzdro si pořídím taky. A podařilo se... Od té doby je mohutně využívám. Mám však jednu drobnou nevýhodu. Je to "bakelitová skládačka". Jak nahoře, tak dole je kousek plastu, Horním uvolňujete prostor k vsazení přístroje do pouzdra, spodním odkrýváte přístup ke konektoru sluchátek. No, a prostě se to po čase trochu vyběhá a někdy to sedne dobře, jindy hůře. A pak třeba vyndáte mobil z obalu a zjistíte, že spodní díl pouzdra zůstal v něm.
Tak jsem take uplynulou sobotu přišel do práce a .. spodní díl nikde. Zalovil jsem automaticky v ochranném látkovém obalu (mobilu v ceně dvaceti tisíc si, s dovolením, považuji) , ale ...spodní díl nikde. Trochu jsem zazmatkoval. Měl jsem před sebou zcela nový náročný úkol v práci. Ono ráno mne čekala pracovní premiera a tak jsem byl příslušně nervozní. A svým způsobem i nepříčetný. A spodní díl nikde! - Běžel jsem honem zpáteční cestou k vrátnici, zda jsem mobil nevytáhnul cestou - což občas dělám - a spodní díl nevypadl. Ne. Prohrabal jsem pracovní tašku, poptal se kdekteré uklízečky... spodní díl nikde. Pochopitelně mi přišlo na mysl, zda jsem jej nevytrousil v tramvaji. ...Nakonec mi zbyla naděje, že jsem jej nechal doma a při zandavání mobilu do obalu jej prostě nevědomky nechal na stole. Ale spodní díl nikde!
Smutně jsem zíral na pahýl pouzdra a bylo mi jasné, že je to v háji. Samotná nabíjecí část zůstala, takže pouzdro bylo i nadále funkční. Ale i tak. Posuďte sami.
Prolezl jsem na internetu kde co, ale spodní díl nikde v prodeji. Ze zoufalství jsem napsal i výrobci i když mi bylo jasné, že je to zbytečné. A také ano. Prodávají prý pouze kompletní výrobky a žádné díly navíc "nezbývají". Holt, ti co měli smůlu jako já, budou muset počkat, až se tohohle "kšeftu" ujme nějaký Číňan.
Já jsem nakonec měl štěstí. V neděli jsem si šel pro tričko do horní části skříně. A bylo mi divné, proč dvířka nejdou dovřít. Šáhnul jsem na ono problematické místo. Onen spodní díl byl tam! Jak se tam dostal, kdy se tam dostal... proč se tam dostal, to už se nikdy nedozvím. Ono sobotní ráno jsem byl opravdu nepříčetný. Ale hlavně, že se onen spodní díl našel a bateriové pouzdro mobilu je opět kompletní.
Kdy bude kompletní třetí maličkost, to je opravdu ve hvězdách. Když u nás provedli rekonstrukci tramvajové tratě a panely nahradili štěrkem, dost lidí se podivovalo. Byl jsem mezi nimi. A napsal jsem na toto téma i blog (omlouvám se, musíte se k němu historií prolistovat sami). Sklidil jsem za to v diskusi posměch, odsouzení, že zbytečně sýčkuji. Že ty kameny tu nejsou na dlouho, jen co si koleje sednou... pak se to zatravní. Tím pádem odpadne i uklízení odpadků v kolejišti, způsobených cestujícími.
Nuže, píše se rok 2015. V rozpočtu magistrátu Prahy 9 možná pořád čekají peníze na zatravnění... Každopádně: nic se neděje. Jen ty odpadky v kolejišti přibývají a ubývají... Zřejmě podle toho, jak je pracovník úklidu "vyluxuje" speciálním vysavačem. To je prostě maličkost.
Tak to jsou mé dnešní maličkosti. Občas mi přerostly přes hlavu, jindy jsem si jimi hlavu lámal a jindy to nestálo za to. Od toho jsou to maličkosti. Někdy potěší, jindy vyděsí, někdy nás donutí k malému zamyšlení. ale život jde dál. Jsou to maličkosti. I třeba jen ve fotografii.
