Šrotovné je hanebnost

Z včerejších zpráv je zřejmé, že tzv. šrotovné bude pravděpodobně zavedeno i u nás. Jde o dobrý nápad nebo ne? Komu šrotovné pomůže a kdo jej naopak zaplatí. Má stát podporovat nákup soukromých statků z peněz daňových poplatníků? Myslím si, že to je hanebnost. Pokud je šrotovné pozitivní myšlenkou, kdy se dočkáme "televizovného", "ledničkovného", "sporákovného" a dalších příspěvků. Nábytkáři už se přihlásili s myšlenkou "třískovného". Nezbláznili se někteří politici? Nejspíš ano.

Šrotovné se začalo používat již od 80. let v některých státech západní Evropy jako nástroj na podporu domácích automobilek, které se dostaly do problémů. Týkalo se to Itálie, Francie a také Německa. Jelikož přímá dotace pro firmy byla již v té době v EHS zakázána, tak se peníze poskytly zákazníkům a vlády doufaly, že šrotovné utratí za doma vyrobené automobily. Jako zdůvodnění se přitom vždy uváděly argumenty bezpečnostní a environmentální. Nová auta mají lepší bezpečnostní standard, více airbagů a také lepší standard environmentální, nižší emise apod. To ale není skutečným cílem akce šrotovné. Tím je podpora domácí produkce.

Když na podzim minulého roku došlo v západní Evropě k prudkému propadu na trhu s novými auty, tak se západoevropské vlády rozhodly toto opatření opět zavést. Jednalo se svým způsobem i o reakci na masivní přímé dotace, které ve stejné době poskytla americká vláda koncernům GM a Chrysler. Tady je nutné říci, že americká vládní pomoc je ještě horší než šrotovné, protože se jedná zcela jasně o porušení zásad rovné hospodářské soutěže dle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Dotace GM a Chrysleru přímo poškozuje všechny ostatní automobilky na trhu. Šrotovné soutěžitele nediskriminuje, protože je poskytnuto zákazníkovi a ten si může na trhu vybrat auto od kteréhokoliv výrobce.

Dotace i šrotovné ale mají jednu společnou charakteristiku, kterou je skutečnost, že se jedná o veřejné peníze. A tyto peníze platí daňoví poplatníci svému státu za tím účelem, aby za ně stát poskytoval veřejné statky. Co jsou veřejné statky je sice předmětem občasného sporu, ale všichni normální lidé se shodnou v tom, že do této kategorie patří dálnice, silnice, školy, policie, soudnictví, vězeňství atd. Do kategorie veřejný statek rozhodně nepatří příspěvek na soukromé auto. Šrotovné by se snad dalo pochopit v případě, že by naše české veřejné statky byly v naprostém pořádku. Kdyby naše školky, školy, silnice, dálnice, policejní služebny a další stavby byly v pořádku a nepotřebovaly žádné investice. Tak tomu ale rozhodně není. Proto je možné označit šrotovné bez váhání jako hanebnost.

Na české šrotovné má být vynaloženo údajně 2,4 miliardy Kč a pomoci má údajně 80 000 novým majitelům automobilů. Podívejme se na to, co by se za tyto peníze dalo alternativně pořídit jiného. Pomiňme přitom skutečnost, že české šrotovné se zavádí v situaci, kdy letošní státní rozpočet má mít deficit 50 miliard Kč a ve skutečnosti bude deficit přes 100 miliard Kč. Jedná se tedy o další zvětšování státního dluhu.

Jsem přesvědčen o tom, že tyto peníze by měly být využity na rekonstrukce a výstavbu nových základních a středních škol. Tyto veřejné budovy jsou ve špatném stavu a investice nutné potřebují. Pokud bychom uvažovali o rekonstrukci spočívající ve výměně oken, topení a elektroinstalací, tak můžeme počítat 50 milionů Kč na jednu školu. V takovém případě by rozpočet českého šrotovného dal příležitost k rekonstrukci 48 škol. Pokud bychom uvažovali s výstavbou úplně nových škol s cenou 200 milionů, tak by se dalo pořídit 12 nových škol. Efekt takové alternativní investice pro české hospodářství by byl mnohem větší než u šrotovného, protože stavební výroba dává práci více lidem než autoprůmysl a opravené školy by využily desítky tisíc dětí po dobu několika generací. Auto pořízené se šrotovným skončí po cca 10-15 letech stejně ve šrotu. A proto se jedná o hanebnost a neuvěřitelné plýtvání.