Čeho se bojím
Strach. To, co udržuje naši pozornost, to, co nás tlačí vpřed, to, co nám říká, že jsme stále naživu.
Také se Vám někdy stalo, že jste se před kamarády vytahovali, že nemáte strach z ničeho? Kamarádka řekla, že se bojí hadů, když jsme procházely lesem. Já se smíchem řekla, že tahle fóbie mi nehrozí. Když jsme však narazily na zmiji, ječely jsme obě. Ač se, jak to obvykle bývá, zdálo, že ona se nás bojí víc.
Jednu z fóbií, o které vím, že ji mám, je strach z hmyzu a prostě všeho, co má jiný počet nohou než dvě nebo čtyři. Jakmile na balkóně maluju obraz a přiletí vosa, okamžitě zpanikařím a utíkám se schovat za dvoje dveře, které nás dělí. To samé následuje, když zpozoruji pavouka. Pro nás dva není žádná místnost dost velká. Nemůžu v ní fungovat, dokud ho někdo "neodstraní".
Když jsem byla malá, měla jsem ráda berušky a motýly, a taky jsem chovala s kamarádkou housenky.. Ach to vesnické dětství. Avšak od doby co vím, že existují beruškám podobní tvorové, kteří štípou, nemůžu se na ně ani podívat. Motýly obdivuju, ale taky bych na ně nešáhla.
Taky jsme se sourozenci museli na poli sbírat mandelinky z brambor, což bylo pro mne utrpení. Vzpomínám si, že když jsem je poprvé měla v tom kelímku, do kterého jsem je dostala za pomoci paličky, nemohla jsem jim ublížit a tak mě jako 10-leté dítě nenapadlo nic jiného, než celý obsah kelímku vysypat sousedovi do jeho brambor. Dodnes se tomu směju, když si na to vzpomenu.
To je takový vrozený odpor či strach, a rozhodně není jediný, ale je asi největší.
Dále mám strach z výšek, ač to nepřiznávám.
Mám sociální fóbii, ač to někdy nedávám najevo, ale někdy zase až moc..
Nemám strach z toho, že nebudu milována, to je mi fuk, ale z toho, že bude situace, kdy tu lásku nebudu moct vrátit.
Když jsem sama doma a v celém domě je tma, mám divný pocit, a když uslyším nějaký zvuk, krve by se ve mně nedořezali. Zajímavé je, že se nemůžu dočkat, až všichni odjedou, ale večer už je vyhlížím. Když jdu po schodech do patra, pořád se musím ohlížet, jestli nejde někdo za mnou. Vím, jsem šašek..
Za další strach si můžu sama, sledováním hororů, kterým se nejdřív směju. Ale sranda v noci přejde. Ty sny pak stojí za to!
Také mám strach z vody. Nechci plavat od té doby, co mne kamarádi ze srandy hodili do bazénu a já se praštila do hlavy a byla v bezvědomí.
Další strachy jsou normální, strach o blízké, o rodinu. Když jede někdo autem nebo na motorce a dlouho se nevrací a nedává o sobě vědět, mám strach, že se něco stalo. Pár nehod už jsem zažila, zatím naštěstí dopadly dobře.
Nad jedním strachem přemýšlím stále.. Že nebudu dost dobrá, že neuspěju, upadnu, že nic nedokážu, že na tomto světě po sobě nic nezanechám, žádnou vzpomínku, ať už hmotnou nebo duchovní.
Ten největší strach, který mám, je z mezinárodní situace. Když vidím všechny ty hrůzy, čtu zprávy, je mi smutno.. Jak daleko všechno může zajít? Nevím.. Snad bude brzy líp.
Každý se před danou situací chová jinak. Někdo dělá hrdinu a někdo se chová přirozeně. Moje babička říkávala: po válce je každý generál. Já jsem si to přebrala tak, že kdybych měla jít do války, řekla bych, že úplně v klidu, ale kdyby mi někdo mířil zbraní do obličeje..
Z čeho máte strach Vy?
Eva Strnadová
nejsem
Dlouho jsem tu nebyla, vlastně tady pořád ještě nejsem, ale třeba tady občas zabloudím a budu se vracet.
Eva Strnadová
zraň mě dnes večer
Člověk si uvědomuje svou slabost a nechce se jí bránit, nýbrž poddat. Je opilý svou slabostí, chce být ještě slabší, chce upadnout uprostřed náměstí, přede všemi, chce být dole a ještě níž než dole.
Eva Strnadová
bleděmodrý svět
Miluji podzim pro jeho smysl pro melancholii. Zdá se, že zasáhl mou touhu po smutku. Je v něm poezie a záhada umírání roku.
Eva Strnadová
možná
Nejhorší ze všeho je, že nedokážu mít rád ani sám sebe. A proč to nedokážu? Protože nedovedu mít rád ani kohokoli jiného. Člověk totiž poznává, jak mít rád sebe sama, až prostřednictvím toho, že má někoho rád a někdo má rád jeho.
Eva Strnadová
v jiném světě
Mohu jen doufat, že odpovědi se dozvím ve svých snech. Věřím, že až přijde konec světa, že budu moci dýchat, povznesen útěchou, protože bude tolik věcí, na které je možno se dívat.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Tak mě vyhodí z ODS, a co? Přežijí beze mě, já bez nich taky, říká Novotný
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný počítá s tím, že tentokrát ho už čeká vyhazov z ODS....
Hraniční kontroly na migranty zabraly, těší Němce. Ministryně chválí Čechy
Hraniční kontroly, které Berlín zavedl na hranicích s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem kvůli...
Nákladní vůz s kamením sjel na pole a převrátil se, řidiče odvezla sanitka
Nákladní vozidlo, které vezlo kamení, sjelo dnes odpoledne v Milovicích u Hořic ze silnice a na...
Při hromadné nehodě na Karlovarsku zemřel člověk, další čtyři se zranili
Vážná dopravní nehoda dvou osobních a nákladního vozidla uzavřela silnici I/6 u Čichalova na...
Inspektor/ka – oblast vigilance zdravotnických prostředků
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 565x
22 let starý/mladý člověk
Humor je nejdůstojnější projev smutku..