Je mi čtyřicet a jsem odložená… a můžu si za to sama

Devět z deseti mužů v ČR neví, co je chování a úcta k ženě. Alespoň tohle tvrdí mluvčí klubu odložených čtyřicátnic Alice Jurasová. V závěru svého blogu se v zoufalství ptá, jestli má ještě šanci najít „atraktivního, chytrého, vzdělaného, kultivovaného, společenského, vtipného, něžného, chápajícího, naslouchajícího, voňavého, věrného“. Takoví muži samozřejmě jsou, ale proč by stáli o zoufalé čtyřicítky?

Ve vztazích, víc než kde jinde, funguje konkurence a vazba nabídky a poptávky. Čtyřicítky by tyhle souvislosti neměly ignorovat; naopak, měly by se jim přizpůsobit. Obecně platí, že chlapů vhodných do vztahu je míň než žen. Jednak je jich o trochu méně v populaci, více se jich nechce vázat, více jich propadá alkoholismu a jiným závislostem, více jich končí na ulici a umírají dříve. To vše snižuje šance ženy najít si vhodného partnera. Do toho ale ještě vstupuje faktor věku.

Nabídka a poptávka mezi pohlavími nefunguje v rámci věku vždycky stejně. Zatímco osmnáctiletý mladík jen stěží sbalí o rok dva starší holku, vyspělá osmnáctka dokáže vzbudit zájem jak vrstevníků, tak chlápků dvacetiletých až padesátiletých (a ještě šedesátníků typu Honzy Nedvěda a Karla Gotta). Dvacítka si může vybírat jak je jí libo podle velikosti charakteru, penisu či bankovního konta zájemců. Je na chlapech, aby se snažili, aby ženu zaujali, vybojovali a získali… a taky aby si ji udrželi. Musejí se snažit, co jim síly stačí, neboť konkurence je silná.Ve třiceti se ale začíná karta pomalu obracet. Navyšující se váha a počet vrásek, klesající sebevědomí a poprsí, k tomu ještě rostoucí konkurence mladších holek a méně disponibilních chlapů – to vše značně snižuje šance čerstvých třicátnic. Naopak svobodní muži ve třiceti stoupají na ceně. Definitivně se to láme ve prospěch mužů okolo pětatřiceti, kdy se dosud nezadané ženy začínají měnit v zoufalky s pocitem, že jim tak trochu ujíždí vlak. Zůstalo pro ně již jen málo volných chlapů, kteří mají, z pochopitelných důvodů, do toho vytouženě atraktivního, chytrého, vzdělaného, kultivovaného, společenského a tak dále hodně daleko. A pokud by se přeci jen nějaký zatoulaný našel, proč by si na krk uvazoval zrovna čtyřicítku?Holky po třicítce by se měly setsakramentsky snažit, aby ještě toho atraktivního, chytrého, vzdělaného… ulovily a pak se taky setsakramentsky snažit, aby si ho udržely. Protože tam venku si na něj  brousí zuby silná konkurence dvacítek na lovu, kterým pak jako čtyřicítka nemá šanci konkurovat svými starými zbraněmi. Musí použít nové – péči, toleranci a porozumění. Vždyť oproti mladším sokyním má ohromnou výhodu - svého chlapa dobře zná, rozumí mu a ví o jeho potřebách. Tak proč toho nevyužije? Sekýrováním za odhozené ponožky do kouta nebo za zbytky vousů v umyvadle či odhozený mokrý ručník na koberci (jaká klišé!) nebo žárlivými scénami, že kouká po mladších, si chlapa jen odradí. Každá rozumná čtyřicítka by měla vědět, že o svého chlapa je potřeba v jejím věku pečovat. Neříkám, že mu má zrovna za každou cenu podstrojovat a všechny domácí práce odedřít sama jako otrokyně. Každý normální chlap doma ruku k dílu občas sám přiloží. A pokud ne, tak si holka asi ve dvaceti vybrala ne podle velikosti charakteru, ale pouze podle jiných měřítek :-). Ale pokud chlap věčně slyší, že smrdí, ve společnost je nepoužitelný, že je hloupý, vůbec ji nechápe, vůbec se k ní nechová něžně a vůbec ji neposlouchá, tak to jednoho pěkně otráví.Můžeme vinit muže, že opustí ženu po čtyřicítce, protože mu přestalo vyhovovat neustálé sekýrování a věčné výčitky, že ona musí zastat všechno vaření, uklízení, praní a žehlení? Měla se více snažit si ho udržet, stejně tak, jako on se před lety musel snažit ji uhnat. Navíc už ve svých čtyřiceti ani zdaleka nevypadá jako Madonna v padesáti. Můžeme tedy vinit muže, že odešel pro jinou – mladší a krásnější? Možná to samé dělala jeho žena, když sama byla mladší – odlákávala starší chlapy jejich ženám. Asi to zní tvrdě a nespravedlivě, ale stejně nespravedlivé asi bylo, když dvacetiletému mladíkovi jeho vysněná bohyně skočila do natuněné káry a odfrčela s bonitnějším samcem. A bylo spravedlivé, že musel utratit celé měsíční kapesné za večer snů s drahou večeří, kinem a odvozem domů taxíkem, jen aby ji získal zpátky? Protože kdyby to neudělal, tak by mu zbyly jen oči pro pláč a ruce pro onanii. Položme si základní, byť drsnou otázku: k čemu chlap po čtyřicítce potřebuje ženu? Moderní svět nám život značně zjednodušuje. Supermarkety jsou plné polotovarů za pět minut v mikrovlnce k ohřátí. Automatické pračky jsou opravdu automatické a praní spočívá ve dvou minutách času naládovat buben a pak v pěti minutách to pověsit na sušák. A žehlení? Trička a džíny si dnes nikdo nežehlí, košile jsou z nemačkavých materiálů a těch pár košil do obleku se dá hodit do prádelny. Byty prodávají ve velikosti jedna plus nic, tak s uklízením to nemusí být taky žádné terno. A sex už v tomhle věku taky není potřeba číslo jedna, a víc než prázdný pytlík je důležitější plný žaludek a občas jedno dvě pivečka s kamarády k tomu.I chlapi mají občas své dny a nemůžou být pořád dokonalí. Ne vždy voní, neboť prdí a potí se. Ne vždy vypadají kultivovaně, neboť ráno zaspali a chystali se ve spěchu. Ne vždy odpovídají chytře, neboť v práci toho ten den bylo opravdu hodně, a proto taky nemůžou být večer něžní a chápající, neboť by to nejraději hned zalomili. Ne vždy vypadají společensky, neboť občas je potřeba si propláchnout mozek od stresu, no a potom taky nemusejí ženám připadat vtipní, i když kámoši se při tom samém fórku v hospodě popadali za břicha. A v neposlední řadě je ta věrnost… no ale k nevěře musejí být vždycky dva – a můžeme se dlouze přít, kdo páchá větší zlo, jestli nevěrný manžel, nebo ženská, která ho odlákává od manželky a dětí. Milé čtyřicátnice, klidně do mě dole v diskuzi šijte, že jsem kuře neznalé života, tak co do toho kecám, nebo že jsem šovinistické prase a nemám úctu k ženám. Ale nezmění to nic na faktu, že pokud nepochopíte, že karta se už dávno obrátila, nezbývá vám, než si podat přihlášku do klubu paní Jurasové. Nicméně to třeba nemusí být zas tak špatné. Možná zjistíte, že být sama, je mnohem lepší, než život s nějakým nespolečenským smradlavým chlupatcem.by m-blogger