Zachytil jsem hodně článků, hanobících sběr kovového šrotu. Dále prý knihy o vaření a recepty mají největší čtenost a náklad. Rozhodl jsem se ,,zaútočit" plošně nebo chcete-li kobercově oběma tématy najednou na jedné pažbě.
Povím něco o sběru i nějaký recept přidám.
Xindl X ať si zpívá, že ,,Za komančů bylo líp." Ne, že bych měl něco proti Xindlu X. Vedle Vassendgutane, Gunslingers, Harleje a Divokého Billu patří zrovna k mým oblíbeným interpretům. Ale toto vidím po svém.
Máma v té době se musela sakra snažit, aby uživila tři krky. Tedy hlavně ty dva. Mě s bráchou. A ty stály za to. Dodnes si pamatuju, jak mě posílala do kvelbu o ulici dál pro Masox za korunu, aby udělala,,polévku pro chudé." Litr vařící vody, do toho masox a mezitím se z mouky a jednoho vejce (od prababičky z Divišova) vytvořila kašovitá hmota, jež se pak vlila do vody s masoxem a vzniklo ,,kapání." Vypadalo to odporně, ale mělo to podmanivou chuť.
Časem jsem to vylepšil ,,vlasovými nudlemi", které se v té době ještě nedělaly. Dodnes to patří k mému rannímu rituálu. Všichni si vaří ,,ranní kávu", já si vařím ,,ranní litránek."(polévky) Na té chuti už jsem ,,závislý." Mezitím toto převálcovaly slavné ,,čínské polévky", jejichž příprava je ještě rychlejší, ale já zůstal věrný ,,svému."
O nějakém ,,kapesném" jsem si tehdy mohl nechat jenom snít. Chodil jsem se sběrem. Každý den, či obden ještě s jedním kamarádem ze školy. Na konci základní školy jsem si díky sběru pořídil všechny čtyři ,,základní potřeby puberťáka" - fichtla, kytaru, kazeťák a džíny. Naše cesty s kamarádem se tehdy rozešly. On pokračoval dál ve velkém, koupil nakonec Avii a stal se dokonce vedoucím sběrny. Já se vydal cestou instalatéra, cestovatele, vodáka, dobrodruha, muzikanta...Máme se asi oba líp, on hmotně, já duševně.
Na dobu strávenou při sběru ale nikdy nezapomenu. Byla to kolikrát těžká dřina, když jsme vezli na ,,osmipéráku", kočáru ještě po mně třeba dva metráky...
Po dřině býval samozřejmě hlad. V mém apetitu zvítězila, jak já říkám ,,pánvovaná jídla." Ta ale byla přecejen finančně příliš nákladná. Jablek bylo tehdy všude habaděj. Ale jíst jabka!? Phe..! Nakrájel jsem je na plátky a obalil v trojobalu jako řízek a osmažil na pánvi!
Chcete vědět, jak to chutnalo?
Jako štrůdl !!
Dle mého nejsnadnější a nejrychlejší způsob, jak získat štrůdl.
Hezký den a dobrou chuť:-)
https://www.youtube.com/watch?v=ko8NsZtqw38
