Nejde zde o potravinářskou komoditu, jež se obchoduje v tunách na burze obilovin a luštěnin. I když taková čočka na kyselo s párkem - šlágr našich lidových jídelen - no řekněte, kdo by odolal!
Možná se trefím mnohým z Vás do noty. Zájemců o čočku je opravdu mnoho. Její výměna probíhá jak na běžícím pásu. Nejdřív vás obléknou do zeleného převleku a síťky na hlavu. Potud až podobnost s čočkou k snědku je. Posadí vás do místnosti s mnoha stejně vyhlížejícími "mediky na praxi" Pak vás položí na lůžko a svítí ostrým světlem do oka, jak při výslechu. Snažíte se uhýbat, ale oni chtějí, abyste se dívali do toho protivného světla a navíc, abyste se uklidnili a uvolnili. Vtipálci. Nakonec vás pěkně zafixují a během deseti minut sžíravého svitu vám vymění čočku. V oku.
Vskutku triviální záležitost, ale pro člověka, který disponuje již pouze jedním okem nepopsatelně stresující situace. Výsledek je však, pro mě konkrétně, vstupem do třetí významné etapy života.
Ta první nastala, když jsem v mládí přišel o oko. Samozřejmě ne v hrdinném boji za čest krásného děvčete, ale svoji totální blbostí. Po propuštění z nemocnice, kde byla sranda, na mě najednou všechno padlo. Tehdy jsem si řekl, že právě teď musim začít žít naplno. Udělat si vysněný řidičák na náklaďák a taky "obšťastnit" všechno, co přede mnou neuteče. Většinou uteklo a tak jsem poznal nakonec svoji Jaru. Tím začala druhá etapa. Završena byla, když mně chtěla poiřídit nové brýle a já je nechtěl. Pohybuju se přece v dopravě a tam je všechno velký a nemohu to přehlédnout, tak by zbytečně utrácela. Stejně mi je pořídila a hned dvoje. A to vám byl uplně jiný pohled na svět. Hned mi je chtěla zase vzít, abych jí najednou neviděl i v "nežádoucích" detailech.
Po čase přišel šedý zákal a brýle ztratily význam. Jediné řešení - transplantace oční čočky. Pro člověka s jedním okem neskutečně stresující situace. Zase jsem chodil, jak bez duše. Jak po ztrátě prvého oka. Zanevřel jsem na ježdění a peníze na účtě vyschly. Nervozita tím ještě značně stoupla. Nemohu v tom Jaru nechat. Tak jsem ještě zametl zbývající drobné a zaplatil si dražší čočku.
Výsledek je ohromující a je zároveň vstupem do třetí etapy. Takové barvy jsem v životě nezažil! všechno je najednou lepší, než nové! Má to ale samozřejmě i stinnou stránku: jsem najednou daleko ošklivější, něž skutečně jsem! Přesto nad tím vším vítězí ta neskutečná radost, že člověk je!:)
