,,Kúpeme sa vo vani, plnej dravých piraní." Takto zachytila slovenská kapela PEHA zcela stručně a výstižně jednou větou ve své písni naši současnost. Netřeba popisovat tuny papíru, netřeba hodiny datlovat do klávesnice. Celá píseň:http://www.youtube.com/watch?v=RGhcad3o8eo
Přesuňme se ale od této zeširoka zabrané myšlenky k té původní. Tou je fakt, že mě od mala fascinují cizí jazyky. Rád se v nich šťourám a porovnávám jejich podobnost a co by se dalo různě odvodit. Přitom se žádným v podstatě nedomluvím.
Rád čtu články blogera Martina Smutka o jazycích. Ty jsou pojaty více odborně, na rozdíl od mého pojetí ,,ze srandy."
Prvním jazykem, jež mě v dětství zaujal byla ruština a to ještě před tím, než jsme ji měli povinně ve škole. Fascinovala mě hlavně tím, že měla jiná písmena. Ty jsem se naučil a ,,narouboval" je ze srandy na česká slova.
Poté, co mně táta vysvětlil, jak to s tím Ruskem vlastně je(viz článek ,,Táta byl hrdina")můj zájem o ruštinu tehdy opadl.
Dalším zajímavým jazykem byla angličtina a to hlavně díky rockovým a popovým kapelám 60 a 70 let. Drtivá většina z toho minima, co z angličtiny znám, jsou zapamatované významy názvů desek a písní těchto kapel.
Dnes mě díky cestování zajímají hlavně jazyky malých národů. Norština, holandština, litevština, albánština, také swahilština ap. Snažím se na cestách pochytit vždy alespoň několik základních výrazů či frází.
Relativně nedávno jsem objevil malebnost a krásu slovenštiny hlavně díky jejich muzice. Především kapely a interpreti PEHA, NO NAME, KRISTINA, také P. HABERA mají ve svých písních neskutečně krásné obraty.
Předtím jsem si slovenštiny příliš nevšímal. Asi proto, že nám byla tak blízká a považoval jsem jí tím pádem za nezajímavou.
Před pár lety jsem ale poměrně často jezdil na Slovensko jako řidič s divadlem či módní přehlídkou. Vrtalo mě hlavou, proč Slováci, přesto že mají v písních tak oduševnělé obraty, se v normálním životě baví spíš jednoduše až vulgárně.
Při jedné z cest jsem dospěl k pevnému rozhodnutí, že se na to zeptám. Věděl jsem, že jdu příliš s kůží na trh. Slováci jsou prchlivější a mohl bych i nějakou ,,utržit."
Při další vykládce jsem tedy zavolal na jednoho ,,chalana" od divadla: ,,Prosím tě, chci se zeptat: máte tak nádherný písničky a nádherný oduševnělý texty a přitom když vás slyším se normálně bavit, tak je to samý do p.či a čo táraš ty ko..t a tak...proč?"
Čekal jsem ránu, ale k mému údivu se jen uculil a vravel: ,,Veď mi sami nievieme."
Na blbou otázku jsem dostal krásnou odpověď.
Člověče cestuj, vnímej, dívej se, nasávej!
Jenom se neptej.
.....svět je krásnej, svět je zlej, hey Jude věř v něj.....
......prečo sú veci tak jak sú, život má chuť zápasu a človek ním len preletí...
Myslíme si, že jsme Pány světa a když něco nevíme, hned znervózníme.
Svět a Příroda si nás nakonec vždy ,,rozebere."
.....,,Veď mi sami nievieme."......
