Chcete být kamioňákem?....!

Doprava je krví konzumní společnosti. Řidič kamionu je v této společnosti prakticky nejdůležitějším povoláním. Samozřejmě tedy vedle lékařů, učitelů, kuchařů, uklízeček....no dobře, ajťáků, když si vzpomenu, jak jsem trpěl, když stávkoval počítač...

Dříve býval povoláním patřičně prestižním neb musel oplývat též dovednostmi administrativními, celními, zeměpisnými i technickými. Musel také projít dlouhým profesním růstem od V3Sky s pískem přes rozvoz piva neb mléka a vnitrostátní dopravu až(možná)k mezinárodní.

Takticky jsem vyčkal až do vstupu naši země do EU a svůj dětský sen si splnil prakticky ze dne na den. Vše výše popsané najednou zázrakem odpadlo. Dnes stačí jen pomyslet na to, že byste chtěli jezdit a hned se po vás natáhne deset rukou a roztrhají vás do všech stran...

Zázrakem se ovšem také vytratila ona prestiž tohoto povolání(byť je nejdůležitější) a řidiči jsou bráni jako nejposlednější pižďuši.

Úskalí tu tedy stále jsou a né, že ne! A jaká! Pojďme si je tedy pěkně shrnout. Myslím pokud by někdo z Vás náhodou zatoužil jezdit kamionem. Ne,že bych vám to radil, ale rozmlouvat vám to taky nebudu. Mít dnes tu moc, sám bych pro tento typ dopravy nijak nelobboval. Všechna větší nákupní centra a technologické parky by musely naopak mít povinně železniční přípojku. Mašinky mají kluci přece radši daleko dřív, než kamiony.

Pokud nemáte zrovna v kapse čtyři mega na vlastní kamion, nebo odvahu vzít si ho na ,,lízáč", máte ještě dvě možnosti:

1) Jít jezdit k nadnárodní spediční firmě. Jediná výhoda tohoto z mého hlediska je, že otázka pižďušství či jiné šikany se zde minimalizuje tím, že se stanete prostě číslem v dispečerském a výplatním plánu mamutí společnosti.

2) Jít k malé rodinné firmě. Tady je ,,sranda" samozřejmě daleko větší a navíc budete(možná jako já)mít pocit, že podporujete něco duchaplného, na rozdíl od nadnárodního molochu. Zde však se jedná o přímou konfrontaci s lidmi. A to s lidmi, jež chtějí vydělat. To chcete samozřejmě i vy. Pokud nejste dobrodruh a romantik, jako já a není vám to tak nějak jedno. Dobrodruh při této práci ale trochu být musíte, jinak vás to brzy semele na bezduché ,,něco."

Další fakt je, že žijeme v zemi, kde všichni umí a vědí všechno. Kromě vás projdou firmou, pokud má zrovna nával práce ,,zkušení kamioňáci" z inzerce, kteří, jak se brzy ukáže možná kdysi jezdili na vojně s ,,vejtřaskou" nebo s ,,ávií" při rozvozu mlíka. S Volvem FH 12 nevyjedou ani z vrat, aniž by je zbořili. Tito většinou do týdne odcházejí pro strašný stav vozového parku.

Taktéž znalosti firmy v oblasti mezinárodní dopravy nebývají oslňující. Klidně vás pošlou vstříc německému státnímu svátku, kdy se nesmí jezdit a vy dva dny ,,slavíte" na pumpě. Pokud na to přijdete, jinak hned solíte Eura a z džobu je rázem nejdražší hobby. To už nemluvím o tom, když dejme tomu ve Španělsku natankujete plné nádrže a pak se zjistí, že na firemní kartě nejsou peníze. Omlouváte se, že se jistě vše hned vyřeší, voláte do firmy a ejhle, on to nikdo nebere. A nebere to ani další tři dny. Pocit, když stojíte tři dny na pumpě s odebranými doklady a nechápete, co se vlastně děje je opravdu k nezaplacení.. Čtvrtý den to někdo vezme, jakoby nic: ,,Jó, už se to řeší, voni to po.rali v bance..."

Když odjedete úspěšně tři-čtyři samostatné akce s podobnými testy a vrátíte se celí, dokážete, že umíte tak nějak jezdit. Tím ale zdaleka nemáte vyhráno!

Přecejen jste nováček a tak všechny průšvihy firmy, pokud se je nepodaří rozpustit v prostoru, budou směřovány za vámi. Když se jednou při mých začátcích nepodařilo vyložit v Táboře vinou částečně firmy a částečně odběratele, zahrnul mě při návratu majitel tak degradujícími komentáři, že jsem byl rozhodnut mu po návratu hodit klíče na hlavu, že tohle nemám zapotřebí. On to asi vycítil a po návratu se ke mně choval najednou jako k ministru dopravy a hod klíčky vykryl. Tímto kouskem jsem se posunul do blažené pozice ,,přátelské výpomoci" a zůstal jezdit ,,na dohodu."

Když si z nich třeba takto uděláte v podstatě kamarády, stále nemáte vyhráno. Začnou vás naopak démonizovat. Přijdou třeba s nápadem, že budou zaměstnávat Ukrajince(těm stačí míň peněz) Začnou vám je cpát do auta s tím, že jim pak řeknete, zda je zaměstnat nebo ne. A tak jezdíte se synky Zakarpatí a o legraci nemáte nouzi a to tak, že se rozhodně nevyspíte.

Na jednu takovou cestu vás pozvu příště.

Články k tématu v mém blogu v rubrice ,,Od volantu"

Dnes jsem vybral k tomuto blogu píseň ,,E 6" norské kapely D.D.E. Textu sice asi příliš neporozumíte, ale myslím, že dobře vystihuje ,,srdcařskou" atmosféru tohoto povolání, která již bohužel téměř vymizela.

https://www.youtube.com/watch?v=AozJWhnKv48