Můj stoletý dědeček Jaromír
Můj stoletý dědečekMiroslav Zajíc
Pamatuji si, jak ke konci totalitní éry začali kapat generální tajemníci v Rusku rychle za sebou jako mouchy. Tehdy jsem se dědy ptala, kolik vlastně už těch ruských potentátů ve svém životě přežil.
„No, když jsem přišel do zajetí,“ zasmál se bývalý dezertér Rakousko-uherské armády. „Tak to v Rusku ještě nevládl ani Lenin.“
A pak vyprávěl, jak s legionáři táhli na Jekatěrinburg. A kvůli tomu tam rychle popravili cara Mikuláše i s celou jeho rodinou, aby je Češi náhodou neosvobodili.
Lidojedi a sněžná žena
Když jsem začala brát rozum, mému dědovi Jaromírovi už táhlo na osmdesátku. Přesto jsme si spolu strašně padli do noty. Kdykoliv něco vyprávěl, visela jsem mu na rtech. Milovala jsem jeho historiky z ruského zajetí. Nejen jak legionáři obsadili Sibiř a málem vysvobodili cara Mikuláše, ale i jak děda potkal sněžnou ženu či vyjednával s lidojedy na Borneu.
A také o tom, jak jel za první republiky na výzvědnou misi do Ameriky. Můj dědeček Jaromír byl totiž uznávaný prvorepublikový vynálezce s mnoha patenty. A právě jeho poslalo ministerstvo dopravy do Detroitu k Fordovi studovat fordismus, jak říkal – tedy pásovou výrobu aut, kterou pak zaváděl v Mladé Boleslavi. Jenže jeho slibná kariéra skončila, když zemi obsadili nacisté.
Jako bývalého legionáře ho na začátku druhé světové války okamžitě předčasně penzionovali a po válce a po komunistickém puči v únoru 1948 ho ze stejného důvodu poslali na odpočinek i komunisti.
A tak můj stoletý děda prožil půl života, tedy padesát let v důchodu… a občas se smál, že právě on, tím, jak si naplánoval život až do sta let, položí komunismus na lopatky.
Bylo mu skoro pětadevadesát, když ovdověl. Po babiččině smrti jsem ho ně kolikrát provázela na setkání jeho gymnaziální třídy. Víte, jak hořkomléčně chutná takový třídní sraz tři čtvrtě století po maturitě?
Třídní sraz tři čtvrtě století po maturitě
Přijeli jsme do Lounského gymnázia a děda mi vyprávěl, jak se na ně nad školní katedrou mračil portrét… Víte koho? Hádejte! Žádného komunistického pohlavára, dokonce ani Masaryka ne. Ale císaře France Josefa.
„Klucí!“ vykřikl, když uviděl své dva pětadevadesátileté spolužáky. Pak zjistil, že jeden stařík špatně slyší, druhý skoro nevidí, a špitl přes rameno směrem ke mně: „Jsou dost vetchý, co?“ jako by si chtěl v závodě, zvaném dlouhý život, potvrdit své šance na vítězství.
„Před reálkou lejno leží, všichni kantoři tam běží, fyzik Řahoun točí klikou, zkouší lejno elektrikou,“ prozpěvovali si ti dědulové, co si říkali kluci.
Pak mi líčili, jak když jim bylo asi osmdesát, potkali svého učitele latiny a zvali ho na společný flám. A on na to: „Děti, děti, snad příště.“
Ale žádné příště už nebylo. Stejně jako další sraz osmdesát let po maturitě, neboť jediný můj děda Jaromír souboj se stovkou vyhrál.
Dědečkovo moudro k výchově dětí
Můj nejstarší syn právě oslavil dvaadvacáté narozeniny. Nosila jsem ho pod srdcem, když děda Jaromír umřel. Minuli se na tomhle světě jen o pár dnů... a děda Jaromír, než navždy zavřel oči, mi ještě stačil dát na smrtelné posteli tuhle radu: "Důležitý je, abys z toho dítěte vychovala řádného člověka a ne nějakou lidskou potvoru!"
Dana Emingerová
Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu
Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.
Dana Emingerová
Happy Birthday
17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.
Dana Emingerová
V houbařské pasti
Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...
Dana Emingerová
V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga
Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...
Dana Emingerová
Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám
O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Čerstvá řidička se srazila s malým cyklistou bez přilby. Transportoval ho vrtulník
V nemocnici skončil se středně těžkým zraněním malý cyklista, s nímž se na Tachovsku srazilo osobní...
Soused zaútočil pěstí na správce domu. Vadilo mu, že nedostal přeplatek za energie
Fyzickým napadením správce bytového domu v jeho vlastním bytě skončila v Rotavě na Sokolovsku...
Příjezd, kytice první dámě a hned do úřadu. Pavlova návštěva má přísnější opatření
V továrně výrobce výbušnin a střeliva Explosii začala dnes dvoudenní návštěva Petra Pavla a jeho...
Na jihozápad Čech udeří odpoledne silné bouřky. Hrozí i přívalové deště
Meteorologové varují, že v souvislosti s tlakovou níží postupující z Alp k severu se mohou během...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2328x