Jak můj táta hraje volejbal v osmdesáti
Táta se ségrou na volejbaleDE
Lesní hřiště Žlábky je schované hluboko pod železničním náspem asi kilometr od senohrabského nádraží směrem k řece Sázavě. Hrávali jsme tam celá rodina. Táta, máma, já a ségra. A ségra to z těch senohrabských Žlábek dotáhla až k bronzové medaili z Mistrovství Evropy.
Ve Žlábkách vyrůstaly generace volejbalových rodin. Kromě té naší taky Procházkovi, Kolocovi, Ošťádalovi, Kafuňkovi, Syrovatští. A občas se tam hraje i třígenerační volejbal, neboť se na hřišti setkávají volejbaloví dědové se svými vnuky... Třeba když moje ségra Eva, bývalá reprezentantka, s sebou vezme svou dceru Majdu, která je zase současná volejbalová reprezentantka.
V Senohrabech vždycky vládl zvláštní volejbalový zákon, který neznají snad nikde jinde. Jde o to, že když přijde málo hráčů, nerozdělí se tým na půlku, ale vyberou se nejsilnější dva a ti si to na celé hřiště rozdají proti zbytku světa. Třeba i dva proti šesti. A tzv. Volejbalův zákon říká, že ti dva – aniž by měli jakékoliv úlevy – prostě zvítězí. A fakt to tak většinou vždycky bylo.
Můj táta, který uměl dát na volejbale největší bombu, takhle často vyhrával. Se svým kamarádem Álou Syrovatským, který se po válce o senohrabské hřiště léta staral. A tak jsme se ségrou byly na tatínka velmi pyšné... až do doby, než nás pustil na hřiště. To se najednou změnil z laskavého rodiče v neurotického cholerika, neustále řičícího: "Jak to hraješ, ty vemeno." To jsme si pak se ségrou raději ve Žlábkách stavěly hráze v roklince u potoka.
Mnohem lepší bylo, když nám někdy rodiče natáhli síť trochu níž a my jsme mohli zkooušet dětské předzápasy s mladšími kluky od Procházků, Ondrou a Jardou. Dnes jsou z nich skvělí hráči, kteří tvoří základ senohrabs kéhotýmu... Stejně jako holky Kolocovy, na které jejich táta kdysi ječel tak nějak podobně jako náš táta na nás.
Ála Syrovatský už léta na volejbal do Žlábek nechodí. Náš táta letos v březnu oslavil osmdesátiny a hraje dál. Na síti už, po pravdě řečeno, žádnou pumelici nedá. V poli to spíš kazí, ba přímo prasí… a to ne každý spoluhráč v klidu vydýchá. Oni vůbec volejbalisti - hlavně chlapi - na sebe šíleně nadávají, když to někdo na hřišti kazí. Ovšem na odbíjené je dobré, že když hra skončí, vše je zapomenuto a jde se společně do hospody.
Na pivo rád chodí i mladý Ondra Procházka. Dnes je to největší borec ve Žlábkách, který nejen dá největší petelici na smeči, ale v poli je jak motorová myš. Je to ten Ondra, co se mnou na hřišti ve Žlábkách vyrůstal. A mého tátu Jirku má někdy jako svého tátu, protože si s ním bezvadně rozumí. A tenhle Ondra mu dal k osmdesátinám ten nejhezčí dárek. Řekl mu: „Pojď, Jirko, zahrajeme si spolu volejbalův zákon – dva proti šesti.“
Nastoupili jsme proti těm dvěma jako docela dobrá skvadra zkušených volejbalistů. Nejdřív jsme to brali jako sranda záležitost… Jenže najednou táta s Ondrou vedli 5:0. Tak jsem si řekli, že zabereme. Jenže táta tentokrát vůbec nic nezkazil, ani když jsme zkoušeli dávat podání na něj. A Ondra smečoval jak Bůh… Takže jak se nám nedařilo, začali jsme si nadávat a volejbalův zákon nezklamal. Prostě jsme prohráli 2:0 na sety a museli jsme se jí ožrat do hospody. S tátou od té doby není k vydržení, jak je pyšný. A vypadá to, že nám ve Žlábkách vydrží až do devadesáti.
.
Dana Emingerová
Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu
Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.
Dana Emingerová
Happy Birthday
17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.
Dana Emingerová
V houbařské pasti
Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...
Dana Emingerová
V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga
Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...
Dana Emingerová
Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám
O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...
Další články autora |
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Povodně zpustošily západní Čechy. Zasahovaly vrtulníky, sesuv zastavil trať
Části Česka o víkendu zasáhly bouřky provázené místy silným deštěm. Zejména na jihozápadě Čech...
Zbytky kokainu na WC našla ochranka Pekarové. Ochranka s tím spojovala vysokého úředníka
Premium Ochranka předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové nalezla loni v lednu na pánských toaletách...
Pláže v Normandii čeká zápis na seznam UNESCO. Včetně vraků pod hladinou
Le Courbet, Centurion, Grief... Francouzské, britské a německé válečné lodě leží u pobřeží...
Předvolební sprint vrcholí. Orbánovci na síti rozhazují miliony, Češi paběrkují
Kampaň před volbami do Evropského parlamentu vrcholí, strany utrácejí miliony eur nejen na setkání...
Odpor vůči mediální novele sílí. Nechtějí ji televize, rádia ani operátoři
Kritika mediální novely se v posledních dnech ozývá ze všech stran. Mobilním operátorům se nelíbí...
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2328x