Zmar rodiny Kolchozů aneb OpenCard (2008)

Katastrofická vize z doby, kdy ještě OpenCard nebyla povinná a my nevěděli, kolik je takových 800 miliónů. Povídka o novoročním přípitku vyšla v cyklu Padající hvězda.

foto: Benjo Roll

Zmar rodiny Kolchozů aneb OpenCard
- katastrofická vize

Dnes konečně končí výluka tramvají. Lidé čekali sroceni v zástupu okolo zastávky Modřanská Rokle. A už dávno ne v malém hloučku, který se v ranním mrazu tísnil nad proteplenou mlhou obecního kanálu. Jen dobře vychovaní řidiči přibrzďovali před velkou louží, která díky mimořádné nerovnosti dlažby šuměla vysoko nad štěrbinami dlažebních kostek a vymezovala tak nekompromisně obrubník zastávky.Do moderního autobusu 117 sice zatékalo a klopil se, zato staré karosy linky 165 mohly do stanice vplout bez obav o to, že by se v dlažbě šprajcly.Z podchodu vylezli s vyžehleným transparentem studenti, kteří tam nocovali, aby měli první místa.Pan starosta Vrána měl v čekací budce povytažené hodinky na řetízku a decentně se snažil odlepit si slavnostní sako od žvýkačky na lavičce.Jízdní řád mizel v záplavě konfet a trafikantka Andolína, která poprvé v kariéře prodala všechny výtisky deníku IDnes, běžela do kopce a u vytržení rozhazovala bankovky do sídliště.Hospodský Válčík z výčepny Sázava ukazoval Dvořákové od sedmého stolu špalíkovitým prstem oblohu, protože na ní letěl balón s kopulí tvaru srdce a logem integrované dopravy.Michal David hrál ze střechy garáže Supernoc.Děda Klušák, který se chtěl sídlišti pomstít, na protější straně silnice smažil kočku. Přikládal ohlavičkovanými prospekty pod rošt a bručel pod fousy.

Neurotik Boháček odhazoval jeden nedopalek za druhým do odpadkového koše s křečkem šestiletého Veronika Kolchoze a připravil se tak o 15 Kč,- nálezného. Bábi Kolchozová, sváteční rasistka, zemřela pokojně na sčítání účtenky, když nepřítomným pohledem sledovala ukrajince Nováka. Nováka pohled vyplašil a odložil lopatu, čímž pro ten okamžik ustala veškerá práce v devadesátitisícových Modřanech. Mrazík třepotal zpoloviny sečtenou účtenkou z Billy v ochablé dlani a rozháněl páru ze sotva zaschlé skrvny slepičí krve na pravé holínce.Pravá ruka byla napevno zaklesnuta do francouzské hole, zatímco levou podpírala mrtvolu staré paní osmiletá vnučka, která po náhle zesnulé bábi zdědila garsonku v osmém poschodí Pirinská 5, tři roky paušalu O2 Quatro ForMagi, čtyři dekagramy ukrajinského zlata a drůbežárnu načerno; ale ještě o ničem neví.Balón nad Beránkem narazil do výškového bigboardu "Pro lepší zítřky" a řítil se podél nohou nadživotních papírových politiků, dokud nezmizel pod klenbou stromů. Nato se Novák dokázal odtrhnout, hrábl po lopatě a lopatou po pešuňku a oprava tramvajové rychlodráhy byla dokončena.Dav v okamžení utichl. Matky zacpaly ústa dětem, tchyně zeťům. Všichni pohlédli doleva na zastávku Levského, kde se do tmy nehlučně zakously dva paprsky mlhovek. Muž v kabině pohladil palubní desku a trojka ožila jako dračím dechem. Místo křídel napjala troleje a někteří lidé si stačili zakrýt oči. Plasmová písmena zalila Rokli zeleným světlem. "Lehovec," zaševelilo to davem.Elastomery zapraštěly, když se protahovala, vzduch se tetelil v modrých jiskrách a tramvaj scházela poslední metry k Modřanské Rokli s nonšalancí renesanční královny.Řidič Škody Favorit byl přes okénko doslova uchvácen. Když se auto v plné rychlosti odpíchlo od žlutočerného retardéru 'Pozor děti' a ve vzduchu udělalo vrut, myslel, že se mu točí hlava. Naneštěstí jediní lidé, kteří si ho všímali, byli právě ti z obrubníku autobusové zastávky. Když se všichni otřepali z nejhoršího a louže se opět stala louží, stáhli se kolem trosek jeho vozidla, ale ne proto, aby pomohli.Děda Klušák zastrčil packu za klopu a odcházel posprejovat tělocvičnu školy Angelovova, protože oslavný sbor paní profesorky Pouchnerové, který v tělocvičně obyčejně zkouší, má na "Pojďme děti za kulturou - Otevření dráhy" vyhrazenu ještě jednu vyučovací hodinu. Bylo to od čtvrtka na netu.Když trojka došlápla poslední baletní krůček, nebylo na nástupišti k hnutí. Bylo jasné, že vůz o kapacitě necelých dvou set míst pojme jen ty nejsilnější. V pohledu na majestátní eleganci vozidla, které jako první po třech měsících bylo schopno dopravit veřejnost do oblíbeného obchodního domu na Čechově čtvrti, se ozvalo několik vzdychů. Omdlelé slečinky však nikdo nesbíral, naopak si na ně jejich nejbližší stoupali, neboť každý hltal pohledem červenobílý vnitřek vozu.Heavymetalista Pavel Černý bezděčným pohybem rozbil lightmetalistovi Čestmíru Kolchozovi nos o tlačítko dveří. Pneumatické síly rozvířily pach nového plastu a dveře se otevřely. Zároveň vyjela plošinka pro invalidy, která přikryla povaleného Čestmíra Kolchoze.Za dveřmi stál revizor Otlacha, ale protože měl jen osm, a to divergentních zubů, všichni se ho báli."Vyzývám cestující s platným jízdním dokladem, aby nastoupili," zacvakal Otlacha.Andolína, která se dostala do první řady, protože ji měli všichni rádi, si načechrala věnec z čtvrtletních kupónů, ze záňadří vytáhla modré pouzdýrko, na plošině se otočila, triumfálně s ním zamávala davu a obešla revizora, aby si sedla na místo vyhrazené invalidům.Když dostala pěstí, zase vystoupila."Toto není platný jízdní doklad", řekl Otlacha a výhružně se podrbal řezákem za uchem.Pavel Černý měl svůj kupón nalisovaný v boxeru. Teď jej vytáhl a za prohlubeň od palce s ním mával revizorovi do obličeje."Toto také nebude platný jízdní doklad," pokračoval revizor neoblomně. "Má tu někdo jiný platný jízdní doklad?"

"Jaktože není?" roztáhla chřípí od ucha k uchu Andolína, "koupila jsem si devadesátidenní předevčírem!" Všichni okolostojící, malí i velcí, začali napřekot zvedat své tramvajenky nad hlavu a než Andolína Kolchozová stihla otevřít modré pouzdro, omylem ji vystrkali až na střechu vozu."Jediný platný doklad od 1.1., tedy ode dneška, je OpenCard, Karta Pražana!""To jsme ale nevěděli," vykřikl jeden muž z třetí řady jako jeden muž.Otlacha se na jeho kožený kabát zahleděl jako na pytel výkalů: "Dopravní podnik hlavního města Prahy zveřejnil tuto informaci v brožurách," naznačil loktem do konfet, "které byly volně k rozebrání na každé zastávce.""Může mi někdo říct, kde jsou ty brožury teď?" zeptal se Pavel a v rozrušení se zahryzl do krku souseda. Ale Pavlovi nikdo neodpověděl, protože ohniště se spálenými oharky brožur a chlupů se našlo až později."A kde ji máme koupit, ty moulo?" ječela žena ze špice trosek fafénu.Lidé si začínali uvědomovat vážnost situace. "My chceme OpenCard!" skandovalo několik desítek fotbalově založených mužů středního věku."OpenCard - " Otlacha gestem tišil, "byla do včerejšího dne dostupná naprosto kdekoli ze dvou obchodních center se sídlem pobočky Městké hromadné dopravy, a.s. To znamená na Čechově čtvrti a v Kobylisích."Pavel povolil čelist a začal si hledat otevírací dobu centra Čechova čtvrť na WAPovém portálu. Udělal to takhle: v hlavním menu mobilu rozkliknul sympatické a povědomé logo T-Zones a odklepl na 'Připojit'. WAPový portál fungoval vždycky bezvadně a Pavel věděl, že připojení na T-Zones je zdarma, stejně jako všechny odkazy s plusem. T-Mobilu ve všem důvěřoval. Nebylo ještě ani půl sedmé ráno, takže by mohl stihnout mít OpenCard před polednem..."Od dnešního dne zůstává otevřena jen výdejna v Kobylisích," Otlachovy sládly grimasy. Na takový počet černých pasažérů najednou ještě nikdy nehulákal: "OpenCard již všichni Pražané mají mít, vždyť je to jediný platný cestovní doklad, lidi zlatý!""To je konec, do Kobylis se nikdy pěšky nedostanu," sklonila se žena z fafénu k řidiči, kterému stála na hlavě, a měla slzy na krajíčku."Má někdo platný cestovní doklad?" Revizor stál jako jelen v Expecto patronum a rozcházející metalisti si chroptěli mezi sebou. Když se vmísili do davu na ulici a opustili prostor zastávky, vstala ze země vítězná skupina dvou set důchodců."My jsme delegace ZTP," ohlásil povýšeně nejméně pošlapaný z nich a vjel po plošině do vozu.Otlacha uctivě ustoupil do rohu dveří a pak se velkopansky otočil ven: "Vám ostatím bych doporučil tarif Tramvaj, tarif Jezdím denně či některou z našich kreditových sazeb.""Dobrý den, " přerušil ho letušácký hlas z reproduktorů u stropu. "Děkujeme, že jste si k cestovní přepravě vybrali naši společnost. Věříme, že Vás po dobu cesty nebude nic vyrušovat - " Dveře se zavřely, plošinka se zadrhla, ale pak vtáhla Čestmíra do podvozku, odkud si zoufal, než se tramvaj rozjela. " - a doporučejeme Vám k navštívení internetové stránky naší společnosti www.dopr.cz či přímo portál naší společnosti mateřské www.dopr.de. Levně a bez zdí, náš Pražan jezdí!"Cyklus povídek Padající hvězdaVznikal v letech 2007 - 2011 ve stejnojmenném projektu Báry Lyčkové. Každý účastník měl jednou ročně napsat povídku s názvem Padjící hvězda. Samo, že jsme to všichni hrotili na Silvestra a kdo minul uzávěrku, poslal povídku až příště, přičemž Báře se rok vyhýbal.Zmar rodiny Kolchozů jsem psal těsně předtím, než byla OpenCard zavedena povinně. Tenkrát ještě existovala blahé paměti sto sedmnáctka, trojka nejezdila do Kobylis; co je Kaufland, stál kopec, já spravoval WAP a málokdo tušil, co se na OpenCard provalí.Jedeme na kečup (2007): "Co bych tak jako napsal? Ať už to jede."Zmar rodiny Kolchozů aneb OpenCard (2008): Právě čtete.Řítí se na mě cihla aneb koukám na ni dost natupo (2009): Výkřik nočního prosince.Padá moře (2010): "Je to s námi nahnuté, miláčku!"Kalendář (2011): Mayský kalendář a celosvětové šílenství. Vezměte si tužku na cestování časem a zakreslujte diagramy a šipky, abyste se neztratili v ději.Kráva i Zebra se flákají někde na cestě; ale můžete jim vyjít naproti; sto měsíců po své schůzce s první dívkou jsem se ponořil do deníků a namaloval vám Průvodce po svých některých zajímavých vztazích.

Autor: Edvard Rejthar | pondělí 4.3.2013 9:05 | karma článku: 6,26 | přečteno: 291x
  • Další články autora

Edvard Rejthar

Povodňová prokrastinace pro každého

"Teď je ta vodní turistika. Lidi se jdou dívat na vodu. Hele voda, říkají. No je tam, no. Teče," mrznul policista na hrázi u Braníka.

4.6.2013 v 0:05 | Karma: 26,29 | Přečteno: 3178x | Diskuse | Společnost

Edvard Rejthar

Cow 12: Irská apokalypsa (18.5.)

O poměrech na sousedním ostrově z pohledu střední nízké vrstvy. Příběh o zombiích, jeskyni a běžném hospodském večeru.

31.5.2013 v 2:15 | Karma: 6,51 | Přečteno: 387x | Diskuse | Cestování

Edvard Rejthar

Cow 11: Technika komunikační substituce (4.5.)

Od roku 1347, kdy Klement VI podepsal bulu o založení pozdější Karlovy Univerzity, každý listopad nastávající absolventi začínají - smolit bakalářskou práci řádek po řádku - naříkat v jídelně, že tento týden po setmění nemohou, neboť mají meeting se supervizorem.

5.5.2013 v 2:15 | Karma: 5,24 | Přečteno: 239x | Diskuse | Cestování

Edvard Rejthar

Cow 10: Honím bibliobus (9.3.)

Houseparty je nejvyšší forma zábavy.V pozdním nedělním odpoledni jsme zamířili ke kamarádovi na vodnici. Ukázal nám svůj pokoj, kde má po stěnách plno velkých vlajek a kužel a závoru.Zeptali jsme se na kužel a závoru."Myslel jsem, že se jen tak říká - probudit se po opici s kuželem. Ale jednou uklízím a tohle vyšťráchám zpod postele.Úplně jsem se přitom uviděl v noční ulici, jak se vracím z té houseparty, přes rameno závoru. Vůbec netuším proč, to jsem si nevzpomněl."

8.3.2013 v 2:15 | Karma: 6,07 | Přečteno: 367x | Diskuse | Cestování

Edvard Rejthar

Řítí se na mě cihla (2009)

aneb koukám na ni dost natupo. "Každý rok napíšeme povídku s názvem Padající hvězda!" nadchla se Bára ve stanu, potom, co nás noční bouře odplavila z Králík až k Zábřehu na Moravě. Jeli jsme jako šroubi. Třetí rok psaní jsem objevil, že existuje přímá řeč a celou povídku jsem s ní uspokojivě zahemžil. Voilà.

21.2.2013 v 9:05 | Karma: 5,77 | Přečteno: 265x | Diskuse | Poezie a próza
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

Vhodnější plodiny mohly následky povodní zmírnit, řekl Výborný. Farmáři nesouhlasí

15. července 2024  18:37

Velký vliv na ničivých následcích opakovaný bleskových povodní na Přerovsku mají podle ministra...

Rozervaná supervelmoc. Trumpovo krvavé ucho podtrhlo křeč Ameriky

15. července 2024  18:33

Podcast Tak nám postřelili Donalda Trumpa a Amerika se zase šťourá v otázce, jak moc je vzdálená od...

Začíná obří oprava baziliky, krypta s mumiemi má být turistickým tahákem Frýdku

15. července 2024  18:09

Téměř padesát milionů korun využije v následujících dvou letech ostravsko-opavské biskupství k...

Sedm metrů za hodinu. Mostaři začali na D35 vysouvat půlkilometrovou estakádu

15. července 2024  17:50

Po více než roce od zahájení stavby dálnice D35 mezi Litomyšlí a Svitavami běží práce na téměř...

  • Počet článků 26
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 932x
Edvard Rejthar je textař a moderátor. Současně hraje na kytaru ve skupině Les Boules.
Pracoval v mobilních komunikacích, už nevytáhne paty z Prahy a hlásí se ke křesťanství.

Seznam rubrik