Praha

Kdybych snad stál na balkoně v podkrovním bytě Pražského činžáku a pozoroval život. Cítil bych se jak Apolón nad Trójou, jak Artuš nad Kamelotem, jak praotec čech nad kotlinou rozprostřenou kolem krásných řek i jako Neron nad Římem. Cítíl bych se jako tramp co v přírodě tráví své nejrozmanitější a nejkrásnější chvíle.

    Projíždějící tramvaj je moje alternativa k šumu lesa, a lidi běhající sem a tam vize o dokonalym ekosystému. Travnatý pláně, to pro mě znamená náměstí se stánkama a osvětlenou budovou Staroměstské radnice. Zvláštní pach města by si někdo mohl představit jako jarní závan z horských luhů. Pestrá barevná škála nanesená na všedním životě v Praze, na architektonických skvostech, na autech projíždějících centrem. na různorodém oblečení lidí. To je jak rozkvetlý pole plný kytek co ani neznám. Plný motýlů a všelijakejch podobnejch živočichů.
    Je večer. Nebe nad Prahou šlo spát a temný stín hříchu vstává. Někde zpívaj ptáci a lítaj světlušky. V Praze se do ulic rojí lidé různorodejch smyšlení a představ o světě.Zpívaj tady blázni opojený nejrozmanitějšími nápoji či pilulky  Je noc. Cvrdlikání nočního hmyzu je tady nahrazený zvonkohoru tramvaje,upozorňující chodce na svůj průjezd. Hřích zaplnil Prahu, krása zaplnila Prahu. Neznám lepší pocit, než být součást něčeho takového. Být hybnou soustavou života. Dávat věcem smysl a udávat tempo noci.  Stojím na balkoně cihlového domu a pozoruji tu nádheru. Vidím všechny kouty světa. Všechny kouty Prahy. Stejně tak jako na rozhledně vídají lidé krásy země České. Hory, lesy, pláně, města, hrady  či zámky. Já vidím Hradčany, vidím Petřín, Žižkov, Vinohrady, Otočím se a vzhlížím na jih do zapomenutých končin betonové džungle. Otočím se zpět a zaujme mě monument Strahova, jak Olymp pro Řeka. Vltava se třpytí a dokazuje svůj nadpozemský původ. Zlato v korytu řeky. Zlatý hrad nad ní. Cítím čerstvý příliv větru. Né však z hor. To si jen postarší soused podemnou zapálil svůj obvyklý čtvrteční doutník s příchutí vanilky. Směsice hlasů různých jazyků dokresluje magickou atmosféru. Slyším všechno. Jako v panenské přírodě, když posloucháte ptáky, ještěry, hmyz a žáby dohromady. Jen tohle je doma. V Praze.