My nic, my muzikantni aneb ale radši nic.

Je až k nepochopení, že za vším se musí hledat vina někoho jiného. Za všechno může nějaký politik, filosof, ideolog.  Je třeba hledat takovéto persony. Nikdy za nic nemůže masa. Nikdy za nic nemůže společnost, která si stěžuje. Je zarážející, že média tyto proudy podporují. Názory a výkříky tohoto typu ještě více rozostřují danou situaci.

    Ať se jedná o nepokoje, protesty, stávky. Vždy se hledá vina u těch, kteří nerabují, nestávkují a vůbec nedělají rozruchy v ulicích. Musíte to vidět přece také. V médiích se označují gangy za chudáky, kterým nic nezbývá. Za oběti sociální politky, za terče útlaku. Za jejich problémy mohou spořádaní lidé, kteří volili vládnoucí garnituru, zlí politici kteří, se snaží dostat stát ze špatné finanční situace. Je to stejné všude ve světě. Asi se to lépe prodává. Asi si někdo honí těmito názory triko.Levicové deníky jsou plné revolučních multikulturních hrdinů se zápalnými lahvemi. A média středová? Jak jsem psal výše, vina vlastně není na straně rabující mládeže.Chybí tu jasné NE! těmto akcím. Jasné NE! zbytečným stávkám a protestům. Města stojí tyto akce šílené peníze. Ztrácí se čas. Pojďte s námi  do ulic!. Chceme změnu zadarmo! My jsme ti chudáci, nám pomáhejte. Né těm, co pracují. Né těm, co se starají!